Hraju s čistými kartami
16.6.2014, Lidové noviny, str. 15, Jaroslav Kramer
Podle předsedy rekodifikační komise Pavla Šámala lze nový trestní řád stihnout za jediné volební období
* LN Rekodifikační komise pro nový trestní řád se zatím sešla pouze jednou, na začátku dubna. Kdy bude další setkání?
Pokud nedojde k nějaké změně, bude to na začátku července. Je to tak akorát, neboť bylo třeba připravit další materiál, který má být posouzen a prodiskutován.
* LN Profesor Jiří Jelínek nedávno kritizoval, že se na prvním setkání neřešila východiska a zásady.
To není pravda, jedním z hlavních bodů tohoto setkání bylo pojetí základních zásad. Dokonce v několika alternativách. Tady je materiál, který měl každý člen komise k dispozici na prvním zasedání.
* LN Na čem jste se dohodli?
Nejdůležitějším prvkem je posílení kontradiktornosti procesu na základě zásady obžalovací. S tím pak souvisí i další základní zásady. Jedna z největších diskusí na prvním zasedání se týkala zásady oportunity. Byly návrhy, aby byla zavedena čistá oportunita, např. po vzoru USA, zazněly i názory na to, že by sice k rozšíření prvků oportunity dojít mělo, ale při zachování zásady legality. Dalším důležitým závěrem je také zvažování zavedení soukromé a subsidiární žaloby, která -zjednodušeně řečeno - umožňuje poškozeným v případě, kdy státní zástupce nestíhá, aby stíhání docílili. Klademe velký důraz na to, aby se jejich postavení vyrovnalo postavení obviněného.
* LN Co pro práci komise rozporuplné mediální výstupy jednotlivých členů znamenají?
Já to vnímám jako normální akademickou diskusi. Je vždy dobré, když jsou různé názory na jednotlivé problémy. Je ale třeba, aby byly předkládány seriózně a se snahou vyřešit je. Profesor Jelínek je více kritický, mě zase baví více tvořit. Mám-li to ale shrnout, vidím střetávání různých názorů jako klad -dobrý kodex se vytvoří jen při střetávání názorů.
* LN Navrhujete přijetí trestního řádu během jediného volebního období. Není to právě tato rychlost, která je kritizována?
Na rekodifikaci trestního řádu se pracuje zhruba patnáct let. Za tu dobu byly připraveny dva věcné záměry, v letech 2003 a 2008. První z nich jsem jako vedoucí zpracovával já, druhý pak Miroslav Růžička (ředitel analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství - pozn. red.). Není pravda, že by za vším „stál Šámal“. Například komisi pro zákon o obětech trestných činů vedl docent Tomáš Gřivna.
* LN Vaši účast na přípravě všech trestních předpisů kritizoval též Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu...
Je zajímavé, že to zmínil právě doktor Baxa, neboť on byl tím, kdo mě společně s tehdejším ministrem Otakarem Motejlem přivedl na ministerstvo spravedlnosti a jmenoval do komise pro rekodifikaci trestního zákona i trestního řádu. Sám se na těch pracích jako náměstek ministra podílel. Jeho vyjádření mě proto velmi překvapilo.
* LN Přesto je faktem, že stojíte za stěžejními trestními normami.
Myslím, že je o mně známé, že se snažím být nestranný a hraju s „čistými kartami“. Možná proto mě jmenují do čela komisí. Neříkám ale, že jsem vše udělal dobře. To ať posoudí jiní. Jak už jsem zmínil, rád tvořím a legislativa je velmi kreativní činnost. Proto když mi někdo tu šanci dá, jsem za to rád.
* LN Co znamená, že se trestní řád bude připravovat bez věcného záměru?
Zadání na nový trestní řád přišlo od ministra spravedlnosti Otakara Motejla. V roce 2001 se šlo cestou velké novely stávající normy, protože bylo třeba rychle odstranit nedostatky. Poté se začalo pracovat na rekodifikaci a první věcný záměr byl hotový v roce 2004, druhý v roce 2008. Máme jít znovu touto cestou? To neskončíme nikdy! Příprava věcného záměru trvá stejně dlouho jako příprava samotného zákona. To by tu pak mohla být další vláda a ta by chtěla další věcný záměr.
