Stroj na peklo
20.4.2015, Hospodářské noviny, str. 4, Petr Honzejk
Výbor z básní českého surrealisty Pavla Řezníčka se jmenuje Stroj na peklo. Těžko vypočítat, co všechno takovým strojem být může, ale pro software na řízení desetitisíců exekucí se metafora hodí báječně.
Exekuce v Česku dlouhou dobu nebyly jen nástrojem, jak se domoci vrácení dluhu, ale především pekelným soustrojím, do kterého při troše nepozornosti mohl spadnout každý. Desetitisícové částky za zapomenutou pokutu z MHD nebyly výjimkou, stejně jako totální ekonomická likvidace dlužníka. Vše fungovalo podle platného práva jako dokonalý generátor neúměrných zisků pro administrátory systému: advokáty a exekutory.
Na sporu mezi advokátem a sponzorem prezidentské kampaně Jana Fischera Paľkem a tachovským exekutorem proto není z širšího pohledu zásadní, kdo koho podvedl, ale to, že ilustruje, jak obludným byznysem se exekuce staly. Pokud někde fungoval software chroustající současně desetitisíce případů exekucí, jež zajišťoval desetimilionové zisky, přesahuje to běžnou představivost. Ocitli jsme se v oblasti jakého si právně-technologického surrealismu.
Dnes je už naštěstí situace lepší. Problém uznává ministerstvo spravedlnosti, Robert Pelikán ho označuje – společně s problémem insolvenčních mafií – za svou prioritu. Před schválením ve sněmovně jsou další návrhy,které by měly odstranit z výkonu exekučního práva zjevnou nespravedlnost. Je to zřejmě potřeba, počet exekucí v Česku se loni po dvouleté stagnaci opět zvýšil o více než sto tisíc. Přesně na 878 496.
Dluhy se mají platit, mají se vymáhat. Ale pokud mají být exekuce stroj, tak nikoli na peklo pro bagatelní dlužníky a na finanční ráj pro exekutory a advokáty. Ale na spravedlnost pro všechny zúčastněné.
