Hledá se výklad, zn. spěchá
Hledá se výklad, zn. spěchá 15.8.2014, Právní rádce, str. 39, Ondřej Šafránek
Je logické, že obrovská právní změna, jakou je rekodifkace soukromého práva, přinesla nejasnosti při výkladu některých ustanovení. Právníci se tak nyní přou, jaký výklad je ten správný, a zatímco jedni varovně zvedají prst a nabádají k opatrnosti, druzí zastávají „lehkovážnější“ postoj vůči té které pasáži a snaží se klidnit nervózní veřejnost.
1
KANCL
Stát, respektive ministerstvo spravedlnosti, pro tento účel zřídil Komisi pro aplikaci nové civilní legislativy (KANCL), která se skládá ze zástupců téměř všech právnických profesí a jejímž cílem je usnadnit příchod zákonných změn. Činí tak především prostřednictvím odborných stanovisek, která zaujímá k dílčím problémům. Zatím jich KANCL stihl vydat něco málo přes třicet a právníkům slouží v některých případech jako vodítko, jakým způsobem k rekodifikaci přistupovat. Činnost komise má ale zásadní nedostatek. Navzdory její odborné autoritě jsou její závěry zcela nezávazné, a konečná stanoviska tak stejně poskytnou soudy. Oponenti navíc vidí problém v tom, že KANCL se skládá z velké části z členů rekodifikační komise, a podle některých tím nabízí příliš jednostranný úhel pohledu.
2
Nejvyšší soud ČR
Vedle stanovisek KANCL se objevuje také řada dalších různě motivovaných interpretačních snah.
K těm autoritativnějším (byť také právně nezávazným) se nepochybně řadí například metodika ke stanovení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění vypracovaná Nejvyšším soudem.
Dokument vyhotovili soudci občanskoprávního kolegia společně s medicínskými a dalšími odborníky, aby zaplnili místo po zrušené vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Soudy by si jinak musely u vyčíslování nemajetkové újmy vystačit s obecnými pojmy uvedenými v občanském zákoníku. Metodika má tedy alespoň částečně zabránit zjevným odlišnostem v rozhodování obecných soudů v těchto případech.
3
Ministerstvo spravedlnosti a další
Dále pak právnický diskurz hýří mnoha institucionálními i ryze soukromými názory, které jsou často protichůdné. K překvapení řady právníků vydalo kupříkladu ministerstvo spravedlnosti autoritativně se tvářící stanovisko k takzvanému souběhu funkcí u členů statutárních orgánů právnických osob, který považuje za nepřípustný. Tato praxe přitom byla od novely obchodního zákoníku v roce 2012 hojně využívána.
„Jelikož v nové právní úpravě není obsaženo obdobné pravidlo, znamená to návrat k právnímu stavu před zmíněnou novelou (tedy i k odpovídající judikatuře),“ sdělilo ministerstvo. V opozici k tomu stojí hlavní autor zákona o obchodních korporacích Bohumil Havel. „Já i hlavní autor občanského zákoníku profesor Karel Eliáš si dlouhodobě myslíme, že to nikomu neškodí. Není to zakázané, tak proč by to nemělo jít?“ vysvětloval svůj postoj v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
***
S interpretačními problémy pak úzce souvisí názory na jejich řešení. V zásadě se tím právnická veřejnost rozdělila na tři hlavní názorové proudy. První by zcela přenechal iniciativu soudům, aby mlhavé pasáže zákona vyjasnily výkladem, což ovšem zabere určitý čas. Druhá skupina zastává postoj, že by bylo vhodné nechat novou úpravu „usadit“ a po několika letech přistoupit k širší novele, která by napravila případné nedostatky, s nimiž by se praxe nevyrovnala sama. Poslední názorový proud si pak myslí, že je lepší nedostatky odstranit rychlou technickou novelou a později přijmout další velkou novelu. Právě tímto způsobem se podle posledních informací zachová ministerstvo spravedlnosti.
