Sídlo v herně i v cementárně. Správci dluhů vydělávají na fiktivních pobočkách
17.4.2015, Hospodářské noviny, str. 3, Vojtěch Blažek, Milan Mikulka
Ministerští úředníci tušili, že v té staré cementárně asi těžko najdou kancelář insolvenčního správce, který tam papírově měl sídlit. A bylo z toho nakonec i trochu drama. „Pustili na nás psy a museli jsme kontrolu ukončit,“ líčí Antonín Stanislav, ředitel insolvenčního odboru na ministerstvu spravedlnosti.
Nikdo nakonec pokousaný nebyl, úředníci si ale ověřili fakt, který část samotných správců, dlužníků i soudců už dlouho kritizuje. Správci si zakládají po celé zemi pobočky, někdy skutečně jen fiktivní, aby se dostali k více případům. A tedy aby i víc vydělali.
Zatímco insolvenčních správců je přes pět stovek, pobočky nabobtnaly na tři tisíce. Ministerstvo je od loňského léta kontroluje a výsledky nejsou pro správce příznivé: ze 150 prověrek v 59 případech zjistili úředníci „závažné nedostatky“. „Velmi často je totiž za provozovnu označen veřejně nepřístupný průmyslový objekt, restaurace, herna či rodinný dům, jehož obyvatelé o existenci provozovny nemají žádné informace,“ stojí v interním materiálu ministerstva o předběžných výsledcích kontrol.
„Vyjídají nám naše případy“ Případy dlužníků se insolvenčním správcům přidělují podle takzvaného kolečka. Správci jsou podle sídla zapsaní u příslušných soudů, které jim dodávají dlužníky – popořadě, aby si někdo nemohl stěžovat, že dostává méně než jiný.
Jenže správci přišli na způsob, jak přesto získat výhodu. Stačí, když si správce z Prahy založí třeba v Brně nebo v Ostravě takzvanou pobočku. Tím ho tamní soudy musí do seznamu správců zahrnout. A musí mu začít přidělovat dlužníky. „Mají spoustu poboček a vyjídají nám případy, které byV chom jinak mohli dělat my místní,“ potvrzuje děčínský správce Aleš Klaudy. Nejde totiž o málo: největší část z přibližně 28,5 tisíce oddlužení tvoří osobní bankroty. Z jednoho takového případu má správce 900 korun měsíčně po dobu pěti let.
Například společnost City Tower, za kterou stojí významná pražská advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný, má provozoven skoro sedmdesát. Většina správců jich má méně – od pěti do deseti.
Kritikům včetně ministerstva, které chce být obecně na insolvenční správce přísnější, tenhle byznysový model vadí. Hlavně kvůli podezření, že správci nemůžou práci naplno stíhat tak, aby našli nejlepší cestu k oddlužení a zároveň pro věřitele vymohli co nejvíc peněz. „Jsou kolegové, kteří si sice formálně otevřeli desítky poboček, ale dlužníka vidí jen deset minut,“ stěžuje si správkyně Helena Horová. Krajský soud v Ostravě dokonce správcům s mnoha pobočkami přestal případy přidělovat. S argumentem, že přece nemohou stíhat pracovat naráz na několika místech najednou.
Správci: Jen se chováme tržně Správci ale upozorňují, že pobočky i systém přidělování případů podle pořadníku zavedlo samo ministerstvo. A že se zkrátka jen chovají tržně, protože správce bez poboček je proti kolegům „velkoprovozovatelům“ v nevýhodě. Přiznávají, že často na adresách poboček skutečně nesedí. Ale že tam dlužníci na ně najdou kontakt a můžou si sjednat schůzku. Navíc že na pobočkách fakticky nemusejí mít fyzicky ani žádné dokumenty – všechny mohou mít uloženy v cloudu, tedy někde na vzdáleném serveru.
Ministerstvo chce v prověrkách pokračovat. „Kontroluje se, zda insolvenční správce na uvedené adrese a v úředních hodinách skutečně vykonává svoji činnost,“ řekla mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová. Ve všech 59 případech, kdy úředníci v provozovně nikoho nenašli nebo zjistili jiné chyby, ministerstvo se správci zahájilo řízení, v němž může padnout pokuta až 200 tisíc korun. Když kontroloři zjistí u správce chyby opakovaně, může mu i zakázat činnost.
Do budoucna chce ministerstvo napsat novou vyhlášku, která jasně určí úřední hodiny a dny, kdy správce musí být k zastižení. „Účelem je, aby insolvenční správce skutečně vykonával svoji činnost svědomitě a s odbornou péčí,“ píše se v materiálech ministerstva.
Ministerstvo Roberta Pelikána (za hnutí ANO) chce být na správce obecně tvrdší. HN už včera napsaly, že čtyři správci, kteří směli pracovat na největších konkurzech, přišli o povolení, protože v termínu nezískali bezpečnostní prověrku. Správci se brání, že na ni dostali málo času. Úřad také prověřuje 2800 pokut, které správci dostali od soudů – často za liknavost. První správkyně s největším počtem sankcí už také přišla o živnost.
***
3000 poboček mají dnes insolvenční správci po celé zemi. Podle ministerstva často fiktivních. Správci je zřídili proto, aby se dostali k většímu počtu dlužnických případů. A tudíž vydělali víc na odměnách.
59 případů provozoven, kde nikdo neúřadoval nebo nebyly nijak označené, už odhalili ministerští kontroloři. Správcům za to hrozí až 200 tisíc pokuty. Nebo dokonce mohou o živnost přijít.
