Pavel Šámal: Dokazování se bude co nejméně opakovat, to zrychlí řízení
19.6.2014, pravniradce.ihned.cz, Jan Januš
S předsedou senátu Nejvyššího soudu ČR, profesorem katedry trestního práva Právnické fakulty UK v Praze a nejnověji také předsedou Komise pro nový trestní řád Pavlem Šámalem o přípravách nového trestního řádu, který by měl zrychlit trestní řízení a zjednodušit práci orgánům činným v trestním řízení.
Co je pro vás jako pro předsedu komise pro rekodifikaci trestního procesu klíčové? Co by se mělo odrážet v novém trestním řádu?
Pokusíme se naplnit všechny mezinárodní závazky, které Česká republika v trestním řízení má. Nová úprava přinese zásadní změny v chápání trestního řízení. Jde nám především o to, aby se dokazování v konečné fázi přesunulo k soudu. Aby soud byl ten, kdo bude rozhodovat spor stran, tedy spor státního zástupce a obviněného. Státní zástupce by měl nést důkazní břemeno, tedy prokazovat vinu obviněného v řízení před soudem. Soud by v zásadě neměl pomáhat obžalobě a doplňovat dokazování v neprospěch obviněného nad rámec toho, co uvádí státní zástupce. To nevylučuje, že soud bude moci dokazování v určitém směru ovlivnit. Nebude tím ale primárně pomáhat obžalobě. Vychází to i z nálezů Ústavního soudu ČR, které tento postup obecným soudům ukládají. S tím souvisí zvýraznění postavení státního zástupce, zejména v přípravném řízení. Chceme, aby se stal jeho pánem a jeho dozor byl efektivní. Měl by zajišťovat rychlost řízení v přípravném řízení a také působit k zajištění práv a povinností zúčastněných osob. Dozor nad zákonností by měl být v tomto směru podstatně efektivnější než v současné době. Neznamená to ale, že by měl dozorovat každou věc, měl by se zaměřit jen na takové trestní věci, které dozor vyžadují. Ty, které jsou třeba obtížné z hlediska objasňování nebo mají důležitou otázku k řešení v právní kvalifikace anebo v nich došlo k průtahům v řízení.
Jak by mělo vypadat trestní řízení před soudem?
Půjde nám o to, aby soud projednával věci efektivně a rychle. Aby při dodržení všech zásad řízení došlo k projednání věci ve vší komplexnosti, pokud možno v jednom hlavním líčení, aby nedocházelo k odročování a aby věc byla urychleně skončena. To platí pro většinu kauz. Nelze to ale zajistit u těch rozsáhlých, kde se řízení komplikuje. Instituty, které připravujeme a které bychom chtěli nově zařadit do trestního řádu - jako je třeba možnost krátkodobého omezení osobní svobody svědka, otázka doručování nebo postupu při ukládání pořádkových pokut kvůli neplnění povinností -, by měly dát soudu dostatek možností, jak dostát povinnosti rozhodnout věc při dodržení všech práv a povinností v dostatečně krátké lhůtě.
Jak je možné zrychlit trestní řízení? A je vůbec dobře jej zrychlovat?
Pokud se podaří zajistit, aby řízení vedlo k spravedlivému rozhodnutí, které je založeno na náležitém zjištění skutkového stavu, správné právní kvalifikaci a spravedlivém trestu, případně i s přiznáním nároků poškozenému, pak je to dobře. Rychlé řízení tolik nezatěžuje osoby, které se na něm účastní. Je také důležité, aby společnost viděla, že spáchaný trestný čin je v dohledné době projednán a případně potrestán. Pokud se chceme hlásit ke koncepci právního státu, je to velmi podstatné. A pokud tohoto dosáhneme, sníží se i náklady na řízení. Dlouhé řízení stojí daleko více peněz. Při kratším řízení bude stát platit i nižší náhrady za průtahy. Rychlé řízení je také považováno za jeden z atributů spravedlivého procesu.
Jak byste mohli zrychlení trestního řízení dosáhnout?
