Data se dnes zneužívají hlavně online
16.3.2015, Lidové noviny, str. 15, Jan Klesla
Domoci se ochrany soukromí před internetovými giganty bude v Evropě mnohem snazší, lidem pomůže přímo úřad v jejich zemi a v jejich jazyce. Reformu ochrany soukromí v Evropské unii připravuje česká eurokomisařka Věra Jourová.
* LN V čem spočívá zásadní změna, se kterou v pátek souhlasili ministři členských zemí EU?
Jde o takzvaný princip „one-stop shop“, tedy možnost občanů obrátit se na jeden úřad se stížností na zneužití jejich dat. Nově by ji měl posuzovat přímo jejich národní úřad na ochranu osobních údajů; ať už jde o zneužití ze strany bezpečnostních složek, nebo v komerční sféře. Dosud se tím zabýval úřad v zemi, kde sídlila dotyčná firma, nyní ale upřednostňujeme blízkost stěžovatele k instituci, která má spor vyřešit. Pokud máte tedy třeba problém s internetovou společností sídlící v Irsku, měl by ho nově řešit český Úřad na ochranu osobních údajů. Revoluční změna je to proto, že se člověk dovolá pomoci ve své zemi, ve svém jazyce, nemusí se obracet na instituci třeba na druhém konci Evropy jako dnes. Ve chvíli, kdy úřad uzná stížnost jako oprávněnou, bude moci přímo pomoci s nápravou, ať už sankcí, odškodněním, nebo jinak.
* LN Budou toho ale národní úřady schopny? Třeba právě ten český, o kterém nedávno Nejvyšší správní soud doslova řekl, že je „odtržený od reality“?
To mě velmi mrzí, protože akceschopnost a dostatečná kapacita, tedy počet lidí, jejich odbornost a pochopení věci jsou základní podmínky. Bez nich nemá žádná regulace smysl. Doufám, že náš úřad na takovou kritiku zareaguje a že to bude fungovat.
* LN Letos na jaře se bude volit nový předseda úřadu, měla by být jeho orientace v digitální agendě důležitou podmínkou?
Určitě by bylo dobře, kdyby byl v obraze, protože zneužívání dat se jednoznačně přesunulo do digitální sféry.
* LN Jaké jsou další konkrétní kroky v reformě ochrany osobních dat v EU? Máte už nějaký jízdní řád?
Máme, bez toho by se to nepodařilo nikdy prosadit. Je to tak důležitá a zásadní reforma, že vedeme velmi dlouhá a složitá jednání s Radou Evropy, tedy členskými státy. Máme velmi příznivou pozici z druhé strany od Evropského parlamentu, který je spolutvůrcem legislativy v EU. Nyní v březnu rada jedná i o řadě dalších principů, například jaká data budou vůbec považována za citlivá, jak zacházet s osobními údaji ve zdravotnictví, ve vědě a výzkumu a dalších. V dubnu a květnu by se na nižších úrovních měly předjednat zbylé otázky a na červnové radě ministrů spravedlnosti bychom rádi viděli dosažení dohody rady na jejím postoji k návrhu. Následovat pak bude trialog s Evropským parlamentem a eurokomisí, aby se do konce roku nové nařízení schválilo. To je plán na letošní rok a jednaz mých zásadních priorit.
* LN To ovšem v rozhovoru před více než třemi lety předpovídala už vaše předchůdkyně Viviane Redingová. Proč myslíte, že vám se to podaří?
Za mých předchůdkyň se udělalo mnoho práce na úvodní, technické přípravě. Myslím, že letos se podaří dosáhnout konce legislativního procesu, protože dnes je výrazně silnější poptávka po nové úpravě osobních dat. Stará je z roku 1995 a na novou čeká vyjednávání o smlouvě TTIP o vzájemném obchodu se Spojenými státy, sjednocování digitálního trhu v Evropě a další unijní úkoly, pro které je nezbytnou podmínkou. A to včetně třeba směrnice o registru dat leteckých pasažérů, jež se s ochranou dat musí řešit ruku v ruce. Právě tím, že tato směrnice se ve vazbě na teroristické útoky odblokovala v Evropském parlamentu, dostal i náš návrh novou dynamiku a nový tlak. Věřím proto, že se nyní opravdu posune dál.
