Dnes je Evropský den advokátů
10. 12. 2014, epravo.cz, Jaroslav Kramer
Desátého prosince patří po řadu let oslavám Dne lidských práv. Z rozhodnutí CCBE, tedy Rady evropských advokátních komor, se letos poprvé v historii v tento den slaví také Evropský den advokátů. Témata jsou například pokusy státu prolomit advokátní mlčenlivost anebo domovní prohlídky u advokátů.
„Evropské advokacie se cítí do jisté míry ohroženy státní mašinérií a proto varují, aby se neomezovala nezávislost advokátů na státu, nesahalo se na důležité a základní a staletími prověřené atributy fungování nezávislé advokacie, neboť všechny tyto výhody nesměřují k advokátům, ale slouží jako ochrana jejich klientů!“ Tak zní jede z hlavních impulsů k založení tradice oslav advokátního stavu v Evropě. S tématy a problematikou, která Evropský den advokátů přináší, se potýkají profesní organizace napříč kontinentem. Jde o pokusy státu (zejména orgánů činných v trestním řízení) prolomit mlčenlivost advokáta o záležitostech klienta, snahu získávat přes advokáta osobní data klienta, nabourávání elektronické komunikace s klientem, pokusy o zpřístupnění elektronických úložišť dat advokátů, kriminalizace advokátů důsledně hájících zájmy klientů anebo domovní prohlídky u advokátů. Se všemi těmito jevy má své podle své mluvčí Ivy Chaloupkové špatné zkušenosti i Česká advokátní komora.
Zásady mlčenlivosti v komunikaci mezi advokátem a klientem jsou garancí spravedlivého a nestranného soudního řízení. CCBE vyjádřilo obavu, že zásada profesního mlčenlivosti je v některých zemích ohrožena a tento aspekt nahlodává důvěru v právní stát. Velmi ožehavá problematika, která se bude prolínat diskutovanými tématy, je v současné době tzv. cloud computing, tedy ukládání advokátních dat na cloud a problémy, které s tím mohou v praxi vznikat.
Další oblastí, které je věnována pozornost, a to nejenom ze strany CCBE, je Elektronické sledování občanů. V rámci tohoto tématu bude diskutována snaha resp. nutnost najít rovnováhu mezi standardy pro elektronické sledování včetně daných limitů pro zajištění národní bezpečnosti (např. v boji proti terorismu) na jedné straně a na druhé straně zachováním práva na soukromí jednotlivce. Kromě nezbytných politických a legislativních opatření musí být přijata především technická opatření, která obnoví důvěru v oblast elektronických komunikací a cloudových služeb. Technická opatření zaměřená na bezpečnější internet a cloud computing musí ve vztahu k nutnosti zachovat profesní mlčenlivost splňovat velmi specifické a přísné požadavky. Jinými slovy, infrastruktura elektronické komunikace a cloudových služeb musí být postavena tak, aby technicky garantovala, že uložená data nebudou zneužitelná vládami či třetími stranami.
CCBE ve své studii zaměřené na podmínky přístupu vlády k datům v jednotlivých jurisdikcích konstatuje, že zásada mlčenlivosti je v jednotlivých zemích základní normou a je aplikována i v případech domovních prohlídek advokátů. Paradoxně elektronická data nacházející se v prostorách advokátů jsou chráněna mnohem lépe než data uchovávaná u poskytovatele cloudových služeb, což je samozřejmě chybné, neboť obě formy dat by měly být jištěny stejnou ochranou.
Zajímavé odkazy
Evropský den advokátů
CCBE - Rada evropských advokátních komor – je největší a nejvlivnější nadnárodní advokátní organizace sdružující advokátní komory z celé Evropy. Sídlí v Bruselu a dá se považovat za jakýsi vrcholný orgán a hlas evropské advokacie. Na svém zasedání rozhodla, že Evropský den advokátů připadne vždy na 10. prosince, který je zároveň Mezinárodním dnem lidských práv. Na organizaci Dne se podílí především jednotlivé národní advokátní komory, v České republice se tak organizace ujala Česká advokátní komora. Každoroční téma Evropského dne advokátů bude voleno tak, aby odráželo aktuální právní problematiku a dopad na práva občanů. Letošní téma, které bylo zvoleno na půdě CCBE, se týká ochrany osobních údajů, elektronického hromadného sledování občanů a profesní zásady mlčenlivosti.
