Čeští advokáti bodují v Putinově zemi
15.12.2014, Lidové noviny, str. 15, Jaroslav Kramer
Rusko je jiné. U transakcí záleží spíše na znalostech anglického práva, soudy trvají spíše roky než měsíce a zvláštní kapitolou jsou státní orgány či státní firmy, v jejichž fungování se vyzná málokdo. Přesto se některé české kanceláře na tamním trhu prosadily.
Moskva je bezesporu obchodní a finanční centrum východní Evropy. Dle českých právníků, kteří tam působí, má víc společného s New Yorkem nebo Tokiem než s Prahou. Tomu odpovídá velikost i počet transakcí – například předloni se uskutečnila největší ruská transakce v historii za 55 miliard dolarů.
Firma Rosněfť tehdy pohltila TNK-BP a tato transakce svou velikostí a složitostí i počtem zúčastněných stran udržela nad vodou řadu advokátních praxí. Včetně zvučných západních jmen, jako jsou Linklaters, White & Case či Cleary Gottlieb Steen & Hamilton. V Rusku se ale daří i českým právníkům. Největší zářez má v Moskvě BBH, tedy kancelář, která je významně spojena s aktivitami společnosti PPF. Od roku 2006 tam pomáhá především českým a slovenským společnostem. Ruské prostředí podle nich nenávistné není. Naopak. Rusové prý mají Čechy a Slováky rádi.
„Ruští podnikatelé a zástupci významných ruských společností jsou v podnikání velmi seriózní, vzdělaní, strukturovaní a přirozeně velmi tvrdí ve vyjednávání,“ říká Tomáš Pešek z BBH.
Podle jeho kolegy Jiřího Štěrby by bylo chybou si myslet, že tam právník pochodí se znalostmi z Česka: „Čeští právníci mají tendenci přistupovat k ruskému právu jako k českému, s vědomím určitých lokálních specifik. To ale není přesné, některé instituty vůbec neexistují, naopak existují jiné, pojmy mají mnohdy jiný význam.“ Do Moskvy se z českých advokátů vydal i Ondřej Peterka, který tam pobočku otevřel v roce 2009. V Česku se pak ruskému právu věnují téměř všechny vrcholné advokacie. Ruskou sekci mají například PRK Partners či Havel, Holásek& Partners.
Překvapivě moderní normy Ruské právo je podle českých advokátů stále lepší. „Je spousta nových a kvalitních právních předpisů, které mnohdy vznikají ze zahraničních právních vzorů. Problémem někdy bývá aplikace těchto zákonů v praxi,“ popisuje Tomáš Pešek. To se týká například insolvenčního zákona, který navzdory kvalitní přípravě nepočítá s adaptací na ruské prostředí.
„Zatímco evropská insolvenční úprava používá vznešených principů, jako je rovnováha mezi právy věřitele a dlužníka, v ruském právním prostředí je v praxi takový přístup zatím neaplikovatelný,“ tvrdí Pešek s tím, že pokud nebude mít v Rusku věřitel v insolvenčním právu výrazně navrch, dobrého řešení se nedočká. Horkým tématem v Rusku je také nový občanský zákoník, který prošel změnami s cílempodpořit využívání ruského práva jako základny pro obchody – tedy aby se postupně upouštělo od používání anglických norem. „Ve srovnání s českou reformou se zdá, že ta ruská nese spíše jen kosmetický nádech,“ říká Konstantin Lavrushin z kanceláře KŠB pro server Epravo.cz.
Ztráta předvídatelnosti „Obecný trend vývoje legislativy určitě není negativní a v mnohém reflektuje požadavky trhu a investorů. Právní úprava obchodních společností je stále flexibilnější. Od letošního podzimu je možné mít více generálních ředitelů společnosti, zavádějí se i jiné instituty běžně využívané na Západě, jako jsou vázané účty. Pravidelně je také kodifikována ustálená judikatura nejvyšších soudů,“ tvrdí Jiří Štěrba s tím, že za negativum lze považovat trend psaní právních norem dle politické objednávky. Ruský právní trh dle advokáta Vlada Rudnitského z Peterka & Partners ztratil jistotu a předvídatelnost. „V situaci, kdy se v byznysu neví, jaká pravidla hry budou platit zítra, je velice obtížné činit rozhodnutí,“ tvrdí Rudnitsky. Naráží tím na využívání ekonomických nástrojů k řešení politických otázek. A dodává: „Nikdo se nechce v dané situaci stát obětním beránkem.“
Některé zahraniční právníky působící v Rusku nedávno zaskočily legislativní snahy, které jsou zatím spíše pouze hrozbou než reálným problémem. Aktuálně se především diskutuje o takzvaném Rotenbergovu zákonu o konfiskaci zahraničního majetku k odškodnění osob a společností postižených sankcemi.
Arkadij Rotenberg, bohatý ruský průmyslník a blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina, totiž kvůli sankcím Evropské unie a USA přišel o nemovitosti v Itálii ve výši 40 milionů dolarů. Podle právníků je ale zatím otázkou, zda bude tento zákon přijat a případně v jaké podobě. Taková situace má dopad i na investice.
„Zdá se, že podnikatelé, kteří se do Ruska chystali, spíše vyčkávají a ti, kteří v Rusku působí, pracují o to usilovněji na tom, aby jejich investice dopadly dobře,“ říká Štěrba s tím, že se aktivní investoři zatím nestahují. „Ale míra rizika v poslední době samozřejmě vzrostla,“ dodává.
Ochranářská opatření Další citlivou oblastí je návrh na novelu ruského mediálního zákona. „Podle tohoto návrhu nemají mít zahraniční právnické osoby právo vlastnit, řídit nebo kontrolovat, ať už přímo, či nepřímo, více než 20 procent hromadného sdělovacího prostředku,“ říká advokát Rudnitsky. Týkalo by se to všech právnických osob s vyšším než dvaceti procentním podílem zahraničního kapitálu.
„Jsou také přijímána určitá ochranářská opatření k podpoře ruského průmyslu a zemědělství. Nemyslím ale, že to budou klíčové faktory ovlivňující byznys,“ domnívá se Štěrba. Velký dopad na strukturování byznysu podle něho budou mít i daňové zákony o „deoffshorizaci“ ruské ekonomiky, které budou účinné od roku 2015.
„Tyto zákony dají ruským úřadům mnohem větší pravomoci, pokud jde o zdanění příjmů svázaných s ruským prvkem. To se ale týká především ruských, nikoli zahraničních investorů. Ve své podstatě jde o krok spíše pozitivním směrem,“ říká Štěrba.
Vyčkávací taktika Mezinárodní advokacie a poradenské firmy se navíc nedávno musely vypořádat s vyšší pozorností ruských vládních úřadů. Jedné významné angloamerické advokátní kanceláři vyměřily dodatečnou daň ve výši sto milionů rublů. „Také existují návrhy předpisů k omezení přístupu zahraničních poradenských společností ke státnímu tajemství,“ tvrdí Tomáš Pešek. Navzdory tomu ale podle něho hromadný úprk advokátních kanceláří z Ruska nehrozí a vyčkává se, až se bouře přežene.
„Nejhorším možným scénářem čistě z našeho pohledu je politická destabilizace Ruska. Jinak jsme ale ve vztahu k dalšímu vývoji v Rusku i naší moskevské pobočky optimisty,“ říká Pešek.
Moskva má daleko více společného s New Yorkem nebo Tokiem než s Prahou, říkají čeští advokáti, kteří v ruské metropoli působí
