Kárné žaloby na advokáty: Nečinnost, kolize, porušení mlčenlivosti i nekolegiální vztahy
4.9.2014, ceska-justice.cz, Irena Válová
Nejpřísnější trest - dočasný zákaz výkonu advokacie, nebo dokonce vyškrtnutí ze seznamu advokátů ukládá kárná komise České advokátní komory za úmyslné porušení povinností advokáta, především za porušení povinnosti mlčenlivosti nebo neplnění smluv o úschovách. Nejčastějšími důvody kárných žalob jsou nečinnost advokáta, konflikt zájmů, ale také nekolegiálnosti ve vztahu ke ostatním advokátům. Kárnou odpovědnost nenesou pouze advokáti, ale také advokátní koncipienti. Navíc jsou advokáti i koncipienti kromě zákona o advokacii vázáni i etikou také v soukromém životě.
Podle mluvčí České advokátní komory Ivy Chaloupkové jsou nejčastější důvody kárných žalob nečinnost, konflikt zájmů a nesprávnosti ve vztahu ke kolegům advokátům a k ČAK.
„Nejčastěji důvodem pro kárné žaloby je něco, co označujeme jako nečinnost advokáta – např. když advokát neprovede nebo opozdí procesní úkon, neinformuje dostatečně klienta o vývoji jeho záležitosti, neprovede včas vyúčtování nebo vrácení dokladů klientovi. Dále jsou časté i kárné žaloby pro nesprávné vyúčtování a kolizní poskytování právních služeb – např. když advokát zastupuje nejprve manžele a poté jednoho z nich v jejich sporu, dále pro nesprávnosti ve vztahu kolegům advokátům a k ČAK,“ uvedla Iva Chaloupková na dotaz České justice.
Kolegiální vztahy mez advokáty jsou regulovány předpisem
Povinnostem advokátů k advokátnímu stavu a kolegům je věnován celý oddíl etického kodexu advokátů: Advokát nesmí jiného advokáta osočovat a nesmí proti němu zahájit právní spor bez závažného důvodu. Je-li osoba, se kterou poskytovaná právní služba souvisí, zastoupena advokátem, nesmí s ní advokát jednat přímo bez předchozího souhlasu advokáta, který ji zastupuje, ani odmítnout s tímto advokátem jednat, uvádí hned první článek oddílu věnovaném vzájemným vztahům advokátů. Toto ustanovení zohledňuje situace, které již letos nastaly.
Například Hana Marvanová v pozici advokátky s pozastavenou činností jako první náměstkyně ministryně spravedlnosti veřejně osočila kolegy advokáty z negativního působení a z nátlaku „advokátní lobby“ na ministerstvo spravedlnosti ve věci změny advokátního tarifu, aniž by svá tvrzení jakkoli konkrétně doložila. Druhým příkladem je čerstvě podané trestní oznámení advokátního koncipienta Pavla Hasenkopfa na advokáta Marka Nespalu pro pomluvu, Pavel Hasenkopf text trestního oznámení zveřejnil. Na Marka Nespalu podal Pavel Hasenkopf trestní oznámení „pro podezření z možného spáchání trestného činu pomluvy tím, že po dosažení soudního smíru a v rozporu s ním označil Mgr. Pavla Hasenkopfa za ideového otce myšlenky abolice v rámci amnestie Václava Klause.“
Obhájce brání klienta zveřejněním prokázané pravdy
Nejpřísnější sankce, tedy dočasné zákazy výkonu advokacie nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátů, což je rovno zákazu výkonu advokacie, jsou podle Ivy Chaloupkové ukládány za úmyslné porušení povinností advokáta, zejména při neplnění smluv o úschovách. „Sáhnout na peníze klienta je smrtelný hřích advokáta,“ říká Iva Chaloupková a dodává další důvod nejpřísnějších trestů: „Někdy rovněž i za flagrantní za porušení povinnosti mlčenlivosti advokáta.“
Mlčenlivost advokáta totiž patří k vůbec základní podmínce výkonu advokacie. „Povinnost mlčenlivosti advokáta je základním předpokladem pro poskytování právní pomoci. K prolomení povinnosti mlčenlivosti by mělo docházet pouze v nezbytných případech a v nezbytném rozsahu,“ zní právní věta z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze 6. června 2012. Skutečnost, že porušení povinnosti mlčenlivosti advokáta je mezi advokáty považováno za neprofesionální a hanebný čin, za který padají nejvyšší tresty, byla mimo jiné důvodem opakovaných výzev Unie obhájců k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, aby sdělilo České advokátní komoře jméno advokáta, který zapříčinil podle náměstka VSZ v Olomouci Pavla Komára únik usnesení o vyloučení věci ze spisu Nagyová a spol.
