Smutné torzo novely občanského zákoníku
17.10.2014, Hospodářské noviny, str. 14, Vladimíra Glatzová
Po necelém roce účinnosti nového občanského zákoníku jsme se dočkali návrhu první novely. Jejím cílem bylo odstranit chyby a nejasnosti. Bohužel však z plánovaných změn zbylo pouhých 12 bodů, které se týkají spíše nepodnikatelské sféry. Pro obchodní sféru je snad jedinou dobrou zprávou odstranění absurdního požadavku na plné moci, které dnes musejí mít za určitých okolností formu notářského zápisu. Což v případě zahraniční osoby znamená udělat si kvůli založení společnosti, rozhodnutí společníka či zástavní smlouvě výlet do ČR, neboť zápis musí být od českého notáře. Stejně užitečné by byly bývaly další změny, které ministerstvo připravilo, ale do předkládané verze nezařadilo. Pár příkladů:
Provozovatele e-shopů bude dál jako noční můra strašit špatně implementovaná evropská směrnice, která zakotvuje právo spotřebitele odstoupit ve čtrnáctidenní lhůtě od smlouvy. Naše úprava je tak velkorysá, že prakticky umožňuje „vypůjčit“ si bezplatně libovolnou věc – například stan a spacáky na dovolenou – a pak ji s poděkováním vrátit. Spotřebitel totiž odpovídá za snížení hodnoty zboží, jen pokud s ním nakládal jinak, než je nutné „s ohledem na jeho povahu a vlastnosti“. Tato úprava odporuje unijnímu právu, podle něhož má mít spotřebitel pouze právo bezplatně ověřit funkčnost a vlastnosti věci. Může stan rozbalit a postavit, nikoliv bezplatně užívat po celou dovolenou. Čeští podnikatelé, kteří se musí spokojit s vrácením použitého zboží bez náhrady, tak budou mít nárok na náhradu škody vůči státu, který nesprávně transponoval evropský předpis. Máme tedy na obzoru žaloby a výdaje ze státního rozpočtu na pokrytí výpůjček našich chytřejších spoluobčanů.
V důsledku špatně transponovaných evropských požadavků se však rýsuje více rizik pro státní pokladnu. Podle jiné směrnice vzniká mezi podnikateli při každém prodlení s placením za zboží či služby nárok vymáhat paušál na pokrytí nákladů vymáhání 40 eur. Nárok u nás podchycuje jen vládní nařízení, v zákoně však dnes oporu nemá a soudci se vesměs shodují na jeho nevymahatelnosti. Věřitelům opět vzniká nárok vůči státu, škody mohou jít do miliard Kč.
Připravené změny mířily i na úpravu zastavení pohledávek, která v dnešní podobě skrývá časovanou bombu. Zaplatili jste svůj dluh věřiteli řádně a včas? To ale ještě neznamená, že ho po vás zítra nebude vymáhat někdo jiný. Pokud totiž věřitel pohledávku za vámi zastavil a zástavu zapsal do rejstříku zástav, je zástava vůči vám účinná, aniž by vám to musel sdělovat. Osoba, jíž jste povinni plnit, tak může přejít na jiného věřitele bez vašeho vědomí. Pokud jste v dobré víře zaplatili svému věřiteli, máte sice nárok na vrácení, ale věřitel nemusí být solventní. Zabránit riziku dvojího placení můžete jen tak, že před zaplacením dluhu zajdete k notáři, zaplatíte poplatek a prověříte, zda k pohledávce nebylo zapsáno do rejstříku zástavní právo. Děláte to?
Velká novela by nám ušetřila nervy, zbytečné spory a výdaje. Dočkáme se jí v dohlednu, nebo budeme čekat pár let, až chyby v zákoně projdou rukama soudců a vytvoří se ustálená judikatura?
