Mezi exekutory to před sněmem vře
23.3.2015, Lidové noviny, str. 15, Kristián Léko
Na čtvrtečním sněmu české exekutorské komory se hlavně bude volit nové vedení. Stav je rozdělen na dva tábory, znesvářené kvůli myšlence exekutorské teritoriality.
V napjaté atmosféře před sněmem nechybí ani urážky a výhrůžky.
Exekutorský stav je ve zvláštní situaci. Sto šedesát mužů a žen - především tisíce jejich zaměstnanců a vykonavatelů - ročně provedou stovky tisíc exekucí. Struktura tohoto stavu je ale mimořádně různorodá. „U menších úřadů se celkový roční nápad řízení pohybuje v řádu stovek, u středních úřadů hovoříme o několikatisícovém objemu věcí ročně, větší úřady mohoumít i desetitisícový roční nápad,“ popisuje mluvčí exekutorské komory Petra Báčová.
Obří úřady se stovkami zaměstnanců vznikly v souvislosti s „pohledávkovým byznysem“, který vrcholil okolo roku 2011. Největším z nich je přerovský úřad Tomáše Vrány - ročně vyřídí více než 60 tisíc věcí. Dnes už ale nelze drobné pohledávky nafukovat o odměny advokátů, čímž je tento byznys mnohem méně atraktivní. Současně se významně změnila právní úprava exekuční činnosti, zejména byl zaveden limit pro náhradu cestovních výdajů.
Rozpolcený stav Zhruba před třemi lety pak začala debata o zavedení místní příslušnosti exekutorů. Dnes si totiž věřitel může vybrat dle libosti, který exekutor jeho pohledávku vymůže.
Sněm exekutorské komory své vedení již v listopadu 2011 zavázal prosazovat částečnou teritorialitu při vymáhání pohledávek orgánů státní správy, zdravotních pojišťoven a územní samosprávy. Začátkem loňského roku pak vzniklo uskupení Platforma pro teritorialitu, které na květnovém sněmu exekutorské komory prosadilo usnesení, jež ukládá vedení komory aktivně prosazovat zavedení systému místní příslušnosti exekutorů na základěmísta bydliště (sídla) dlužníka. Pro usnesení hlasovala drtivá většina stavu, proti němu pouze 15 exekutorů.
Loni v červnu se spojilo 20 převážně velkých exekutorských úřadů a vytvořilo sdružení Exekutoři za spravedlivé exekuce. Jeho cílem je v prvé řadě zachování současného stavu, tedy celostátní působnosti. Dále usiluje o humanizaci mobiliárních exekucí či o zavedení exekučního ombudsmana.
Aktuálně tedy v rámci 150členného stavu fungují tři uskupení -dvě zmíněná sdružení a oficiální profesní komora. Nadcházející volební sněm by měl vyjasnit, jakým hlasem bude exekutorský stav do budoucna mluvit. Dosavadnímu vedení v čele s Davidem Konczem totiž někteří exekutoři vytýkají, že prosazovalo zájmy velkých úřadů na úkor většiny stavu. Zdaleka přitom nejde jen o teritorialitu.
Nový ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ještě ve funkci prvního náměstka Heleny Válkové (ANO) avizoval velké změny, které resort plánuje v oblasti exekucí. V plánu je předevšímnaprostá proměna kárného řízení s exekutory, které by nově namísto před zvláštními senáty Nejvyššího správního soudu probíhalo přímo pod ministerstvem. Vyjasnit se má i vztah mezi exekučním a insolvenčním řízením, změnit se mají i mobiliární exekuce, jejichž průběhmá být nově povinně nahráván na video.
Obecným problémem, který lze zjistit z analýzy ministerstva spravedlnosti z loňského prosince, kterou mají LN k dispozici, je změněné postavení exekutorů: „Exekutor se z pouhého vykonavatele stal v některých oblastech soudcem; jestliže předtím bylo snad možno akceptovat úvahy o podnikatelském duchu a klientském přístupu, po této změně perspektivy to musí být vyloučené.“
Komplexní novela právní úpravy exekucí by podle ministra Pelikána měla být hotová do poloviny letošního roku. Resort se nyní snaží shromáždit statistická data, aby měl na základě čeho učinit zejména strategické rozhodnutí týkající se teritoriality. Pelikán chce především zjistit, zda by se zavedením teritoriality klesla vymahatelnost práva v České republice.