„Máme k dispozici jednoznačný důkaz o tom, že někdo z obhájců, kterým toto usnesení bylo doručeno, ho předal konkrétnímu novináři, který posléze tu věc zveřejnil,“ uvedl bez dalšího veřejně Pavel Komár. Na ČAK se s podnětem ke kárnému řízení však v této záležitosti nikdo neobrátil, a to i přesto, že předání informace z trestního řízení tisku může být porušením povinnosti mlčenlivosti advokáta i v případě, že klient k tomu dá souhlas.
„Obdrží-li obhájce usnesení o zahájení trestního stíhání XY jako obviněného, nebo na něj podanou obžalobu, neměl by zásadně z vlastního či klientova popudu podávat informace sdělovacím prostředkům, uspořádávat tiskové konference a vyvracet uvedené usnesení či obžalobu, s níž veřejnost nebyla seznámena. Pokud však takové informace již byly zveřejněny, potom na ně může obhájce po poradě s obviněným reagovat. Tak může činit zejména v případě, že některé informace jsou zkreslené, či dokonce nepravdivé a nepříznivě ovlivňují veřejné mínění proti obviněnému. Potom může po zproštění mlčenlivosti sdělit i jiné skutečnosti, které jsou pravdivé, mají-li oporu ve spisu a v provedených důkazech,“ uvádí v pojednání o povinnosti mlčenlivosti advokáta doc. JUDr. Pavel Vantuch, CSc. v Bulletinu advokacie z června loňského roku.
Osobní život advokáta je svázán etickým kodexem
Kárné žaloby jsou u České advokátní komory podávány nejen pro porušení povinností uložených zákonem o advokacii a stavovskými předpisy v souvislosti s výkonem advokacie, ale také v souvislosti s osobním životem advokátů. „U nás se naprostá většina kárných řízení vede pro profesní pochybení advokáta – porušení zákona o advokacii nebo dalších stavovských předpisů včele s pravidly profesionální etiky, zbytek pak pochopitelně souvisí s tím, že i mimo profesní život se advokát má chovat poctivě, čestně a slušně a tím přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu,“ vysvětluje Iva Chaloupková.
Pravidla profesionální etiky totiž zavazují advokáta k určitému chování nejen při výkonu advokacie, ale i v soukromé sféře. Proto například advokát, který nezaplatí svůj soukromý dluh, navíc přisouzený věřiteli pravomocným rozhodnutím soudu, závažným způsobem porušuje povinnosti advokáta a dopouští se kárného provinění, uvádí jako příklad porušení etického kodexu advokáta informační prezentace ČAK.
Navíc ani pozastavením činnosti advokáta nebo koncipienta není dotčena jejich kárná odpovědnost, což vyplývá ze zákona o advokacii, který říká, že pozastavením výkonu advokacie není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie. Obdobně to platí i pro koncipienty.
Za rok 2013 činil celkový nápad kárných žalob u ČAK 143 kárných žalob, za první čtyři měsíce roku 2014 to bylo 46 napadlých kárných žalob. V letech 2000 – 2010 bylo 97 advokátů potrestáno nejpřísnějším trestem vyškrtnutím. Ke dni 30. 5. 2014 bylo v matrice ČAK zapsáno celkem 11.597 advokátů a 3.473 koncipientů.
