Nová past na dlužníky
1.11.2014, Lidové noviny, str. 1, Petra Jůzlová
Šedesátiletá důchodkyně Jaroslava F. ze severní Moravy si před časem půjčila 175 tisíc korun u firmy VitaCredit. Ručila bytem. Závazky, které měla i u dalších tří společností, nezvládla splácet a požádala o oddlužení. Nejvýhodnějším řešením pro ni i pro půjčkové firmy byl splátkový kalendář. Insolvenční správce ale trval na prodeji bytu. „Tvrdě to prosazoval,“ popisuje Petra Kučerová z firmy Abivia, která ženě s insolvenčním návrhem pomáhala. A důvod? Správce by totiž dostal tučnou odměnu. Ministerstvo spravedlnosti totiž na začátku letošního roku provize v tichosti zvedlo. Správce se nakonec v případu důchodkyně neprosadil, ale bývá to i jinak.
Správci tlačí na věřitele i na dlužníky „Po zvýšení odměn jsou insolvenční řízení pro správce velmi zajímavá. Například odměny z prodeje nezajištěného majetku začínají na 25 procentech z jeho hodnoty a jsou progresivně nastavené,“ popisuje advokát a odborník na insolvenční zákon David Vozák. Když člověk v insolvenčním řízení prodámajetek za 500 tisíc ažmilion korun, dostane správce 125 tisíc a navrch ještě 20 procent z částky přesahující 500 tisíc. Pokud má majetek hodnotu jednoho až pěti milionů, připíše si správce na účet 225 tisíc a 15 procent ze sumy nad milion. Důvodem zvýšení odměn bylo co nejvíce motivovat správce k vymáhání dluhů. Jenže někteří to vnímají jen jako příležitost přijít k velké provizi. Asociace insolvenčních správců sice takový výklad odmítá, jenže případ šedesátileté důchodkyně není ojedinělý.
Mnozí správci podle expertů z branže tlačí na věřitele, kteří mají o způsobu oddlužení rozhodnout, a snaží se je přesvědčit, aby zvolili právě prodej majetku. Zároveň zpracovávají i lidi se závazky, kteří v návrhu na oddlužení mají napsat, jestli chtějí uhradit minimálně 30 procent svých dluhů ve splátkovém kalendáři, nebo právě prodejem majetku.
Asistenti z realitek „Správci tlačí na dlužníky prostřednictvím svých asistentů, což jsou ve většině případů realitní makléři,“ popisuje Kučerová. A totéž tvrdí odborníci z finančních poraden.
Podle kritiků takových praktik je běžné, že správci s klienty nekomunikují a pouze posílají své asistenty, aby vyfotografovali majetek dlužníků.
„Narazili jsme i na případy, kdy insolvenční správce nebyl rád, že si dlužník zajistil kupce na nemovitost, neboť již měl dohodnut prodej přes spolupracující realitní kancelář za jinou cenu,“ popisuje Vozák. Tvrdí, že právě dohody s realitkami nebo s dražebními firmami nejsou u insolvenčních správců výjimkou.
S tím ale nesouhlasí Asociace insolvenčních správců. „V insolvenci se řeší situace, kdy dlužník není schopen zaplatit své dluhy. Když to nelze vyřešit jinak, logicky se prodá jeho majetek. O tom, jak se naloží s majetkem dlužníka rozhodují věřitelé, nikoli správce. Podsouvat odpovědnost za rozhodování někomu jinému než tomu, kdo rozhoduje, je snadné. Správce je ale vykonavatelem vůle věřitelů a někteří dlužníci, kteří nenabídli lepší řešení, jej prostě vnímají jako nositele špatných zpráv,“ říká předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský.
Kšeft s návrhy Značná část insolvenčních správců si také nechce nechat ujít poplatek za přípravu návrhu na povolení oddlužení. Finanční a právní poradny přitom poskytují návrhy na oddlužení bezplatně.
Aby neposkytovali oddlužovací služby přímo a aby si tak mohli účtovat poplatek v řádu tisícikorun, zakládají si někteří správci firmy, kde figurují jejich zaměstnanci nebo rodinní příslušníci.
Cena za návrh oddlužení se liší podle toho, jde-li o manžele, nebo jednotlivce, a podle výše amnožství závazků. Návrh na oddlužení se tak dá pořídit od sedmi tisíc, obvyklá cena je ale podle informací LN deset tisíc korun.
Například u firmy KODA plus, kde cena zpracování insolvenčního návrhu začíná na 6600 korunách, jsou jednatelkami VlastaDanielová a Šárka Koldasová z Ostravy, insolvenčními správkyněmi pak jsou o generaci mladší Kateřina Danielová a Kateřina Koldasová. Všechny ženy mají v obchodnímrejstříku uvedenou stejnou adresu. U firmy Oddlužse je zase jednatelka zaměstnaná v advokátní kanceláři insolvenční správkyně.
Asociace insolvenčních správců prý ale o takovém jednání nic neví. „Takové případy jsme nezaznamenali,“ říká Žižlavský.
Ministerstvo spravedlnosti zase v podobném chování nevidí problém. A pokud prý lidé nechtějí za návrh platit, doporučuje jim využít právě bezplatných poraden. „Je nutné rozlišit, zda je insolvenční správce advokát, nebo není. Je známo, že častou praxí je právě úplatné zpracovávání návrhů na povolení oddlužení subjekty bez právního vzdělání. Osobám, které o podání tohoto návrhu uvažují, lze proto doporučit, aby využily placených právních služeb advokáta nebo bezplatných služeb kterékoliv právní poradny,“ říká mluvčí ministerstva Jiří Hovorka.
„Někteří správci navíc podávají návrhy na oddlužení i osobám, které nesplňují podmínky celého procesu. Lidé tak za falešnou naději vydají pouze peníze navíc a jejich tíživá finanční situace se vůbec neřeší,“ tvrdí o praxi v Plzeňském kraji ředitel pobočky společnosti Člověk v tísni Aleš Kavalír.
Ministerstvo spravedlnosti ustanovilo pracovní skupinu, která už proces insolvence a oddlužení analyzuje.
„Jejímúkolem je zejména odhalit negativní jevy, které mohou být příčinou zvyšující se zadluženosti jako takové či nemožnosti se oddlužit,“ popsal mluvčí úřadu Hovorka. „Výstupy a případná opatření by měla pracovní skupina předložit vládě do konce tohoto roku,“ dodal.
***
Oddlužení v Česku
30 000 lidí požádá každý rok o oddlužení nejčastěji žádají o oddlužení lidé od 30-40 let průměrně mají dlužníci žádající o insolvenci 9 nesplácených dluhů průměrná výše jejich dluhů dosahuje 650 000 korun
Odměna insolvenčního správce při oddlužení při oddlužení prodejem majetku nejméně 45 tisíc korun
Při oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře 750 korun za každý kalendářní měsíc + 150 korun každý měsíc jako náhrada výdajů
