Stát chystá boj s insolvenční mafií
16.10.2014, Lidové noviny, str. 13, Tomáš Plhoň
V podezřelých bankrotech mizí stamilionové majetky. Úřady povolají na pomoc podnikatele
Ke konkrétním návrhům se budou vyjadřovat i samotní podnikatelé. S pověřením ministerstva financí s nimi vyjednává bývalá náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová.
Je to už přes tři měsíce, co se na veřejnost dostal případ známého podnikatele a vlastníka skupiny Brano Group Pavla Juříčka. Jeho zkušenost se společností Mora-top, kvůli níž přišel o nemalé jmění, se média ani on sám nebáli nazvat přímým setkáním s insolvenční mafií. Proti organizovaným skupinám se od té doby rozhodl rázně bojovat. A nyní bude jedním z těch, kdo v chystaném tažení skutečně ponesou štít.
„Jde o čas. Musíme jednat rychle, než se všechny majetky zašantročí k podvodným právníkům a společnostem v daňových rájích,“ říká zapáleně Juříček. Avysvětluje, že ho nedávno požádal náměstekministryně spravedlnosti Robert Pelikán, aby vypracoval úpravu insolvenčního zákona. „Velmi brzy mu ho pošlu,“ dodává. Kromě toho Juříček, zároveň viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, mapuje činnost organizovaných skupin v insolvenčních řízeních a hledá nejkřiklavější případy. „Postupně se to rozrůstá. Těch enkláv u nás existuje v současnosti šest až osm,“ popisuje podnikatel.
Juříček a spolu s ním i svaz průmyslu ale nebudou ve svém snažení osamoceni. Jedním z těch, kdo by měl připravit ty nejzásadnější kroky, má být i bývalá náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová. Ta zase jedná s pověřením ministerstva financí a v tuto chvíli dává dohromady především podnikatele.
„Oslovilmě náměstek ministerstva financí pan Wagenknecht. Tím tématem se zabývám už od roku 2008 a na ministerstvu spravedlnosti to bylo jedno z mých hlavních témat,“ vysvětluje Marvanová. Kromě Svazu průmyslu a dopravy už oslovila i Hospodářskou komoru.
Díry v zákoně, vyšetřovatelé specialisté a lepší dozor Co by měly být konkrétní kroky? Předně již zmiňovaná úprava insolvenčního zákona. Ta bude zřejmě vzbuzovat otázky, neboť mezi odbornou komunitou je současné znění zákona považováno za velmi podařené. „Co se týče insolvenčního zákona, podle mě jde vývoj správným směrem. V principu je ta úprava standardní a velký problém tam nevidím,“ říká Michal Žižlavský, advokát a předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců.
Ani Marvanová si nemyslí, že by zákon byl zásadně špatný. „Obsahuje ale řadu děr, které mafie využívá. A zároveň podnikatelům, kteří jí byli postižení, nenabízí mnoho možností, jak se dovolat svého práva,“ vysvětluje advokátka a bývalá náměstkyně.
Samotná změna zákona by ale příliš mnoho nezměnila. Proto Marvanová hovoří o třech zásadních pilířích, které vzešly ještě z její práce na ministerstvu spravedlnosti. Změnit by seměla i práce policie.
„Ze statistik jasně vyplývá, že naprostá většina těch případů zůstává nedořešena. Proto můj osobní názor je, že by tady měl vzniknout nějaký specializovaný tým, podobně jako v případu metanolové aféry nebo při vyšetřování daňových úniků,“ myslí si Marvanová.
Posledním pilířem by měl být dozor. Ministerstvo spravedlnosti dnes podle Marvanové disponuje dostatkem kontrolních nástrojů, jak hlídat soudce a insolvenční správce, ale málo je využívá. Proto bymělo zásadně zvýšit svou aktivitu, s čímž souvisí i vzdělávání soudců. „Těmito kroky by se měly řešit i běžící případy. Nelze přihlížet tomu, aby se nějaký podnikatel marně domáhal práva, což se nyní v řadě případů děje,“ dodává Marvanová.
Špatně definované zlo Stát může s razantním postupem proti insolvenční mafii tvrdě narazit. Těžko se totiž definuje, co se pod tím pojmem vlastně skrývá a řada odborníků ho raději vůbec nepoužívá.
„Od roku 2008 se tady profiluje skupina lidí, kteří se umějí k insolvencím dostat. Je to ale šedá zóna, kde se velmi těžko hledá pravda,“ vysvětluje Petr Smutný, vedoucí partner PricewaterhouseCoopers pro podnikové restrukturalizace. Díky tomu, že od roku 2008 je insolvenční rejstřík veřejně přístupný na internetu, ale lze vysledovat řadu jevů, které velmi jemně řečeno vzbuzují otázky. Řada společností například těsně před vyhlášením insolvence mění sídlo, takže její úpadek poté řeší jiný soud. V některých insolvencích se také objevují pohledávky firem z offshorových destinací jako Seychely nebo Belize a je tak otázkou, kdo je ovládá a kde k nim přišel.
