Lesk a bída velké pražské advokacie
4.9.2014, Hospodářské noviny, str. 10, Lucie Hrdličková, Jan Klesla
Mezi největšími právními firmami vrcholí konkurenční boj a cenová válka. Některé ze zahraničních se rozhodly odejít, rostou pak především české kanceláře.
Newyorská advokátní kancelář White & Case byla přes dvacet let symbolem velké pražské advokacie. Jako jedna z prvních zahraničních firem přišla do rodícího se českého kapitalismu a z prestižního sídla na Staroměstském náměstí pracovala na největších privatizačních projektech. Po přelomu tisíciletí se pak elita s kořeny z Wall Street stala jádrem advokátní extraligy na pražských Příkopech, odkud se orchestrovaly miliardové obchody. S letošním stěhováním o pouhých pár domů dále se ale právě slavní „Whiti“ stali symbolem toho, co mnozí považují za soumrak zahraničních kanceláří v Česku.
Kancelář se z osmdesáti právníků, kteří pro ni pracovali před několika lety, zmenšila na dnešních pětapadesát, přičemž jejich počet se téměř vyrovná administrativním zaměstnancům. V posledním roce White & Case opustilo osmnáct lidí včetně těch nejzkušenějších. Dokonce dřívější šéf firmy Ivo Bárta si s dalšími dvěma elitními partnery Petrem Kuhnem a Jakubem Dostálem po více než patnácti letech založili vlastní firmu Badokh sídlící na druhém konci slavné pražské třídy. Z Česka se navíc nedávno stáhly hned dvě anglosaské kanceláře Norton Rose Fullbright a Hogan Lovells. A o několika dalších se živě spekuluje.
Skutečná situace je ale mnohem složitější. Praha už v minulosti zažila řadu rozpadů právních týmů a kolem desítky odchodů zahraničních firem. Hlavní rozdíl je dnes ale v práci a zakázkách, o které velké firmy bojují. Někteří domácí konkurenti přerostli své dřívější zahraniční vzory a řada z nich se přitom zaměřuje na jednodušší zakázky ve velkých objemech, kde vrcholí krizí rozpoutaná cenová válka. Do toho patří i řada transakcí – fúzí, akvizic a financování, které právě největší advokátní firmy donedávna dobře živily. Ty se nyní snaží zaměřovat na služby, za něž si mohou účtovat vyšší ceny se zajímavější marží. O přízeň klientů pak bojuje i stále větší množství nových, menších firem, zakládaných často „odpadlíky“ z velkých kanceláří. Ekonomický zázrak z Ungeltu Ve stínu Týnského chrámu se přitom zrodil i symbol dnešní české advokacie, počtem 170 právníků bezkonkurenčně největší firma Havel, Holásek & Partners. Doslova ze sklepení středověkého komplexu budov zvaného Ungelt se „Holásci“ propracovali do vrchních pater nedávno otevřeného luxusního Florentina. Konkurenti o nich ale nemluví se závistí, spíše se zlostí na to, co firmu, dříve spojovanou s KDU-ČSL, poslední léta proslavilo: dramatické podrážení cen.
Špičkoví advokáti se o svých kolezích baví jen velmi neradi, v případě Havel, Holásek & Partners však opatrně připouštějí, že za raketovým růstem stojí obchodní model zaměřený na velké množství jednodušších a často opakovaných úkonů. Například vymáhání pohledávek mohou dělat podle vzorů i méně zkušení, a tedy levnější právníci. Malé marže pak vyrovná obrovský objem práce a podle některých odhadů by v takových oblastech mohla firma získat až tři čtvrtiny zakázek.
Samotná firma se ale brání, že zdaleka není jen levnou kanceláří s nezkušenými lidmi. „Firma a její klientela naštěstí rostou tak rychle, že potřebujeme nabírat kvalitní kolegy i zvenku,“ řekl například týdeníku Ekonom zakladatel kanceláře Jaroslav Havel, který je zvláště po odchodu Jana Holáska její hlavní postavou. „Mají tam několik velmi dobrých lidí. Ale také řadu dalších,“ komentoval to výmluvně jeden z konkurentů, který si nepřál být jmenován.
Právě v souvislosti s příchodem zkušených a dobře placených advokátů a partnerů ze zahraničních firem se pak většina kolegů podivuje, jak bude ekonomický zázrak „Holásků“ dále fungovat a jestli nedoplatí na vlastní strategii, kterou výrazně přispěli k tlaku na ceny.
„Od roku 2008 šly ceny dolů v průměru o třetinu oproti těm, které byly akceptovány před krizí,“ odhaduje Martin Kubánek, partner advokátní kanceláře Schönherr. Jak HN potvrdilo několik vedoucích partnerů nejvýznamnějších právních firem, jestliže se hodinová sazba advokáta v běžné obchodněprávní agendě před krizí pohybovala kolem tři sta eur, nyní je v lepším případě na úrovni dvou set, často ale i méně. „Hodinová sazba některých velkých kanceláří se začíná potkávat s cenou malých, takzvaných,lučních‘ advokátů,“ uvádí Robert Němec, jeden z vedoucích partnerů společnosti PRK Partners.
