Pelikán maká. Příznivci protekce a korupce se mohou radovat
17.2.2015, respekt.cz - blog, Petr Němec
Propojování justice a advokacie je nebezpečné. BIS na tuto hrozbu pravidelně upozorňuje. Návrh Pelikána propojit praxi budoucích advokátů s justicí je zarážející. Korupční a klientelistické prostředí totiž doslova institucionalizuje.
Budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán včera prezentoval svůj záměr na reformu advokacie a justice v jednom. Kdo bude chtít být advokát, bude muset nejdříve 2 roky pracovat na soudě a pak 3 roky jako advokátní koncipient.
Justice přijde o důvěru
Položme si na úvod otázku. Jak se budete cítit, když budete vědět, že advokát protistrany pracoval 2 roky pod soudcem, který má rozhodovat váš spor?
Otázka druhá. Jak se budete cítit, pokud budete vědět, že syn advokáta protistrany pracuje na soudě, kde se váš spor rozhoduje? (Logicky, kde jinde by měl syn advokáta z Nymburka pracovat, než na Okresním soudě v Nymburce?)
Otázka číslo tři. Jak se budete cítit, když prohrajete soudní spor a pak se dozvíte, že k advokátovi protistrany nastoupil na místo advokátního koncipienta asistent soudce, který tehdy rozhodoval?
Osobní vazby
Pokud si vezmeme justici, advokacii a státní zastupitelství dohromady, není česká právní veřejnost nijak velká. Asi dvacet tisíc dobrých duší, a to počítám i právníky na nižších pozicích. To je takové menší okresní město, kde se znáte s každým.
Na mnohých okresních soudech jsou soudci s advokáty a státními zástupci jedna parta. Aby taky ne. Když nějakého kolegu, co má kancelář na druhé straně náměstíčka, potkáte už u pátého případu, tak se prostě stanete většími či menšími přáteli. To platí o to víc, pokud jste se minuli na fakultě či gymnáziu, které je na malém městě jen jedno. Pravděpodobně máte s kolegou i mnoho společných přátel. A se soudci to je obdobné.
Když jste u paní soudkyně minimálně dvakrát do měsíce, tak se ten vztah po nějaké době posouvá jinam. Na malém městě se občas náhodou potkáte v jediné slušné restauraci či kavárně. Vaše žena se soudkyní potkává na hodinách jógy. Vaše děti chodí na stejné gymnázium a třeba se i kamarádí.
Rozhodně netvrdím, že nějaké lepší vztahy jsou problémem. Ba naopak, dané může pomáhat profesionalitě a korektnosti. Lidské vztahy nemusí systému justice škodit. Avšak stále platí, že justice i advokacie toto svým členům v zásadě zakazuje.
Soudci by se neměli mimo jednací síň stýkat s advokáty a to stejné platí pro advokáty. Nejde přitom jen o to, že jsou obavy, že by docházelo k ovlivňování kauz. Morálně slabší jedince takový zákaz nijak nezastaví. Jde však o důvěru veřejnosti v nezávislost justice. Jak by se vám líbilo, kdybyste potkali advokáta protistrany na kafi se soudcem, který teď rozhoduje o vašem sporu se sousedem? Ačkoliv si tam mohou povídat jen o pěstování gerber a fotbalu, důvěru to budit rozhodně nebude.
Jak do budování nezávislé a důvěryhodné justice zapadá nápad budoucího ministra spravedlnosti, kterým dojde k personálnímu propojení justice a advokacie, to mi hlava nebere.
Ministerstvo spravedlnosti a protekce
Když dnes chcete do advokacie, musíte bojovat s mnoha konkurenty o místo advokátního koncipienta. Část míst je určena příbuzným a známým advokátů, jiným advokátům musíte za místo platit. Přesto je advokátů deset tisíc a šance umístit se bez protekce či peněz je velká. Stačí schopnosti a ochota odvádět hodně práce za málo peněz.
