Martin Vychopeň: Nový zákon o státním zastupitelství bude kolidovat s trestním řádem
10.4.2015, ceska-justice.cz, Dušan Šrámek
Česká advokátní komora považuje návrh zákona o státním zastupitelství za předčasný, vycházející vstříc pouze politickému požadavku, a nikoliv skutečným potřebám. Je navíc předkládán v situaci, kdy nejsou uspokojivě věcně vyřešeny některé zcela zásadní změny, které obsahuje. Navíc bude rekodifikace kolidovat s novým trestním řádem.
Podle vyjádření předsedy ČAK Martina Vychopně pro Českou justici při projednání zákona v rámci legislativního procesu již nelze předpokládat řádnou a plnohodnotnou odbornou diskusi k danému tématu.
Jak uvádí stanovisko ČAK, návrh je především zaměřen na vnitřní vztahy v soustavě státních zastupitelství a navenek počítá pouze se dvěma zásadními změnami, opakovaně avizovanými - zrušení Vrchních státních zastupitelství a zřízení Speciálního státního zastupitelství. S významnými posuny oproti stávajícímu stavu jsou v návrhu regulovány i otázky týkající se poskytování právních služeb v rámci trestního řízení, jež by měly být předmětem další odborné diskuse. Typicky se to týká místní příslušnosti a zejména pravomoci navrhovaného Speciálního státního zastupitelství.
„Především je potřeba zvážit, není-li přijetí nového zákona o státním zastupitelství naléhavým úkolem, který vyvolávají zásadní problémy při aplikaci stávajícího zákona, a to zcela jistě není, protože ani důvodová zpráva o nějakých naléhavých problémech neuvádí, proč nenechat přijetí nového zákona až po přijetí nového trestního řádu a v návaznosti na něj,“ zpochybňuje urgentnost přijetí rekodifikace předseda ČAK. „Lze totiž předpokládat, že nový trestní řád bude zákonitě měnit i nový zákon o státním zastupitelství, což se z legislativního hlediska jeví jako nesystematické a zbytečné.“
Jde totiž o to, že návrh nového zákona o státním zastupitelství počítá se změnami ve stávajícím trestním řádu a trestní řád tak fakticky bude měněn paralelně novým zákonem o státním zastupitelství a fakticky i novým trestním řádem. Příprava nového zákona o státním zastupitelství tak bude zasahovat do přípravy nového trestního řádu, ovšem jen náhodně a nekoordinovaně, protože dnes ještě není jasný text konkrétních ustanovení trestního řádu. „To je stav, který generuje možné legislativní chyby, jež jsou zcela zbytečné. Mnohem rozumnější by proto bylo počkat, až bude přijatý hotový trestní řád a pak s ohledem na něj vytvořit nový zákon o státním zastupitelství,“ míní Vychopeň.
Ač byly změny týkající se budoucí struktury a organizace státního zastupitelství avizovány již delší dobu, logicky se nabízí otázka, jestli jsou veškeré změny nutné a jak ovlivní celkové fungování systému státních zastupitelství, zejména pokud se týče kvality a rychlosti práce státních zástupců a celého systému. Návrh však neobsahuje žádné zdůvodnění tohoto kroku. Advokátům především vadí, že návrh nijak srozumitelně a už vůbec ne přesvědčivě vysvětluje důvod zrušení vrchních státních zastupitelství. V důvodové zprávě k ustanovení § 9 a 10 návrhu zákona je prostě konstatováno, že se tak stane. „Proč rušit systém, který relativně bez problémů funguje přes dvacet let tak zůstává nejasné. A to navzdory skutečnosti, že Vrchní soudy zůstanou zachovány, přičemž na nich budou pochopitelně působit státní zástupci,“ ptá se předseda advokátní komory.
Stejně tak není nijak zdůvodněn ani záměr zřízení Speciálního státního zastupitelství; zde je vysvětlení spíše politickou deklarací záměru. Přitom – na rozdíl od změny soustavy státního zastupitelství – zde existují srovnatelné úpravy v zahraničí a podle řady informací nepřinesla taková úprava žádný, anebo jen velmi nejednoznačný efekt, neboť jde o nabourání stávajících pevných struktur funkční a místní příslušnosti jednotlivých státních zastupitelství bez jasných pravidel. „Věcné vymezení jeho působnosti je pouze v rovině proklamativní bez ohledu na závažnost posuzované trestné činnosti – pokud je hospodářská kriminalita důvodem ke specializaci a vzniku samostatného útvaru, proč tomu tak není například v případě počítačové kriminality, když ta, s velkou pravděpodobností, bude velmi záhy představovat problém, možná mnohem větší, než celá korupce,“ uvádí jako příklad nesystémovosti stanovisko ČAK.
„Z uvedeného důvodu považuje Česká advokátní komora návrh za předčasný, vycházející vstříc pouze politickému požadavku a nikoliv již skutečným potřebám změn, navíc předkládaný v situaci, kdy nejsou uspokojivě věcně vyřešeny některé zcela zásadní změny, které obsahuje, přičemž při jeho projednání v rámci legislativního procesu již nelze předpokládat řádnou a plnohodnotnou odbornou diskusi k danému tématu.“