Domovní prohlídky u advokátů
Problematiku domovních prohlídek upravuje trestní řád - § 85b a usnesení představenstva ČAK č. 6/2006 věstníku, které řeší, jakým způsobem je ustanoven zástupce ČAK u těchto prohlídek.
V trestním řádu se v uvedeném paragrafu říká, že při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát advokacii vykonává, nebo by tam mohly být listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící prohlídku (Policie ČR) povinen vyžádat si součinnost ČAK. Policie je pak oprávněna seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a za souhlasu zástupce určeného ČAK. Takového zástupce ustanoví předseda ČAK z řad zaměstnanců ČAK či z řad advokátů, organizačně věc zajišťuje a připravuje vedoucí odboru matriky ČAK. Pokud zástupce ČAK odepře souhlas s vydáním listin, musí být tyto za účasti Policie i advokáta a zástupce ČAK zabezpečeny (zapečetěny) tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit či je zničit či poškodit. Tyto musí být bezprostředně poté předány a uschovány na ČAK. O vydání listin může rozhodnout předseda senátu nejblíže nadřízeného soudu, návrh je třeba k soudu podat do 15 dnů ode dne, kdy zástupce ČAK odmítl udělit souhlas s jejich vydáním. Návrh musí obsahovat krom dalšího i vylíčení skutečností svědčících o tom, proč by soud měl nesouhlas zástupce ČAK nerespektovat a listiny povolit vydat. Návrh je projednán na veřejném zasedání. ČAK může zabezpečené listiny (ale mohou to být i elektronické nosiče dat) advokátovi vrátit, pokud uplyne lhůta k podání návrhu na jejich vydání. ČAK je vydá zpět advokátovi i pokud byl návrh k soudu podán a následně ho soud zamítl, nebo mu vrátí jen ty, které předseda senátu zamítl vydat. ČAK obvykle ustanovuje zástupce, který výše zmiňované domovní prohlídce přítomen v horizontu 24 – 48 hodin od chvíle, kdy žádost od policejního orgánu obdrží.
Letos mimo jiné běžel významný spor s Vrchním státním zastupitelstvím v Oloumouci o výklad pojmu místo výkonu advokacie. Vrchní soud v Olomouci dal za pravdu výkladu ČAK, že za místo výkonu advokacie může být považováno i bydliště či jiné místo advokáta, na němž uložil třebas na přechodnou dobu (kvůli schůzce s klientem) spisy, a že i na tam umístěné spisy se vztahuje povinnost mlčenlivosti, díky níž jsou chráněny.
Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů a Unie Obhájců ČR
Pokusy státu prolomit mlčenlivost advokáta o záležitostech klienta a snaha získávat přes advokáta osobní data klienta spolu s kriminalizací advokátů důsledně hájících zájmy klientů se čeští advokáti setkávají už roky. Už v roce 2005 rozhodl 4. sněm ČAK na návrh jeho tehdejšího předsedy JUDr. Jirouska o ustanovení Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů, na který se mohou advokáti, kteří se v této situaci ocitnou, obracet. Výbor jim může pomoci posouzením jejich kauzy, zpracováním odborné analýzy, podpůrným stanoviskem ČAK, atd. Za dobu jeho fungování se na něj obrátily desítky, dnes jsou to možná už i stovky advokátů. Jeho prvním předsedou byl JUDr. Tomáš Sokol, nyní mu šéfuje JUDr. Marek Nespala. S tímto kritizovaným přístupem OČTŘ souvisí i letošní založení Unie obhájců ČR, tedy advokátů, kteří se věnují zejména trestnímu právu jako obhájci a kteří se spojili v tuto organizaci zejména z důvodu toho, že postupy OČTŘ vůči advokátům a jejich klientům se dle jejich názoru z mnoha důvodů staly již tak nepřípustnými v některých kauzách, že se rozhodli vůči nim veřejně vystupovat a upozorňovat na ně.