Jak však budou koncipienti bojovat o místa u necelé stovky soudů, to je otázka. Soudy nejsou nafukovací a rozpočet na mzdy není nekonečný. Určitě nedostane místo každý, kdo se o něj přihlásí.
A teď si stačí představit advokáta z malého města, jehož dcera právě dodělala práva. Než bude moci převzít jeho zavedenou kancelář, bude muset absolvovat 2 roky na soudě. Co když první, druhý ani třetí rok se jí nepodaří na soudě najít místo? Myslíte, že zasloužilý otec advokát jen pokrčí rameny, nebo zkusí prohodit pár slov s někým na soudě, když se za ty roky se všemi celkem zná? Slečna dcera bude mít místo na soudě zajištěné ještě dříve, než vůbec opustí fakultu. Její schopnější kolegyně, jejíž rodiče neznají lidi na soudě, bude mít pravděpodobně smůlu.
Nepůjde o žádnou novinku. Je veřejným tajemstvím, že i dnes je velká část pozic v justici rozdělována díky známostem a nikoliv díky schopnostem a odbornosti. Protekce na soudech má krom jiného právě i ten efekt, že na nich pracují méně schopní lidé. To vede i k oněm průtahům a chybám. Když je váš asistent neschopný, ale je příbuzný vašeho nadřízeného (předsedy soudu), moc s tím nenaděláte. Pelikán chce vytvořením ještě protekčnějšího prostředí zabránit průtahům. To prostě nedává smysl.
Půjde získat exkluzivní místo v justici veřejnou a transparentní soutěží? Věříme tomu? Prostě to pan Pelikán zařídí?
Půjde o protekci a korupci.
BIS varuje, Pelikán přehlíží
Že nemaluji čerta na zeď, potvrzují zprávy BIS za poslední roky. V roce 2010 tajná služba upozorňovala na podivné kontakty představitelů justice a klientelistické vazby, které mohou ovlivnit průběh řízení. BIS mluví i o tom, že nečinnost některých předsedů krajských soudů umožňuje manipulace s insolvenčním řízením.
V roce 2011 je BIS dokonce překvapivě velmi konkrétní: „Negativní roli i nadále sehrávají nadstandardní vazby mezi některými soudci a advokáty, popř. dalšími představiteli justice, které mohly být příčinou možné manipulace soudními řízeními. Zaznamenané rodinné a přátelské vazby soudců z Krajského soudu v Brně hrály významnou roli při upřednostňování některých vybraných věřitelů, popř. při dalších projevech manipulace insolvenčním řízením, které se v rámci KS Brno vyskytly. Nejvýrazněji se negativní vlivy těchto vazeb projevily v případech patřících do působnosti KS v Ústí nad Labem.“
A to je jen špička ledovce. Návrh Pelikána těmto nekalostem jen nahrává. Větší advokátní kanceláře budou schopny svými lidmi obsadit klíčové soudy po celé Praze. Dokážete si představit, že zaměstnaci soudu, kde se řeší třeba kauzy Ivo Rittiga, budou následně odcházet do služeb jeho advokátů, když tam budou mít již delší dobu domluvené místo? Pan Pelikán ano.
Dvě mouchy
Jedno se musí Pelikánovi nechat. Jeho nápad má jistý vtip, jak zabít dvě mouchy jednou ranou.
Justici by se hodila levná pracovní síla, která by pomáhala soudcům. Česká advokátní komora chce zase již několik let prodloužit délku koncipientské doby ze tří na pět let. Prodloužení této lhůty má pro advokáty hned několik pozitivních efektů – sníží se konkurence (hlavně ze strany žen), udrží se vysoké ceny advokátních služeb a levnou pracovní sílu budou mít advokáti k dispozici o dva roky dále. Pan Pelikán nabízí advokátům kompromis: „My vám pomůžeme omezit konkurenci a zachovat vysoké ceny. Ale ty dva roky navíc budou mladí makat pro nás.“
Na případnou ďábelskou dohodu ministerstva a komory nedoplatí jen mladí právníci. Doplatí na ni nezávislost justice a spravedlnost.