Dokazování by se mělo co nejméně opakovat. Řízení by mělo být efektivní v tom směru, že policie, státní zastupitelství a soudy budou postupovat podle nového trestního řádu při využití všech nově upravených postupů a institutů tak, aby k výsledku co nejrychleji dospěli. Důkazy, které budou opatřeny v kterékoliv fázi procesu, musí být použitelné i v další fázi, a to bez složitého doplňování či opakování. To je ta nejzákladnější myšlenka. Pak je důležitá práce lidí. Pokud budou mít pocit, že jim předpis pomáhá v efektivním a rychlém postupu, bude se jim lépe pracovat. Je to velmi těžké, ale musíme se o to pokusit. V současné době se totiž objevují dvě tendence. Neustále se zvyšují požadavky na kvalitu dokazování a na kvalitu výsledků, které z dokazování vyplývají. Před 20 lety byl spis v obdobné věci daleko méně rozsáhlý než v současnosti. Na druhou stranu je ale požadováno, aby se řízení zkracovalo. Tyto tendence jsou v rozporu, který se ale musíme nyní pokusit co možná nejvíce odstranit. Jestli se to povede, vám dopředu nikdo neřekne. Ukáže se to až v praxi. Něco podobného se ale podařilo už ve velké novele trestního řádu u zkráceného přípravného řízení. Není nutné zkrátit všechna řízení, to ani není možné. Jde o to, zkrátit ta řízení, u kterých to jde. Aby celková souhrnná doba řízení nenarůstala.
Jak by mohlo vypadat omezení svědka na osobní svobodě?
Svědek, který se vyhýbá splnění své svědecké povinnosti, již má ze zákona už dnes, a nemá pro to relevantní důvod, by mohl být krátkodobě omezen na osobní svobodě. Předpokládá se, že na dobu 48 hodin. Soud by ho pak mohl vyslechnout a mohlo by se postupovat dál. V současnosti totiž vznikají průtahy i kvůli tomu, že se svědci nedostavují nebo jiným způsobem neplní svou zákonnou povinnost svědčit v trestním řízení. Soudy pak hlavní líčení často odročují a řízení se tak protahuje. Nemělo by to být nadužíváno, ale tato hrozba by patrně působila na svědky i preventivně a ti by své povinnosti mohli více plnit. Podobná oprávnění existují i v zahraničí. Není to tedy nic proti základním právům.
Soudce by se měl oproti současnosti posunout více do role arbitra, který podle zákona spravedlivě rozhodne?
Podstatně více, než je tomu dnes. Měl by posuzovat důkazy předkládané stranami, tedy obžalobou a obhajobou. Jsme si vědomi toho, že postavení obviněného ve chvíli, kdy nemá obhájce, je složitější. To musí mít soud na zřeteli. Pokud bude třeba provést důkaz ve prospěch obviněného a žádná ze stran by jej nenavrhla, bude mít soud povinnost jej provést sám. V zásadě by ale mělo být rozhodováno kontradiktorním způsobem, který jsem popsal a který požaduje ve svých rozhodnutích i Evropský soud pro lidská práva. Pokud by obviněný nebyl schopen dostatečně uplatňovat svá práva, měl by soud povinnost mu ustanovit obhájce. Samozřejmě nikdo nemá zájem na odsuzování nevinných osob a tomu musí odpovídat právní úprava.
Někteří státní zástupci říkají, že pokud mají být více odpovědní, bylo by spravedlivé zavést zásadu oportunity. Co si o tom myslíte?
Uvažovalo se o tom, ale ve Východiscích a principech nového trestního řádu zatím zásada oportunity zakotvena není. Oportunita spočívá v tom, že se nechává na uvážení státního zástupce, zda bude konkrétní věc stíhat. Týká se přitom všech věcí. Pokud to dovedeme do důsledku - neříkám, že by tak státní zástupci postupovali - mohl by státní zástupce usoudit i to, že nebude stíhat vraždu. S tím by jistě nebyla veřejnost spokojená. Je k tomu třeba přistoupit rozumně. Představa podstatné části komise tak spíše spočívá v ponechání zásady legality, doplněné o zásadní oportunní prvky. Ty by umožňovaly státnímu zástupci například při nedostatku veřejného zájmu trestní stíhání nezahájit nebo v něm nepokračovat. Předpokládáme, že by to bylo korigováno i instituty soukromé či subsidiární žaloby. Takový vyvážený přístup by zajišťoval i práva poškozených a obětí trestných činů.