Podle řady advokátů je problém i v tom, že klienti na první pohled ani nemají šanci poznat třeba kvalitně napsanou smlouvu. „Na rozdíl od medicíny se chyby v právu ukážou až třeba za několik let,“ popisuje citlivé téma anonymně jeden z nich. Firmy postavené na mnoha mladých, levnějších právnících jsou k takovým problémům přirozeně náchylnější. Přibývá tak naopak firemních právníků, často bývalých advokátů, kteří trvají na tom, aby jejich zakázku zpracovávali zkušení lidé, respektive jsou ochotni platit za jejich práci. Trend, kdy se například vypracování úvěrové dokumentace ohodnotí předem a platí se tak fakticky dohodnutá cena bez ohledu na čas a počet lidí, přitom sílí a v některých oblastech je běžný už několik let.
Nejhorší situace je nicméně ve veřejných zakázkách, kde často cena spadne i pod tisíc korun za hodinu. Přitom plat zkušeného advokáta se pohybuje běžně kolem 150 tisíc korun a reálně vyúčtovat klientovi lze jen část pracovní doby. Společně s náklady na celou kancelář může pak být práce za tak nízkou sazbu vysloveně ztrátová.
Kolik hodin „nabilluješ“, tolikrát jsi právníkem Dávno už neplatí rozdíl mezi ceníky levnějších českých a dražších zahraničních firem jako před deseti lety. Ty ale řeší nejen hodinové sazby nabízené klientům. Často mají celosvětově nastavené vnitřní ceny několikanásobně vyšší, než jsou na českém trhu, a dokonce ziskové české pobočky tak mohou být optikou centrál prodělečné. I u nich se proto kromě obvyklého tlaku na počet vyúčtovaných hodin zvyšuje i nasazování mladších právníků. Jeden z nejhorších nešvarů velké pražské advokacie se tak nevyhýbá nikomu.
„Před čtyřmi lety jsme propouštěli drahé seniorní lidi, museli jsme přeorganizovat práci a nabrat lacinější juniory. Máme nižší pevnou složku platu a větší pohyblivou, která odráží výkyvy trhu a nutí právníky více prodávat sebe i kancelář,“ přiznává Kubánek z kanceláře Schönherr, jejíž věkový průměr je mezi 25 a 35 lety. Podotýká přitom, že v „nejtučnějších letech“, kdy kancelář měla osmadvacet právníků, nechal klidně klienta jít, když neakceptoval cenu. „Dnes sice nevezmeme práci za tři tisíce na hodinu, že bych ji ale odmítl za šest, to se říct nedá,“ doplňuje jiný vedoucí partner kanceláře.
U světových firem je důležité i to, kolik práce doručí do sesterských poboček. Zásadní hranicí je ale schopnost získávat lokální klienty. Velká část dříve dobře placených zakázek navíc neodchází jen k českým a menším konkurentům, ale zajišťují si je společnosti samy ve svých právních týmech. Firemní právníci tak už zdaleka neřeší jen pracovní smlouvy. Například k jednáním o loňské akvizici operátora O2 od španělské Telefóniky prý skupina PPF externí právníky nepřizvala.
Praha tak na rozdíl od zlatých devadesátých let přestává být pro řadu mezinárodních firem lukrativní. Trh je rozebraný a nepřibývá mnoho zajímavých investic, na které mohou kanceláře navázat svůj byznys. „V Česku už se neuzavírají tak velké obchody jako dříve. Ty v hodnotě nad 250 milionů eur přijdou dvakrát do roka a zdaleka neuživí třicet firem, které se v našem segmentu pohybují,“ dodává Kubánek.
Proto může někdy stačit relativně málo, aby se světová firma rozhodla z Česka odejít. V případě britských Linklaters to byla před několika lety výměna globálního vedení, u posledních dvou odchodů pak fúze s americkými firmami, po nichž se pražské pobočky staly nezajímavými. V obou případech se to očekávalo delší dobu. „Byl to výsledek změn, které tam proběhly už před zhruba dvěma lety. Ani jedna kancelář pak u nás neměla ten nejsilnější možný tým,“ komentuje to jeden z kolegů.
Další odchody se příliš neočekávají a někteří podobné zprávy dokonce označují za pomluvy českých konkurentů. Plány na odchod popírá i současný vedoucí partner White & Case David Plch s tím, že nedávno podepsal novou nájemní smlouvu. V americké kanceláři pak může pomoci i snaha budovat londýnskou pobočku, se kterou spolupracuje třeba na restrukturalizaci firmy NWR.
Zvláště v případech evropských, třeba rakouských firem může hrát roli i snaha mít v Praze „vlaječku“ – tedy být na trhu, kde působí jejich klienti. Jak bojovat s Google Law?
