Co změnit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným
15.8.2014, Právní rádce, str. 34, Ondřej Tejnský
Společnosti mají přizpůsobit své společenské smlouvy nové úpravě do 1. července. Pokud vedení společností tento termín zmeškalo či nezaregistrovalo, povinnost jako taková nezaniká a doporučuje se tak učinit i dodatečně. ZOK totiž za nedodržení těchto povinností stanovil sankci.
V souvislosti se změnami společenské smlouvy je třeba v prvé řadě poukázat na ustanovení § 777 odst. 1 ZOK, podle kterého dnem 1. ledna 2014 pozbyla platnosti veškerá ujednání společenských smluv, která byla v rozporu s ustanoveními ZOK, od nichž není možné se odchýlit (tzv. kogentní ustanovení). ZOK dále stanoví, že společnost byla povinna přizpůsobit svou společenskou smlouvu úpravě tohoto zákona, a to nejpozději do 1. července 2014. Ve stejné lhůtě měla být aktualizovaná společenská smlouva doručena do sbírky listin. V opačném případě se obchodní korporace vystavuje riziku svého zrušení soudem (§ 777 odst. 2 ZOK). Uvedené platí bez ohledu na to, zda se společnost podřídila ZOK jako celku či nikoliv.
Úplné podřízení se režimu ZOK
Společnosti s ručením omezeným se mohou do 1. ledna 2016 podřídit ZOK jako celku (§ 777 odst. 5 ZOK). Pokud tak neučiní, zčásti se na ně bude i nadále aplikovat úprava již zrušeného obchodního zákoníku.
Zásadní nevýhodou tohoto stavu je skutečnost, že rozsah aplikovatelných ustanovení „starého“ práva je sporný. Lze se proto domnívat, že pro většinu společností bude podřízení se ZOK jako celku vhodné, čímž se zamezí mnohdy matoucímu prolínání staré a nové právní úpravy a s tím nutně související právní nejistotě společníků a jednatelů společností.
K podřízení se ZOK dojde změnou společenské smlouvy. Je ho možno formulovat například takto: „Společnost Jakko s. r. o. se v souladu s § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), podřizuje tomuto zákonu jako celku.“ Údaj o podřízení se zapisuje do obchodního rejstříku a změna společenské smlouvy nabývá účinnosti teprve zveřejněním tohoto zápisu.
Co musí být nyní ve společenské smlouvě
Povinné náležitosti společenské smlouvy jsou vymezeny zejména v ustanovení § 146 ZOK. Kromě toho je třeba respektovat ustanovení občanského zákoníku, a to zejména pokud jde o obecné otázky týkající se právnických osob, jako je např. sídlo či firma společnosti.
V této souvislosti je třeba uvést, že ZOK rozlišuje náležitosti společenské smlouvy, které musí být součástí společenské smlouvy po celou dobu trvání společnosti, a náležitosti, které lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit.
K povinným náležitostem společenské smlouvy, které musí být součástí společenské smlouvy po celou dobu trvání společnosti, patří (i) firma a sídlo společnosti, (ii) předmět podnikání, (iii) určení společníků, (iv) druhy podílů každého společníka a práva a povinnosti s nimi spojené, (v) výše vkladů připadajících na jednotlivé podíly, (vi) výše základního kapitálu společnosti a (vii) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.
Náležitostmi, které lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit, jsou (i) vkladová povinnost zakladatelů společnosti včetně lhůty pro její splnění, (ii) údaj o prvním jednateli společnosti, (iii) určení správce vkladů a (iv) v případě nepeněžitého vkladu jeho popis, ocenění, částka započítávaná na emisní kurs a určení osoby znalce.
Nezbytné změny oproti minulé úpravě
Z uvedeného je zřejmé, že ve společenských smlouvách společností, které vznikly do 31. prosince 2013, zpravidla budou chybět dvě náležitosti. Jednak obvykle nebudou obsahovat údaj o počtu jednatelů, neboť tato náležitost nebyla zákonem výslovně předepsána. Byť soudy postupně dovodily, že součástí společenské smlouvy by měl být i tento údaj, řada společností ho do svých společenských smluv nepromítla.
Společnosti proto měly do 1. července do společenské smlouvy doplnit údaj o počtu jednatelů.
Kromě toho může být nutné doplnit i údaj o druzích podílů a právech a povinnostech s nimi spojených.
ZOK totiž umožňuje, aby společenská smlouva připustila vznik různých druhů podílů, tj. podílů, se kterými jsou spojená další práva či povinnosti, než výslovně upravuje zákon. Pokud společenská smlouva více druhů podílů nepřipustí, bude se jednat o společnost s tzv. podíly základními. Je-li vytvoření různých podílů připuštěno, je nezbytné do společenské smlouvy uvést určení druhů podílů a práv a povinností s nimi spojených. Možnosti vymezit nové druhy podílů ovšem mohou podle mého názoru využít pouze společnosti, které se podřídily ZOK.
Další možné změny v režimu ZOK
Pokud se společnosti podřídily ZOK, mohou využít řady nových institutů. V tomto smyslu je potom také třeba upravit společenské smlouvy. Příkladem je možnost vtělit podíl do cenného papíru - kmenového listu. Výhodou takového postupu je zajištění snadnějšího převodu podílu.
Další významnou změnu představuje skutečnost, že ZOK neurčuje minimální výši základního kapitálu, resp. ji určuje nepřímo prostřednictvím určení minimální výše vkladu do společnosti, a to ve výši jedné koruny. Společenská smlouva samozřejmě může stanovit minimální výši vkladu odlišně, a to směrem nahoru. Platí, že základní kapitál společnosti představuje peněžní vyjádření hodnoty vkladů. Budou-li si tak tedy společníci společnosti přát, mohou rozhodnout, že výše základního kapitálu společnosti bude nižší než 200 000 korun, jak ji stanovil obchodní zákoník. ZOK dále umožňuje, aby společenská smlouva stanovila, že jednatelé tvoří kolektivní orgán či že se členové orgánů společnosti volí kumulativním hlasováním.
V neposlední řadě je třeba upozornit na skutečnost, že ustanovení ZOK již nevyžadují, aby společnost s ručením omezeným povinně zřídila a udržovala rezervní fond.
Společníci společnosti tak mají možnost rozhodnout o zrušení rezervního fondu či stanovit výši tohoto fondu odlišně, případně jej mohou ponechat beze změny.
