Advokáti v datové nejistotě
12.3.2015, Bloomberg Businessweek Česko, str. 36, Tomáš Pergler
Nejvyšší soud diskutuje, zda vrátí ochranu advokátským cloudům
„Možná bude dost úporná diskuse“
Českým advokátům, kteří si uchovávají listiny na cloudovém úložišti, loni v létě zatrnulo. Městský soud v Praze 9. července konstatoval, že „místo výkonu advokacie rozhodně nejsou prostory sloužící k úschově datových serverů“. V podstatě tím řekl, že na dokumenty advokátů na cloudech se nevztahuje ochrana mlčenlivosti, kterou pro výkon advokacie poskytuje trestní řád. To znamená, že tato data může například zabavit policie při shánění důkazů proti lidem, které zastupuje právník využívající dotyčné úložiště. Na rozdíl od prohlídek v advokátních kancelářích by si policie v takovém případě nemusela vyžádat souhlas od České advokátní komory (ČAK) nebo soudu.
Městský soud rozhodoval o datech, která si uložili advokáti ze společnosti Uni Legal (dříve Garris Legal). O jejich zpřístupnění požádal protikorupční policejní útvar (ÚOKFK) kvůli trestnímu stíhání podnikatele Františka Savova a dalších lidí, obviněných z krácení daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Zástupce ČAK v tomto případě nedal souhlas, a tak rozhodoval soud.
Ochranu nad cloudy může advokátům vrátit Nejvyšší soud. Jeho trestní kolegium v posledním únorovém týdnu diskutovalo o návrhu takzvaného stanoviska, kterým v podobných případech Nejvyšší soud sjednocuje soudní praxi. Další jednání kolegia bylo určeno na 26. března, řekl mluvčí soudu Petr Knötig.
Vůči loňskému rozhodnutí pražského městského soudu se mnoho advokátů kriticky ohradilo. Verdikt zpochybňovali po věcné i odborné stránce. „Tento přístup je nelogický, jelikož bezdůvodně vytváří dva různé režimy při zajišťování informací, na něž se vztahuje důvěrnost mezi advokátem a klientem,“ napsali pražští právníci Jaroslav Karmášek a Lenka Suchánková v prosinci do Bulletinu advokacie. Příslušná pasáž trestního řádu (§ 85 b) by se podle nich měla novelizovat a zohlednit současný způsob právnické praxe, tedy že „advokacie je vykonávána všude tam, kde se nacházejí důvěrné informace chráněné advokátním tajemstvím“.
Právníci upozornili také na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který se naopak vyslovil za širší pojetí výkladu pro místo výkonu advokacie.
V rozhodnutí z dubna 2014 tento soud uvedl, že výkonem advokacie „je míněná veškerá činnost advokáta, a nikoliv místo či sídlo advokáta registrované u České advokátní komory“. Jádro rozhodnutí se týkalo sporu mezi ČAK a Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, kterému komora odmítla vydat spisy pocházející z domovních prohlídek u advokáta. ČAK před soudem obhájila, že za to nemusí platit pokutu.
Na straně advokátní komory se výrazně angažuje Tomáš Sokol, jenž často obhajuje veřejně známé osoby ve sledovaných trestních kauzách.
Mezi kolegy je považován za znalce v této oblasti a z pověření představenstva ČAK se zúčastnil jednání trestního kolegia Nejvyššího soudu 24. února. K předběžným závěrům jednání a odhadu konečného výsledku se Sokol nechtěl blíže vyjádřit. O obsahu stanoviska „možná bude dost úporná diskuse“, odpověděl na dotaz Bloomberg Businessweek Česko. Podrobnější informace o jednání trestního kolegia nesdělil ani mluvčí Nejvyššího soudu Knötig.
Podnět k vydání stanoviska Nejvyššího soudu nevzešel od advokátů, ale od náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který se sešel s předsedou trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislavem Rizmanem a poskytl mu podklady z různé rozhodovací praxe soudů a vnitřní analýzy oprávněnosti domovních prohlídek u advokátů.
Tyto analýzy nechce Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnit, protože se podle mluvčího Petra Malého týkají jeho interní činnosti a rozhodování soudů ve fázi přípravného řízení v dosud neskončených kauzách.
Evropské státy upravují výkon advokacie na cloudu různě, postupně mu ale přisuzují rovnocennou ochranu mlčenlivosti. Ze studie Rady evropských advokátních komor (CCBE) vydané loni v dubnu vyplývá, že například v Německu jsou prohlídky dat uložených mimo prostory advokátní kanceláře povoleny jen v případě, že se netýkají klientů a advokát je podezřelý ze spáchání trestného činu. V Dánsku je server nebo cloud považován za „rozšíření“ advokátní kanceláře. Advokát má současně povinnost ukládat data na úložišti se stejnou náležitostí jako u fyzických spisů. Ve Finsku platí, že data uložená mimo advokátní prostory podléhají stejné ochraně jako v kanceláři.
Pokud by Nejvyšší soud nedospěl ke stanovisku, které by cloudovým úložištím poskytlo stejnou ochranu jako papírovým spisům, byli by advokáti odkázáni na změnu trestního řádu. Od loňského března připravuje odborná komise nový trestní řád, s jehož předložením vládě se počítá na konci letošního roku.
***
Podtrženo
Čeští advokáti loni ztratili jistotu, že jejich data na externích úložištích budou chráněná mlčenlivostí. Jejich nadějí je usměrnění judikatury Nejvyšším soudem.