* LN Účastníte se jednání o smlouvě TTIP, která vzbudila značný zájem v europarlamentu i u občanských sdružení v Česku?
Za vyjednávání je odpovědná kolegyně Cecilia Malmströmová. Já se budu účastnit konzultací v širším kruhu komisařů kvůli ochraně dat a především spotřebitele v části, která spadá do mého portfolia. Jsem nicméně velmi vděčná, že byl celý proces odtajněn a veřejnost má více informací o tom, co se děje. Nepřímo s tím souvisí i další oblast, kterou mám na starosti, a tou jsou právní podmínky pro firmy. Těm bychom měli v celé Evropě odlehčit, protože právě díky smlouvě TTIP by se měl byznys otevřít. Pak budou v přímé konkurenci s americkými společnostmi, a tak nesmí být zatíženy natolik, aby se omezila jejich schopnost investovat a obchodovat v USA.
* LN Právě větší regulatorní zátěž pro evropské firmy oproti USA je jednou z jejich hlavních obav u reformy osobních údajů. Nebudou nyní v nevýhodě?
Na americké společnosti působící v Evropě se regulace bude vztahovat stejně. A pokud firmy v USA zacházejí s daty z Evropy, máme dohodu s americkou vládou, že zajistí funkční systém jejich ochrany. Chceme jasné garance, že takové firmy budou i ve Spojených státech pod dozorem tamějšího ministerstva obchodu. Dozor se zpřísní, jasně se stanoví pravidla při předávání takových dat dál, třeba dodavatelům, a budou uvalovány účinné pokuty. A samozřejmě jednáme i o tom, jaká data budou dostupná pro americké tajné služby.
* LN To bude přímo součástí dohody TTIP?
Řekla bych, že vzhledem k politickým postojům v Evropském parlamentu je to spíše nutná podmínka pro její přijetí. Tyto věci musíme mít vyřešeny, než k tomu dojde.
* LN Budoumít tedy americké tajné služby přístup k datům Evropanů?
Chci po amerických bezpečnostních složkách, včetně tajných služeb, abychom měli jasno, jaké budou výjimky z ochrany dat a v jakých případech k nim budou mít přístup. V této oblasti dnes finalizujeme jednání a je to již velmi konkrétní. Máme už na stole návrh pravidel a diskutujeme, zda je to dostatečně konkrétní a uzavřené.
* LN Zmínila jste jednotný digitální trh... Jaká je vaše role z hlediska ochrany spotřebitele?
Jsem advokátkou spotřebitelů ve všech nově chystaných politikách a předpisech, mám takříkajíc strkat nos do všeho, co se jich týká. A právě u jednotného digitálního trhu v EU to bude velmi silná role. Jsem součástí týmu, který připravuje pravidla pro sjednocování online trhu v Evropě, a právě tady může být spotřebitel velmi bit. Za mnou tedy jde i povinnost připravit jakousi harmonizaci podmínek pro obchody uzavírané přes internet.
* LN Jak se vyvíjí návrh vaší předchůdkyně na jednotnou úpravu nákupů na internetu, takzvaný CESL?
Připravujeme nový návrh, který vyjde z poučení z debaty o CESL. Ten měl dvě zásadní vady na kráse: dospěl do kompromisního řešení a jeho využití nebylo povinné, jen dobrovolné a zároveň zůstával velmi komplexní. Mám mnohem větší ambici – chci, abychom v Evropě měli soubor základních nepřekročitelných principů, na základě kterých bude spotřebitel chráněn. Jako zákazník nechcete zkoumat, jestli je prodejce třeba ve Švédsku, nebo v Česku. Potřebujete mít stejnou jistotu, že se vám ze všech zemí Unie dostane stejného nebo vyššího stupně ochrany. Sestavíme tedy minimální standardy ochrany pro nákupy na internetu.
* LN Bude to znamenat postupné sjednocení online smluvního práva?
Jdeme tím směrem. Do půl roku musíme předložit takzvané vyhodnocení dopadů. Zatím debatujeme s ministry, zda je takové sjednocení principů minimální ochrany potřeba.
* LN Nemůže být ale vyšší ochrana práv překážkou pro obchod a pro firmy na internetu?