* LN Je to tedy především politické rozhodnutí?
Jestliže si tato vláda řekla, že chce mít trestní řád v parlamentu, nezbývá než navazovat na předchozí věcné záměry. Není to moje rozhodnutí a sám to ovlivnit nemůžu. Ostatně i já raději pracuji v klidu a beze spěchu.
* LN Co znamená toto urychlení?
Ministerstvo má obavu, že se to za volební období nestihne. Pokusím se jím požadované termíny splnit. Když se to nepodaří, svět se nezboří. Ale udělám vše pro to, abychom to stihli. Chci jen zdůraznit, že nový trestní řád nepíši sám, ale zpracovává ho užší tým odborníků. Za optimálních podmínek, když nebudu muset neustále vysvětlovat, zda to dokážeme, se to stihnout dá. Za ministra Pospíšila se trestní zákoník stihl - i s úpravami.
* LN Co bude tématem druhého setkání rekodifikační komise?
Subjekty a strany řízení.
* LN Docela živé téma jsou domovní prohlídky u advokátů.
Na toto téma se chceme zaměřit. Po nálezu Ústavního soudu již ztrácí smysl rozlišování domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. Moje představa je taková, že základní podmínky by byly stejné a rozdíly by byly jen tam, kde je to nutné z hlediska výstupů. Další důležitý problém je zadržení svědka, který nesplní příkaz soudu. To je pro rychlost procesu důležité a mají to třeba v Německu a Rakousku. Obecně je třeba říci, že trestní řád je dnes nepřehledný a jsou tam zařazeny i instituty, které se dublují v rozdílných podobách, třeba zákaz vycestování do zahraničí.
* LN A co vlastní průběh řízení?
To chceme také zjednodušit, ale prostoru tam moc není - zaměříme se především na přípravné řízení a opravné prostředky.
* LN Co říkáte na výtky Tomáše Sokola, prezidenta Unie obhájců, že v České republice postupně došlo k omezení práv obviněného?
Já si to nemyslím. Naše řízení je podle mého názoru ve vztahu k obviněnému velmi vstřícné, třeba ve srovnání s Německem. Jeho práva, zejména v přípravném řízení, jsou nesrovnatelná. Naopak si myslím, že v průběhu posledních dvaceti let práva narostla, ať už v přístupu k vazbě, anebo ve vztahu k domovním prohlídkám. Samozřejmě jsou snahy o určité omezení, ale není to tak, že do toho budeme v rekodifikaci nějak zásadně zasahovat.
* LN Zaznamenal jste takové návrhy?
Jsou náměty, jak by se dalo s obhajobou pracovat, a rozumím tomu. Obhájci to vidí neradi, je to i finanční otázka. Musíme totiž rozlišovat dvě věci: práva obviněného a zastupování obhájcem jako součást obhajoby. To není to samé. Mluvil jsem o tom i s předsedou České advokátní komory a v komisi je velké zastoupení odborníků, kteří vykonávají také obhajobu - právě Tomáš Sokol či Tomáš Gřivna.
* LN Tomáš Sokol kritizoval také to, že z trestního řádu zřejmě vymizí institut stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
Takové návrhy zaznívají zejména ze strany odborníků ze státního zastupitelství a je to věc diskuse, obě varianty jsou možné. Nejsou tím porušena práva obviněného, pokud má možnost námitek a v návaznosti na to dosažení zrušení nezákonného usnesení či sdělení obvinění. Nemusí to ale být jen prostřednictvím stížnosti, která navíc nemá odkladný účinek. V základním materiálu jsou uvedeny obě možnosti a na prvním místě je usnesení o zahájení trestního stíhání, proti kterému bude přípustná stížnost. Konečné řešení bude jistě předmětem rozsáhlé diskuse.
* LN Proč je pro státní zástupce stížnost tedy problém?
Usnesení nabude účinnosti a teprve pak se řeší stížnost. Když se na jejím základě usnesení zruší, vede to k tomu, že se vůči důkazům provedeným v mezidobí vyslovují pochybnosti o tom, zda jsou použitelné. Myslím si, že to je ten hlavní důvod, proč státní zastupitelství nechce usnesení a stížnost.
* LN Jaké trestní řízení byste nejraději viděl?
Musí být smysluplné a vždy zachovávat všechna práva obhajoby.
