Podávání trestních oznámení je národní sport
13.4.2015, Lidové noviny, str. 15, lek
Většina oslovených právníků v anketě LN se domnívá, že trestní represe v České republice vzrůstá. A vidí dvě roviny - na jedné straně nadužívání trestních oznámení, na straně druhé pak kriminalizaci politických rozhodnutí.
Rostoucí trestní represe je spíše otázkou dojmů než faktem opřeným o seriózní empirické výzkumy. Ač je dle jednoho respondenta „dojmologie k ničemu“, řada právníků má na věc jasný názor, často podložený osobní zkušeností.
Řada právníků si všímá obecně rostoucí veřejnoprávní regulace, jejíž je trestní právo součástí. Respektive nejen jí, ale především je až nejzazším prostředkem, k němuž veřejná moc může při regulaci sáhnout. Právní teorie říká, že trestní právo je ultima ratio. S tím pracuje i Ústavní soud, jak upozorňuje jeden respondent: „Trestní právo už dávno chápe jako právo, jehož prostředky mají být užívány jen tehdy, pokud užití jiných prostředků právního řádu nepřichází v úvahu nebo je zjevně neúčelné.“
Jiný názor upozorňuje, že z judikatury Ústavního soudu plyne, že „dochází k výchylkám na obě strany - někdy se nevyšetřují a nestíhají jednání, která by měla být řešena trestním právem, jindy se trestní postih používá excesivně“. Jakobíni versus „salámisti“ Mnozí právníci si všímají rostoucí aktivity policie a státního zastupitelství. Jen k tomu různí respondenti přisazují různé znaménko.
„Policie a státní zástupci už se tolik nebojí stíhat politiky a prominenty,“ říká jeden právník. Podobně to vidí i tento respondent: „Je správné, že trestní represe se přestala vyhýbat bílým límečkům. Tím se i do naší země dostal trend znatelný v zemích na západ od nás.“
Najdou se ale i názory, jež tento trend vnímají spíše negativně: „Vychází to z poptávky frustrované společnosti, kterou akcelerovali politici svou protikorupční rétorikou. Státní zastupitelství poptávce po zesílení trestní represe rádo vyhovělo a posílilo tak svůj mocenský vliv ve společnosti.“ Jiný právník nahlíží do historie a upozorňuje, že „pokus řešit společenské problémy aktivistickým trestním právem jsme zažili zejména v 50. letech“.
Jasný názor nemá tento respondent: „Čím dál více je vidět rozdílný přístup orgánů činných v trestním řízení v obdobných kauzách. Někde může být aktivní jakobínská parta s představou o tom, jak změní svět, někde jinde jsou zase salámisti, kteří veškeré podněty odkládají, pokud jim zrovna neleží mrtvola na ulici.“ Jsou Češi národem udavačů? Velmi mnoho právníků si všímá toho, že „podávání trestních oznámení a ještě častěji vyhrožování jejich podáním je dlouhodobě českým právním sportem. Je to pozůstatek totalitního myšlení,“ jak říká jeden z nich. Jiný k tomu dodává: „Je to katastrofa. Vše je dělané na efekt, na mediální prezentaci. Dokonce náměstci na úřadě na sebe dávají trestní oznámení - to je naprosto nepřijatelné.“ „Trestní stíhání je závažným zásahem do života jedince a je způsobilé zlikvidovat jeho společenské, hospodářské či rodinné postavení,“ varuje jeden právník. Jiný doplňuje, že „oznamovatel nenese odpovědnost za výsledek ani za dokazování, podání trestního oznámení nadto nic nestojí - proto se to stalo natolik módní záležitostí“. „Snad je již překonána představa, že na určitý společenský problém je třeba reagovat vytvořením kazuistické skutkové podstaty v trestním kodexu,“ doufá jeden respondent. Jiný však vidí situaci odlišně: „Nevyužívá se stávající legislativa, místo toho se vytvářejí skutkové podstaty na míru nežádoucím společenským jevům.“ I to však může být užitečné. Jak upozorňuje jeden hlas, třeba zavedení trestných činů týrání osoby ve společném obydlí a nebezpečného pronásledování konečně umožnilo postihovat domácí násilí a stalking, na něž dřívější právní úprava „nedosáhla“.
Někteří právníci se domnívají, že určitá jednání by vůbec neměla být trestným činem. „Typicky je to pomluva, což je čistě civilní agenda, dál možná i porušování autorských práv,“ zní jeden hlas.
„Represe a regulace mohou pomoci, ale nejsou samospasitelné,“ uzavírá jeden právník.
***
Redakce ponechala respondenty ankety v anonymitě záměrně
Máte dojem, že se v České republice stále více problémů řeší trestním právem?
ANO 61 %
NE 20 %
NEVÍM 19 %
