Justice loni poškodila tisíc lidí
8.7.2014, Mladá fronta DNES, str. 3, Jan Novotný
Soudy, žalobci a policie v posledních letech častěji šlápnou vedle a stát vyplácí miliony na odškodném za nezákonné stíhání či vazbu. Jen loni rozdělil mezi tisícovku poškozených v trestním řízení 76 milionů.
Obětí úřední zvůle přibývá. V posledních čtyřech letech se téměř zdvojnásobil počet případů, kdy stát odškodnil někoho, kdo byl nezákonně stíhán, odsouzen nebo seděl ve vazbě. Ještě v roce 2010 bylo necelých šest stovek poškozených a stát jim vyplatil 46 milionů korun. Loni dostalo 1 016 lidí spolu s omluvou dohromady 75,7 milionů. (V součtu s chybami v občanskoprávních sporech je to ještě více – viz graf vpravo.)
„Nárůst náhrad si nedovedu vysvětlit jinak, než že se stále více zahajují trestní stíhání, která se ukazují nakonec jako neopodstatněná,“ říká advokát Tomáš Gřivna.
Ten mimo jiné zastupuje exposlance ODS Ivana Fuksu, který spolu s kolegy Petrem Tluchořem a Markem Šnajdrem aktuálně žádá od státu odškodnění za měsíční pobyt ve vazbě v kauze „trafik“ za hlasování. Soud jejich stíhání zastavil a každý z nich teď chce čtyři miliony. Ministerstvo o jejich žádosti rozhodne v příštích dnech. Pokud jim nevyhoví, exposlanci se budou o náhradu soudit.
V minulosti však už s požadavkem milionů uspěla například dnešní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO), která strávila ve vazbě více než měsíc, když byla nezákonně obviněna z korupce. Stát jí vyplatil 2,7 milionu.
Také podle obhájce Jourové Václava Vlka stát doplácí na to, že soudy někdy zasahují do práv podezřelých více, než je nezbytné. „Stát obviňuje lidi z mnohem závažnějších zločinů, uvaluje vyšší sankce. A to znamená, že v případě zproštění obžaloby jde o mnohem větší zásah státu do práv člověka,“ vysvětluje Vlk, který se dlouhodobě zabývá vymáháním náhrady škody za chyby orgánů veřejné moci.
Kolik stojí pověst
Situace nahrává mimo jiné právě advokátům. Z vymáhání peněz se stal lákavý byznys. Nedávno Nejvyšší soud rozhodl o dalším rozšíření možnosti náhrady škody za nezákonná rozhodnutí soudů.
„Pokud máte nyní více obhájců, jste třeba movitým klientem, máte nově nárok, aby stát kompenzoval náklady na všechny vaše obhájce,“ říká Tomáš Gřivna.
Soudy v posledních letech vyplácejí výrazně více peněz hlavně na nemajetkových újmách, které dříve vůbec nebylo zvykem přiznávat. Za poškození pověsti nebo narušený rodinný život loni poslaly poškozeným přes 18 milionů korun, což je šestkrát více než v roce 2010. Podle advokátů tyto výdaje státu nadále porostou. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je totiž průměrná náhrada stále nízká.
K tomu, aby podobných případů bylo v budoucnu co nejméně, by mělo podle Ministerstva spravedlnosti pomoci přijetí dvou zákonů, které promění soudní řízení – nového trestního řádu a občanského soudního řádu. Měly by proces zrychlit a dát více pravomocí žalobcům tak, aby se před soud dostaly skutečně jen dobře podložené případy.
***
FAKTA Co musí stát zaplatit Ten, koho soud nebo úřad poškodil, může žádat tři druhy odškodnění: Cena za advokáta Každý si může započítat výdaje na všechny advokáty, které měl. Náhrada výplaty Skutečný ušlý zisk za dobu, kdy byl dotyčný ve vazbě, nebo o který přišel kvůli vlekoucím se soudům. Jeho výši musí prokázat. Pověst a rodinné vztahy Každý může požádat také o náhradu „nemajetkové újmy“ – například poškození pověsti a dobrého jména či narušené rodinné vztahy. Nejvyšší soud stanovil, že za pobyt ve vazbě se přiznává 500 až 1 500 korun za den.