Posun na českém trhu v mnohém odráží i světový trend takzvané komoditizace služeb. Světové právní firmy se bojí, že hlavně jednodušší práci nahradí automatizované systémy třeba od Googlu. Zahraniční kanceláře se třeba u nás chtějí více zaměřit na obchody vyžadující cizí právo, kde mají výhodu a mohou účtovat více.
Zaměření na specializované obory s potřebnou expertizou vidí i velké české firmy, které nechtějí jít cestou levných masových služeb. Potvrzuje to i Dagmar Dubecká, řídící partnerka Kocián Šolc Balaštík, nebo Robert Němec z PRK Partners. Na trhu ale stále více vznikají i menší specializované firmy, takzvané butiky, orientující se třeba na vedení sporů. Ty mimochodem ve světě patří mezi vůbec nejziskovější. Jejich vznik navíc podporuje i problém velkých kanceláří s možným konfliktem zájmů při zastupování mnoha klientů. „Ve velké firmě prakticky nikoho nezažalujete, abyste neohrozili byznys v její jiné části,“ popisuje zahraniční zkušenost jeden z advokátů.
Konflikt zájmů výrazně omezuje i růst českých firem na malém tuzemském trhu. Podle většiny partnerů tak na trhu přežije přibližně dvacítka větších advokátních kanceláří. Naopak doufají, že mezi nimi poleví konkurenční boj. Jak říká jeden z nich, snad skončí „atmosféra, kdy se tlačí na cenu za každou cenu“.
***
LETOŠNÍ ZMĚNY V ADVOKACII Norton Rose Fullbright Advokátní kancelář odešla letos v květnu. Partner Pavel Kvíčala se přesunul do kanceláře Havel, Holásek & Partners. Vedoucí partnerka Milana Chamberlain se vrací do Londýna. Hogan Lovells Oznámila odchod letos na jaře. Managing partner Miroslav Dubovský přešel do Weinhold Legal. Část lidí nastoupila do kanceláře Havel, Holásek & Partners. DLA Piper + kancelář Haškovcová & Co. Obě kanceláře ohlásily spojení počínaje zářím. White & Case Mnoho advokátů kancelář opustilo včetně deseti seniorních partnerů. Klíčoví právníci Ivo Bárta, Petr Kuhn a Jakub Dostál založili vlastní firmu. Havel bez Holáska Jan Holásek, jeden ze zakladatelů největší tuzemské kanceláře Havel, Holásek & Partners, se letos rozhodl ji opustit.
Největší advokátní kanceláře na českém trhu a jejich tváře Velké pražské advokátní kanceláře se často vyhýbají povinnému zveřejňování hospodářských výsledků. HN proto sestavily přehled pěti největších, původem českých i zahraničních firem podle počtu jejich právníků. Nástup tuzemských kanceláří pak dobře ilustruje právě jejich velikost.
Top 5 českých advokátních kanceláří
1. Havel, Holásek & Partners 170 právníků tržby 399 milionů korun ebitda 40 milionů korun Jaroslav Havel
2. PRK Partners 80 právníků devět společníků obrat 197 milionů Robert Němec
3. Kocián Šolc Balaštík 65 právníků děvět společníků Dagmar Dubecká
4. BBH advokátní kancelář 50 právníků obrat 285 milionů převedeno společníkům 73 milionů František Honsa
5. Peterka & Partners 45 právníků Ondřej Peterka
Top 5 zahraničních advokátních kanceláří
1. Weil, Gotshal & Manges 65 právníků Karel Muzikář
2. White & Case LLP 55 právníků David Plch
3. Clifford Chance 40 právníků Alex Cook
4. Dentons 32 právníků Ladislav Štorek
5. Allen & Overy 30 právníků Jane Townsend
NEW YORK, CHICAGO, LONDÝN, NEBO PRAHA? Velké světové advokátní kanceláře s tisíci právníky jsou dnes skutečně globálními firmami. Přesto v jejich vnitřním nastavení a kultuře existují velké rozdíly. Řada i evropských, německých nebo třeba francouzských kanceláří přechází na takzvaný anglosaský model a podobně jako třeba velcí auditoři se organizují do specializovaných týmů pod vedením partnerů s danou hierarchií. Třebaže se dnes i díky vzájemným fúzím velmi sbližují, v praxi je velký rozdíl pracovat pro původem britskou nebo americkou kancelář. Advokáti ve Spojených státech pak prohlašují, že se mezi sebou výrazně liší i newyorští právníci z Wall Street od těch z Chicaga, mezi které svého času patřil i současný prezident USA Barack Obama. Na rozdíl od devadesátých let jsou ale většinou zaměstnanci pražských poboček Češi. Díky jejich odchodům nebo zakládání vlastních kanceláří se pak struktura a organizace velké advokacie postupně rozšířila do mnoha středních i větších tuzemských právních firem.
