Otazníky, které přinesla rekodifkace
15.8.2014, Právní rádce, str. 6, Ondřej Šafránek
INFOGRAFIKA
S novým občanským zákoníkem žijeme už déle než půlrok. Objevila se tak řada výtek a nejasností, které pálí nejen odbornou veřejnost. Souvisí jak s nejasným výkladem, tak se samotnou koncepcí konkrétních částí zákona. Pokud pomineme spory o to, jestli by se měly potíže řešit novelou, nebo výkladem soudů, zjistíme, že od Nového roku vykrystalizovaly některé výtky, jež rezonují o poznání hlasitěji než jiné. V srpnové infografice jsme se zaměřili na některé z nich.
SOUBĚHY FUNKCÍ
Může člen statutárního orgánu právnické osoby uzavřít najednou pracovní smlouvu a smlouvu o výkonu funkce? Zákon jasnou odpověď nenabízí. Před 1. lednem 2014 šlo přitom o běžnou a zákonem posvěcenou praxi. Tvůrce ZOK Bohumil Havel v tom problém nevidí a říká, že to není zakázané, a tudíž je to dovolené. Opačný postoj zaujalo v červenci ministerstvo spravedlnosti, které jasně sdělilo, že nelze uzavřít obě smlouvy najednou. Záhada zůstává a vypadá to, že ji budou muset rozkrýt až soudy.
MANŽEL JAKO SPOLEČNÍK
Se společným jměním manželů souvisí nejasnost kolem úpravy podílů v obchodní korporaci. Dikce zákona totiž připouští iterpretaci, podle níž by jeden z manželů coby spoluvlastník SJM mohl vykonávat práva a povinnosti společníka.
SVĚŘENSKÉ FONDY
Někteří volají po úplném zrušení, jiní zase alespoň po přísné regulaci, a především registraci vznikajících fondů. Největší obavy plynou z jejich neobvyklé povahy, která se podle kritiků nabízí například k ukrývání nelegálně získaných peněz. Vyčítána je také nevhodnost původně angloamerického institutu v českém kontinentálním prostředí. To souvisí s inspiračním zdrojem současné úpravy, kterým je quebecký zákoník. Zastánci svěřenských fondů naopak vidí v trustech, v případě rozumného daňového zatížení, například příležitost pro příliv zahraničního kapitálu.
ODPOVĚDNOST ČLENŮ ORGÁNŮ
Kritici zákona o obchodních korporacích mu vyčítají mimo jiné nekoncepční a nesrozumitelnou úpravu odpovědnosti členů orgánu za své kroky. Rozpaky budí třeba ustanovení § 68, jež upravuje ručení členů statutárního orgánu při úpadku obchodní korporace. Stejná pravidla lze navíc použít i vůči osobám vlivným a ovládaným.
DOZORČÍ RADY
Spory se vedou i o to, zda mají být v dozorčích radách větších firem i nadále zástupci zaměstnavatelů. V současnosti není úplně jisté ani to, zda zaměstnanci mohou v dozorčích radách sedět, nebo přímo nesmějí.
DLUHY MANŽELŮ
Někteří právníci také poukazují na problém, který může nastat v případě exekuce kvůli dluhům jednoho z manželů. Nový občanský zákoník zavedl možnost uspokojení dluhů ze společného jmění manželů, přičemž podíl druhého manžela by tím ale dotčený být neměl. Rozpor pak vzniká při současné aplikaci procesních předpisů (OSŘ a EŘ), které údajně dovolují širší postižení SJM, a tím i majetek druhého manžela. Opoziční hlasy zase říkají, že o žádný problém nejde, protože majetek, který je součástí SJM, se musí před výkonem rozhodnutí imaginárně vypořádat, a postihnout tak lze jen část, která by při vypořádání připadla jednomu z manželů.
NOTÁŘSKY OVĚŘENÉ PLNÉ MOCI
„Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc,“ stanoví občanský zákoník v § 441 odst. 2. Na první pohled nevinné ustanovení čelí v prvních měsících stížnostem zejména obchodní praxe, protože zahraniční subjekty musí podle přísnějších výkladů kvůli udělení plné moci v určitých případech přijet k českému notáři. Jde o situace, které vyžadují pro právní jednání formu veřejné listiny, tedy typicky notářského zápisu. Jiní ale tvrdí, že takový postup je zbytečný, protože podle zákona o mezinárodním právu soukromém stačí odpovídající forma právního jednání ze země, odkud subjekt pochází.