Bradáčová: Nevím o žádném excesu
26.5.2014, Lidové noviny, str. 15
Je to profesní, nikoli osobní spor, říká v rozhovoru pro LN pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
* LN Stále více se mluví o výkladovýchproblémech ohledně domovních prohlídek u advokátů. Co je předmětem sporu?
Opravdu jde o výkladový spor, který lze identifikovat mezi třemi aktéry - státními zástupci, advokáty i soudci. Z důvodu ochrany klientů advokátů byla v roce 2006 přijata speciální úprava, která ukládá orgánu, který koná prohlídku, řadu povinností. Mezi ně patří i povinnost vyžádat k prohlídce součinnost zástupce advokátní komory. Ten na místě určuje, které nosiče informací budou policii vydány, a které ne. Policie ani státní zástupce se nesmějí seznamovat s obsahem nosičů, na nichž by byly uloženy informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. Pokud policie u zástupce komory s vydáním nosiče neuspěje, musí se obrátit na soud, který je jediný oprávněn charakter nosičů přezkoumat. Potud se to zdá snadné. Spor se rozhořel o výklad pojmu, co se rozumí pod pojem„prostory, kde se vykonává advokacie“. Zda jde pouze o prostory registrované jako advokátní kancelář, nebo se pojem vztahuje i na bydliště advokáta, potažmo všechna místa, kde je fakticky advokacie vykonávána. Podotýkám, že většina státních zástupců vycházela původně z širšího pojetí a zvláštní režim dodržovala i mimo registrovanou kancelář, ale výklad některých soudců byl opačný. Tento názorový rozpor se projevil tak, že nastaly situace, kdy státní zástupce postupoval podle názoru soudu a v dalším řízení byl vyřčen opak, což je případ nedávného rozhodnutí Vrchního soudu vOlomouci, či se držel výkladu širšího a znovu neobstál, protože jej soudce vykázal s tím, že postupoval nesprávně. Tedy situace, kdy se ukázaly oba výklady jako chybné. Vnávaznosti na tuto rozdílnou praxi jsem se obrátila na nejvyššího státního zástupce, a ten na Nejvyšší soud ČR s žádostí o sjednocující stanovisko.
* LN Je to vážný problém, nebo spíš nafouklá bublina?
Dívejme se na to bez emocí. Jde o výkladový problém, který sice navodil konfliktní situaci, ale při jehož řešení fungují procesní mechanismy. Nevím o případu, kdy by bylo prolomeno advokátní tajemství v rámci takto konaných prohlídek nelegitimně. Obě strany hájí své zájmy, což je v obecné rovině legitimní. Nelze však zaměňovat důvody prohlídky a prostředky k jejímu naplnění. Vykonal-li policejní orgán prohlídku, ať již v sídle advokáta, nebo v jeho bydlišti, byla vždy povolena soudcem, a ten shledal pro takový úkon závažné důvody. Pokud by tomu tak nebylo, příkaz by nebyl vydán a bez příkazu by nebylo prohlídky.
* LN Vrchní soud v Olomouci nedávno řešil pokuty pro Českou advokátní komoru (ČAK). Důvodem pro jejich uložení bylo, že zástupce ČAK nevydal na místě zajištěné listiny a nosiče informací. Soud zhodnotil, že advokát může svou práci vykonávat i z domova. Co na to říkáte?
S rozhodnutím vrchního soudu plně souhlasím. Jeho argumentace je přesvědčivá a logická, dává přednost širšímu pojetí, k němuž se od počátku přikláním. Zákon neposkytuje zvýšenou ochranu advokátům, ale jejich klientům. Podstatné však je, aby tento výklad respektovali i soudci, kteří budou o návrzích následně rozhodovat. Na druhé straně je třeba říci, že jednou z povinností státního zástupce je naplnění účelu trestního řízení, jímž je, zjednodušeně řečeno, odhalení pachatele trestného činu a jeho usvědčení před soudem. Pokud se prokáže, že pachatelem je advokát nebo se podílí na trestné činnosti svého klienta, pak mu zákon žádnou imunitu proti stíhání neposkytuje. Zákon upravuje rovněž mechanismus prolomení mlčenlivosti, pokud je advokát svědkem trestné činnosti třeba i svého klienta. Mlčenlivost tedy není absolutní.
* LN Předseda ČAKMartin Vychopeň 19. 5. v LN naznačil, že se státní zástupci advokátní tajemství snaží prolomit. Z čeho tak může usuzovat?
To je otázka spíše na něj. Já jen poznamenám, že výkon advokacie sice chrání některé principy, které je třeba respektovat. Dodávám ale, že páchání trestné činnosti advokátem není zákonem aprobovaná činnost a nedá se pod zákonem chráněný výkon advokacie skrýt.
* LN Jak se mohou státní zástupci „bránit“, kromě uložení pokuty?
Usilovat o sjednocení soudní praxe a případně také zpřesnění zákonné úpravy, aby bylo možné rozhodnutí soudu o nevyhovění návrhu na vydání informací podrobit přezkumu další soudní instance. Tak by se mohl zvrátit nenapravitelný následek. Jiné možnosti při současném pojetí nevidím.
* LN Mají trestně stíhaní jistotu, že jejich proces bude navzdory těmto sporům zákonný, bez emocí?
Toho se nebojím. Cítíte z mých odpovědí emoce? Je to profesní, nikoli osobní výměna názorů.
* LN Předseda ČAK mluví o „otevřeném konfliktu mezi trestní justicí a politickou mocí“.
Ostrá obecná prohlášení k řešení problémů nepřispějí. Nutno ale přiznat, že upoutají pozornost.
Vykonal-li policejní orgán prohlídku, ať již v sídle advokáta, nebo v jeho bydlišti, byla vždy povolena soudcem