Připravuje se nový zákon o státním zastupitelství. Bude nový trestní řád počítat již s jeho novou úpravou?
Zákon o státním zastupitelství řeší otázky organizace státního zastupitelství, výkon dohledu a podobně, nikoli však trestní řízení. Souvisí to spolu, ale bezprostředně to nenavazuje. Provázanost je nutná, ale neovlivňuje to přímo nastavení trestního řízení. Reforma státního zastupitelství a soudů musí být provedena odděleně od trestního řádu a nesmí s ním být podle mého názoru spojována. Trestní řád bude ovlivněn tím, zda se přizpůsobí organizace soudů a státního zastupitelství správnímu členění České republiky, ale jeho vlastní materie se to zásadně nedotkne.
A pokud jde o provázanost s ostatními trestními předpisy? Bude například trestní řízení proti právnickým osobám i nadále upraveno ve speciálním zákonu?
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim zůstanou zachovány. Provedou se pouze potřebné navazující novelizace. Nepočítáme ale s tím, že by se začleňovaly do trestního řádu. Hmotná část by se pak totiž musela začlenit do trestního zákoníku. To by nebyla dobrá cesta, zákony se osvědčily jako samostatné. Jde o koncepční věc a rozhodnutí není důvod měnit.
U trestního zákoníku půjde také jen o provázanost?
Ano, třeba na kategorizaci trestných činů, to znamená přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny. Změn ale nebude příliš mnoho. Provázanost procesních předpisů na hmotněprávní předpisy je samozřejmě velmi silná. Při tvorbě trestního zákoníku i dalších speciálních zákonů jsme ale měli základní představu o tom, jak by měl trestní řád vypadat. Nevznikne tu tedy velká disproporce s novou úpravou.
Jednou z priorit současného vedení ministerstva spravedlnosti je i odškodňování obětí trestných činů a jejich postavení. Jak k těmto otázkám přistoupí nový trestní řád?
K přijetí zákona o obětech trestných činů došlo teprve nedávno. Trestní řád na něj bude navazovat. Drobné a nijak zásadní úpravy možná proběhnou i v tomto zákoně. Jde o to, aby trestní řád z hlediska procesních práv poškozených reflektoval všechno, co je v zákoně o obětech. Jde tak vlastně o opačnou tendenci. Chceme řešit otázky fondu obětí, kdy stát vyčlení určité prostředky na jejich odškodňování, ale to opět není kardinální otázka trestního řízení. Připravíme jen zákonné meze, jak se to má provést a jaké možnosti existují.
Na rozdíl od trestního zákoníku nebudete psát trestní řád sám, ale zapojí se i členové komise. Jak bude tato práce vypadat?
Trestní řízení obráží činnost všech orgánů činných v trestním řízení. Všechny tyto orgány by se tak měly na vytváření nového kodexu podílet, stejně jako Česká advokátní komora i další subjekty. Byla vytvořena užší skupina, která ale není nikterak uzavřena a předpokládá se, že by se na zpracování jednotlivých ustanovení podíleli i další vybraní členové. Nechci to zatím personifikovat. Jde spíše o vnitřní věci komise. Nechci, aby se to politizovalo, měli bychom mít klid na práci. Kdo se na kodexu bezprostředně podílel, sdělíme veřejnosti v konečné fázi, kdy budu moci spolupracovníky ocenit. Každý, kdo k tomu má co říct, by měl mít možnost se k novému kodexu vyjádřit, i když třeba v komisi přímo není. Přicházejí i podněty ze soudů, státních zastupitelství nebo České advokátní komory. Každému podnětu ale samozřejmě nebude vyhověno, protože jsou často i protichůdné, anebo nezapadají do koncepce nového trestního řádu.
Kdy by měl být nový trestní řád přijat?
