Právníci: Fakulty nás neučí psát ani argumentovat
13.2.2015, Hospodářské noviny, str. 6, David Klimeš
Když se na Olomoucku někdo dostane do svízelné situace kvůli špatně sepsané kupní smlouvě, problematickému dědictví či neuspořádanému manželství, může si pro pomoc zavolat na vysokou školu. Tamní Palackého univerzita zřídila bezplatnou právní poradnu, která zároveň slouží jako laboratoř, kde se studenti učí praxi. „Je to vždy pod dohledem garanta a samozřejmě nenabízíme možnost právního zastoupení,“ říká děkanka právnické fakulty Milana Hrušáková.
Právě nedostatek praxe je jednou z hlavních slabin tuzemského právnického vzdělávání. Vyplývá to z velkého průzkumu brněnské právnické fakulty mezi 2390 respondenty z řad nejrůznějších právnických profesí.
V tradičním žebříčku HN, který hodnotí české vysoké školství, vyhrála tento rok mezi právnickými fakultami ta pražská před olomouckou, brněnskou a plzeňskou. Ze všech ale vycházejí ti samí absolventi: hrdí na diplom, ale zklamaní z nedostatku praxe během studia, malé specializace pro další kariéru a tápající v tom, jak sepsat a přesvědčivě přednést například závěrečnou řeč při obhajobě.
„Studenti by měli být vedeni aktivně něco řešit. Umět identifikovat a umět získávat – to jsou dovednosti, které se lze naučit pouze jejich soustavným prováděním. A to na fakultě chybí,“ cituje studie jednu z typických odpovědí. A další respondent dodává: „Diskuse se na naší škole téměř nepřipouští. Pokud už se pracuje s modelovými příklady, pak je řešení vždy prezentováno jako dané bez připuštění jiných řešení.“ Kouzlo rétoriky Fakulty si poptávku po zavádění praxe do výuky čím dál víc uvědomují. Právě proto v Olomouci nastartovali takzvané klinické vzdělávání právníků, v jehož rámci funguje bezplatná poradna.
Děkan pražských práv Jan Kuklík zase vidí příležitost ve stážích v právnických firmách: „Vytvořili jsme Mezioborové centrum rozvoje právních dovedností, úspěšní jsme byli zejména při rozvoji právních praxí.“ Studie dává právnickým školám vodítko, na co by se měly zaměřit: jak na posílení výuky právnických dovedností, jako je psaní právních podání, psaní právní analýzy, tak na posílení výuky měkkých dovedností, především argumentace, profesionálního vystupování, sebeprezentace či jazykové průpravy.
„Například napsat srozumitelný text se bude hodit jak advokátovi u žaloby, tak soudci u rozsudku. Schopnost vyjednávat se bude také hodit oběma,“ souhlasí s výstupem analýzy advokát David Štůla.
Právě včasné rozlišení, zda ze studenta roste budoucí soudce, advokát, či třeba exekutor, je dalším obecným požadavkem absolventů, kteří se zúčastnili průzkumu. Jenže s tím nesouhlasí vedení fakult.
„Právnické vzdělávání je jednooborové a zákonné požadavky na právnické profese vyžadují, aby absolvent práv znal všechno právo,“ vysvětluje proděkan olomouckých práv Ondrej Hamuľák. Stejně mluví i děkanka brněnských práv Naděžda Rozehnalová: „Volba je v rukou studentů. Oborová specializace typu advokát, soudce či třeba státní zástupce je v našich podmínkách nesmysl. Mimo jiné i proto, že nikdo neví, kde se na trhu práce uplatní.“ Argument, že student při škole neví, kde nakonec skončí a jaké najde uplatnění, uvádí i advokát Štůla.
Chybí etika Konečně průzkum ukázal i nečekaně velký rozdíl mezi etikou a profesními hodnotami. „Jako se učí lékařská etika na lékařských fakultách, měla by se učit etika i na právnických fakultách,“ odpověděl jeden z dotazovaných absolventů.
Další šel ještě dál: „Všechny tyto oblasti jsou v dnešní době zcela opomíjeny. Mladí právníci (až na výjimky) nejsou ochotni poskytovat právní pomoc potřebným bezplatně, nezajímá je spravedlnost, poctivost, o morálce i v soudních síních ani nemluvím. Především jim jde o zisk, výhru v soudním sporu.“
Autoři studie z brněnských práv proto varují, že je čas na změnu: „Pokud ve společnosti existují snahy o kultivaci společnosti a právního prostředí v České republice, je toto zprávou jak pro právnické fakulty, tak pro profesní sdružení, která by měla s profesními hodnotami pracovat.“
***
HLAVNÍ VÝHRADY Spravedlnost vs. právo V soudnictví se cítí za kvalitu spravedlnosti odpovědných 69 procent respondentů, u exekutorů to je 43 procent a u advokátů už jen 37 procent účastníků šetření. Praktické dovednosti Dotazovaní odpovídali, že jim na školách chybí aktivní přístup k praxi. Že případové studie bývají prezentovány včetně jednoho řešení, že se o nich nediskutuje. Jak na obhajobu Pro advokáta, stejně jako pro soudce je důležité, aby uměl dobře argumentovat, dobře mluvit, dobře vyjednávat, psát srozumitelně. Ničemu z toho prý tuzemské fakulty nevěnují dostatečnou pozornost.