Právě to je nejčastějším argumentem proti místní příslušnosti. Velcí institucionální věřitelé navíc dodávají, že by jim výrazně narostly náklady, kdyby museli nově komunikovat se všemi úřady v celé zemi. Ani odborná veřejnost není teritorialitě příliš nakloněna - dle nedávné ankety LN mezi českými právníky se 62 procent z nich vyjádřilo proti místní příslušnosti. Naopak třeba Soudcovská unie nebo nezisková organizace Člověk v tísni její zavedení podporují.
LN mají k dispozici přípisy, které ministr Pelikán rozeslal všem exekutorským úřadům. Šíře požadovaných statistických dat je velmi rozsáhlá, ministerstvo spravedlnosti zajímá celkový roční nápad věcí, průměrná délka řízení, procentuální úspěšnost vymáhání, počet zaměstnanců i obrat daného úřadu.
Podobný přípis přistál i na stolech velkých správců pohledávek. Podle Roberta Pelikána není cílem analýz „porovnat konkrétní exekutorské úřady a vyvozovat nějaké závěry směrem k činnosti konkrétních exekutorů, ale zkoumat rozdíly v efektivitě exekutorských úřadů v rovině obecné“.
Dění před sněmem Zdá se, že početně je většina exekutorského stavu nakloněna zavedení teritoriality. Ale skupina velkých exekutorských úřadů také má značný vliv. Z jejich strany bude údajně kandidovat do prezidia litoměřický Ondřej Mareš. Ze strany příznivců teritoriality vypadá pravděpodobně (a logicky) kandidatura obou mluvčích - Petra Polanského a Petra Kučery. Zatímnení jasné, jak se rozhodne dosavadní prezident komory David Koncz.
Vedle reformních snah ministerstva spravedlnosti a související ankety dění před sněmem „ozvláštňují“ i ostré rétorické výpady v rámci stavovské e-mailové diskuse. Například prachatický exekutor Kamil Košina obvinil přerovský exekutorský úřad Tomáše Vrány z pochybných praktik a vyhrožoval, že jemu a jeho pravé ruce Robertu Runtákovi dá „při nejbližší příležitosti a před svědky z řad kolegů demonstrativně přes držku“. Na to Runták podrážděně odpověděl a zmínil, že si shromažďuje sbírku pochybení jiných exekutorských úřadů. Detaily Robert Runták na dotaz LN „s ohledem na velmi nervózní předsněmovou atmosféru“ upřesnit odmítl.
Ať už sněmexekutorské komory dopadne jakkoli, profesní organizace teritorialitu sama prosadit nemůže. Bude proto rozhodující, jak se k věci postaví politická reprezentace v čele s novým ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem.
Sněm Exekutorské komory ČR * Sněm je nejvyšším orgánem exekutorské samosprávy, každý z přibližně 160 exekutorů má jeden hlas. * Sněm zejména volí prezidium, které je výkonným orgánem komory. Má 5 členů a 5 náhradníků s tříletým mandátem.
* V čele komory a prezidia stojí prezident, jehož ze svých členů volí prezidium.
* Aktuálním prezidentem komory je chebský exekutor David Koncz. Zatím není jasné, zda bude do prezidia kandidovat znovu.
* V poslední době vznikla dvě uskupení, která prosazují odlišné postoje ve vztahu ke zvažovanému zavedení teritoriality: Platforma pro teritorialitu (Petr Kučera a Petr Polanský) a uskupení Exekutoři za spravedlivé exekuce, jejímž mluvčím se stal Ondřej Mareš.
* Spekuluje se o následujících kandidátech do prezidia: Pavla Fučíková, David Koncz, Petr Kučera, Ondřej Mareš, Stanislav Molák, Vladimír Plášil a Petr Polanský.