Paní ministryně i vláda chtějí, aby byl nový trestní řád přijat v rámci tohoto volebního období. Já to chápu, ale je to mimořádný úkol. Budu se ho snažit splnit, ale nemůžu to zaručit. Není to závislé jen na mé osobě, ale i na dalších spolupracovnících a ochotě všech zainteresovaných osob zapojit se do jeho příprav. Trestní řád je také o střetu zájmů jednotlivých orgánů činných v trestním řízení, které se na trestním řízení podílejí. Tyto zájmy jsou přitom v některých směrech protichůdné. Trestní řád je v tomto třeba proti trestnímu zákoníku specifický a tím i složitější. Trestní zákoník je veden základní ideou. Jde o to, co společnost potřebuje a jaké její zájmy je nutné chránit. Objevují se spíše teoretické a formulační problémy. V trestním řádu jsou problémy s nastavením vztahů mezi uvedenými orgány a s uspořádáním celého řízení, aby bylo dostatečně efektivní a rychlé a zároveň vedlo k náležitému objasnění věcí a navazujícímu spravedlivému rozhodnutí při dodržení práv obviněného, poškozeného i dalších dotčených osob.
Připravuje se i nový občanský soudní řád. Jsou to dva odlišné světy, ale budete přesto s komisí pro rekodifikaci civilního procesu spolupracovat?
Komunikovat určitě budeme. Jsou mi známy i názory, že by měl být vytvořen jeden procesní kodex pro všechny typy řízení včetně správního řízení. V současné době ale nejsou vzhledem k tomu, jak je nastaveno trestní řízení a požadavky na něj, podle mého názoru dostatečně zváženy podstatné rozdíly mezi nimi. Požadavky ochrany práv obviněného budou patrně vždycky daleko vyšší v trestním řízení než třeba u účastníků občanskoprávního nebo správního řízení. Řízení mají svá výrazná specifika, ale v některých oblastech je možné uvažovat o jejich sblížení. Například u doručování, kde jsme už jednali s některými členy komise pro rekodifikaci civilního procesu o tom, že bychom jej chtěli co nejvíce sjednotit. I přesto tam ale budou odchylky. Nedovedu si představit, že by například rozsudek, kterým je ukládán trest odnětí svobody v řádu několika let, byl doručen tím, že by byl jen vyvěšen na vývěsce, obviněný by se o tom vůbec nedozvěděl, a přesto by rozhodnutí nabylo právní moci. V trestním řízení podle mého názoru nikdy takto daleko jít nemůžeme. Vždy tady budou rozhodnutí, která bude nutno doručit do vlastních rukou bez možnosti takového náhradního doručení.
Jeden kodex by byl tedy spíše kontraproduktivní?
Sjednocení procesu do jednoho kodexu by podle mého názoru nevedlo ke zlepšení, ale naopak ke zhoršení. Stalo by se něco podobného jako u nového občanského zákoníku. Je sice dobře, že se vše dostalo do jednoho kodexu, ale vede to k tomu, že jde o mimořádně rozsáhlý a do značné míry komplikovaný právní předpis. Vazby v něm jsou navíc velmi složité. Jeden procesní předpis by musel upravit mnoho výjimek a zvláštností. Stal by se tak velmi nepřehledným. A to je u procesního předpisu horší než u hmotněprávního, nikdo se v něm pak pořádně nevyzná.
Pro mě je nejdůležitější, aby nový trestní řád fungoval v praxi. Jde o předpis pro praxi, nikoli primárně pro teoretiky či právní vědce. Musí dobře sloužit běžným soudcům, státním zástupcům a policistům. A policisté většinou nevystudovali právnické fakulty. Jejich právní vzdělání je z tohoto hlediska velmi nízké, a tak pro ně musí být předpis přístupný a jednoduchý. Pokud jej vytvoříme jako rozsáhlý a komplikovaný právní předpis, nebudou jej schopni používat. To je základní věc a každý tvůrce procesního předpisu tohoto typu by to měl mít na mysli. Že jej dělá navíc nejen pro orgány činné v trestním řízení, ale i pro obviněné, poškozené a také pro ostatní osoby zúčastněné na trestním řízení.
