Advokáti jako sousto pro Tyrannosaura rexe
4.9.2014, Hospodářské noviny, str. 11,Jan Januš
Jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným advokátem? Špatný řeší případ několik let. Dobrý ještě déle.
Čím se liší přejetý právník a přejetý tchoř? Před tchořem je brzdná dráha.
Co je to dva tisíce advokátů na dně moře? Dobrý začátek.
Právníky – a advokáty zvlášť – většina lidí nenávidí. I ve slavném Jurském parku sežere Tyrannosaurus rex právníka jako prvního. Ještě před největším zloduchem celého filmu. Nenávist k právnickému stavu je nám předávána od dětství, z generace na generaci. Jako signál, kdo na jakou stranu barikády patří. Kdo je v životě hodný a kdo zlý.
S advokáty si totiž lidé spojují ty nejhorší lidské vlastnosti. Hamižnost, vypočítavost, prospěchářství, radost z cizího neštěstí, hádky o rozdílech mezi slovy „či“ a „nebo“, potřebu mít vždycky a za všech okolností pravdu. Vůbec nejhorší pak je, že advokátní kanceláře většině lidí a firem už alespoň jednou v životě fakturovaly. To se prostě neodpouští.
Ale teprve když začala finanční krize a i společnosti, které náklady nikdy příliš neřešily, s tím najednou začaly, si všichni najednou uvědomili, kolik je to vlastně peněz. A že si ty největší advokátní kanceláře mohou říct, o kolik peněz chtějí, a faktura se jim stejně bez sebemenšího zaváhání proplatí.
Firmy tak začaly logicky tlačit na ceny. A to hlava nehlava, bez ohledu na to, co to může do budoucna znamenat. Volaly po zlevňování. Nižší ceny chtěly, vtipně řečeno, za každou cenu. Jako by je nezajímalo, kdo bude za ty peníze ochoten pracovat. Korporace také stále více práce převáděly na vlastní firemní právníky. Vlastně se dopustily celkem bezohledného runu na advokáty.
Této situace ale okamžitě využily i některé právní firmy. Ceny srazily mnohdy už na dumpingovou úroveň. Práci vhodnou spíše pro seniorní právníky svěřily juniorům. Hlavně se snahou získat konkurenční výhodu a otočit všeobjímající recesi ve svůj prospěch. Ale ani ony si neuvědomily všechny souvislosti. Třeba že v budoucnu budou už jen těžko zdražovat a že je vlastní lidé budou stát kvůli normálnímu profesnímu růstu stále víc a víc. Začarovaný kruh.
Krize ale podle všeho skončila. Objem transakcí se opět zvyšuje a konkrétně českému právnímu trhu prospěla i práce zadaná kvůli novému občanskému zákoníku a změnám, které si ve firemní dokumentaci vyžádal. Ceny se však už jednou provždy srazily a obecně zůstaly na velmi nízké úrovni. V některých případech dokonce jen lehce překračují hranici jednoho tisíce korun za hodinu. Advokacie už tak úplně není řemeslem, o kterém bychom řekli, že má zlaté dno.
Hlavní otázkou ale zůstává, zda je za takové peníze možné odvést kvalitní práci, a to ve velké kanceláři s drahými lidmi, drahým nájemným a také třeba drahým nábytkem. V mnoha případech bohužel ne. Správný advokát musí přemýšlet do budoucna a odhalit dopředu všechny problémy, které mohou vzniknout. Nejlepší advokáti zkrátka nejlépe ochrání byznys. A ti nejlepší také něco stojí.
Buďme k advokátům alespoň trochu smířlivější a plaťme jim. Myslí to s námi dobře. Koneckonců, jsou to také jenom lidé. I když, jak se to vezme. Víte totiž, jaký je rozdíl mezi právníkem a spermií? Žádný, člověkem se taky stane jen jeden z milionů.