Právě naopak, podnikatelé budou mít větší právní jistotu a teoreticky sebevědomější a aktivnější zákazníky. Na druhou stranu je potřeba také do určité míry zachovat to, co známe v běžném životě. Například informace, že se přestanou tisknout Zlaté stránky, pro mě znamená poplach, protože pro spoustu lidí to může být problém. Nechci žít ve světě, kde musíte být online, abyste si našel telefonní číslo na lékaře. To je prostě špatně. Spousta lidí není a nikdy nebude digitálně gramotná. Třeba ani online být nechtějí, protože se prostě bojí. Jsem také advokátkou této minority.
* LN S tím souvisí i přistoupení Unie k Evropské úmluvě o lidských právech, ke které se negativně vyjádřil Soudní dvůr EU. Dojde k němu?
Nyní analyzujeme, co toto vyjádření soudního dvora vlastně znamená. Jestli je to úplné znemožnění přistoupení EU k úmluvě, nebo jestli je třeba změnit znění již dojednané přístupové dohody. Pokud je to tak, tak to bude na hodně dlouho, protože se musí nová verze znovu ratifikovat ve všech 47 zemích Rady Evropy. Naši právníci z toho nyní hledají cestu ven.
* LN VUSA se dnes hodně diskutuje o rovnoprávnosti žen v IT. Vidíte v tom problém i u nás?
Co se týče žen a IT, je problém jedině v tom, že ženy nejdou studovat technické obory. Setkala jsem se dosud již s vedením prakticky všech velkých firem v této oblasti a všichni říkají: voláme po talentech, potřebujeme inovace a ženský pohled na online svět. Ženy mají někdy lepší pochopení pro uživatele, ale nejsou prostě k dispozici. Musíme děvčata motivovat, aby lépe studovala matematiku a techniku, protože tohle je obrovská šance na trhu práce.
* LN Kvóty pro ženy v IT tedy nejsou potřeba?
Tady pro ně místo opravdu nevidím.
***
Reforma ochrany osobních údajů v EU
Komplexní reformu předpisů o ochraně údajů připravuje Evropská komise již několik let. Cílem je nahradit směrnici z roku 1995 nařízením, které stanoví jednotný rámec v celé Unii. Doplnit jej má směrnice o ochraně údajů zpracovávaných pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů a při soudní činnosti. Hlavním záměrem reformy je především modernizovat celý systém v reakci na rozvoj internetu. Je tak součástí dlouhodobého plánu na sjednocení digitálního společného trhu v celé Evropě. Záměr podpořil již vloni na jaře Evropský parlament, nyní se jednání přesunula do Rady Evropy. Pokud reformu během březnového a červnového jednání schválí, projde do konečné schvalovací fáze. Páteční souhlas ministrů členských zemí s klíčovým návrhem pak výrazně zvýšil šance na přijetí celého balíčku ještě letos. Rychlý postup po letech zdlouhavých jednání podnítila i judikatura Soudního dvora EU z poslední doby. Ten například v květnu 2014 přiznal „právo být zapomenut“, tedy vymazán z výsledků vyhledávání, v případu sporu se španělskou pobočkou Googlu. Podobné právo přitom již dříve obsahoval návrh Komise. Významná jsou i jednání s USA o obchodní dohodě TTIP, s níž úzce souvisí i smlouva o přenosu osobních údajů (takzvaný Safe Harbor).
jkl
Jdeme směrem k postupnému sjednocení smluvního práva na internetu
Advokátka menšin * Věra Jourová je od listopadu 2014 evropskou komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví. * Absolventka Filozofické a Právnické fakulty UK v Praze předtím zastávala funkci ministryně pro místní rozvoj v české vládě. * V Evropské komisi vedené Jeanem-Claudem Junckerem se zabývá hlavně ochranou spotřebitele a základních práv, ale i regulací či jednotným digitálním trhem. V poslední době pracuje i na otázkách justiční spolupráce v trestních věcech a na návrhu evropského veřejného žalobce.
Co přinese kontroverzní dohoda TTIP a co bude znamenat pro soukromí Evropanů?
Analýzu klíčové mezinárodní dohody přinese nový ekonomický magazín INDEX, který vychází jako příloha LN v pondělí 30. března.
