Odposlechy advokátů poškozují hlavně klienty
27.6.2014, E15, str. 20
Počty Prohlídek advokátních kanceláří stouPly, ještě horší je však zPůsob, jakým jsou Prováděny, říká karolína babáková z msb legal.
Od roku 2009 je spolu s Mgr. Davidem Michalem a Mgr.Markem Stubleyem společnicí advokátní kanceláře MSB Legal.
Mluví se o ní především v souvislosti s lobbistou Ivo Rittigem nebo kauzou pražského dopravního podniku.
V současné době se kancelář zapojila do iniciativy upozorňující na zvýšenou šikanu advokátů ze strany policie v podobě nekontrolovaných odposlechů a zvýšeného počtu prohlídek samotných kanceláří advokátů v Česku.
* Dva ze společníků vaší kanceláře čelí obvinění v kauze pražského dopravního podniku. Ovlivnilo to nějak její chod?
Pracujeme normálně dál. Od začátku považuji to obvinění za účelové a nezákonné. Naše advokátní kancelář pracuje jako dobře zavedená firma, a tak na její chod nemá stíhání mých společníků zásadní vliv. Paradoxně nám přibyli klienti. Obrátili se na nás lidé, kteří čelí podobné šikaně policie a žalobců.
* Obvinění je mimo jiné založeno na policejních odposleších. Policie údajně nahrála jednání vašich advokátů se šéfem firmy Neograph. Neodporuje to tvrzení, že jste s tiskem jízdenek, kterého se obvinění týká, neměli nic společného?
Jde o odposlech z aktuální doby. Je to běžná porada se současným klientem, příprava valné hromady apod. O samotném tisku jízdenek není v odposleších ani slovo, není tam ani náznak trestné činnosti. Takže nazývat to důkazem mi připadá úplně směšné. Z principu mám problém s tím, že jde o rozhovory mezi advokáty a klientem, a tudíž ho považuji za nezákonně pořízený. Důvěrný rozhovor advokáta a klienta je přesně ten vztah, který popisuje trestní řád, když zakazuje pořízení takových odposlechů.
* Upozornili jste státní zastupitelství na možnou nezákonnost těchto odposlechů?
Samozřejmě. Poukázali jsme na to ve stížnosti proti obvinění našich advokátů. Jedinou reakcí bylo velmi nekonkrétní prohlášení náměstka vrchní státní zástupkyně v Praze Adama Bašného v České televizi. Tam řekl něco v tom smyslu, že odposlechy advokátů nejsou zakázané. To je velmi zjednodušené vidění té věci. Zde šlo o situaci, kterou zákon chrání – tedy o rozhovor klienta s advokátem, který měl udělenou plnou moc v trestní věci.
* Jak vnímáte snahu některých představitelů Advokátní komory ČR prosadit novelu, která by zatext: jistila zvýšenou kontrolu odposlechu advokátů?
My to samozřejmě velmi podporujeme. Základem by měla být kvalitní legislativní úprava zamezující účelovému prolamování advokátní mlčenlivosti pomocí odposlechů. Novela by ve svém důsledku neměla lépe chránit klienty advokáta, v jejich prospěch advokátní mlčenlivost existuje, nikoli ve prospěch advokátů. V praxi jsou ale právě odposlechem advokáta často poškozeni jeho klienti. Například našemu klientovi bylo sděleno obvinění právě na základě jeho rozhovoru s advokátem, což je opravdu do nebe volající.
* Proč?
I Česká advokátní komora nedávno konstatovala, že policie disponuje už delší dobu v různých trestních kauzách informacemi, které nemohla získat jinak než odposlechem advokáta a jeho klienta. To je alarmující a v rámci evropského práva naprosto nevídané. Každý má právo na nezávislou právní pomoc od advokáta, to je základ spravedlivého trestního řízení.
* Považujete za problém zvýšený počet policejních prohlídek advokátních kanceláří?
Ano, počty prohlídek advokátních kanceláří skokově narůstají, v roce 2013 podle údajů České advokátní komory jich proběhlo 27. Ještě horší je způsob, jakým jsou prováděny. Podle zákona musí policie před započetím prohlídky vyzvat k dobrovolnému vydání hledané věci. V praxi ale častokrát není taková věc vůbec identifikována a hledá se prostě něco, cokoli. Zabavené věci se odnášejí v pytlích a teprve na služebně se hledá, zda by se něco nehodilo. To je podle trestního řádu naprosto nepřípustné. Právě všemi těmi „pytli s důkazy“, které policisté z místa prohlídek za velké mediální pozornosti odnášejí, nedokazují svoje úspěchy, ale porušování trestních předpisů. Bohužel stejným způsobem jsou prováděny prohlídky i v advokátních kancelářích, včetně odnášení spisů všech klientů, což je obrovský zásah do advokátní mlčelivosti. Naštěstí tomuto se Česká advokátní komora brání a k vydání spisů policii většinou podle mých informací nakonec nedojde.
* Vaše problémy se točí kolem jediného klienta. Změnil se nějak vztah vaší kanceláře k Ivo Rittigovi?
Nezměnil. Ivo Rittig zůstává jedním z našich klientů, možná je nám teď lidsky bližší, když si procházíme stejnými zážitky jako on.
* Byli jste často označováni jako bílí koně pro jeho obchody. Například v případě solárních elektráren Amun Re. Tam policie vyšetřuje údajný podvod, kdy měl být poškozený ČEZ nevýhodným nákupem elektrárny.
Nedávno se mě naopak jeden novinář ptal, zda právě Ivo Rittig není náš bílý kůň. Ani sám pan Rittig neví a ani nemůže vědět o všech našich klientech. Například v kauze Amun Re vůbec nefiguruje. Spolupracovali jsme pouze s podnikatelem Martinem Shenarem, který ve finále realizoval prodej firmy ČEZ a to za naprosto adekvátní cenu. I tady bylo ale vše podle zákona a jsme přesvědčeni, že i tato kauza brzy splaskne jako bublina.
* Zastupujete také obviněné v kauze Mostecká uhelná společnost Marka Čmejlu a Jiřího Diviše. Nepřipadáte si trochu jako „ďáblovi advokáti“?
Kromě těch tří jmenovaných zastupujeme ještě několik desítek klientů a jejich jména nemusí většině lidí nic říkat, i když ve svém oboru jsou často velmi úspěšní. Pouze zlomek našich klientů je vnímán veřejností nějak kontroverzně a to je ještě obraz hodně přiživovaný médii. My se nijak nestydíme za to, že pracujeme pro podnikatele a sami se za ně považujeme. O tom je obchodní právo.
