Spravedlnost až od desíti tisíc výš? Jak změní novela spory o peníze
30.4.2014, penize.cz, Petra Dlouhá
Konec přemrštěných odměn za „vymáhání“ drobných dluhů, konec jejich umělého navyšování. A také zhoršení situace spotřebitelů, kteří se domáhají svých práv. Obojí může přinést novela, která právě leží ve Sněmovně. Když projde, nebude už mít u sporů do deseti tisíc vítězná strana automaticky nárok na náhradu nákladů na soudní řízení, typicky na advokáta.
„Nezpochybňujeme, že dluhy se musí platit a je potřeba je důsledně vymáhat. Není ale možné, aby si z problémů dlužníků, a to nejenom z řad sociálně potřebných občanů a seniorů, dělaly zlatý důl některé advokátní kanceláře a nepoctivé úvěrové společnosti,“ vysvětlovala vúnoru na tiskové konferenci Helena Langšádlová (TOP 09). Novelu občanského soudního řádu předložila společně se skupinou poslanců různých politických stran. Po bouřlivé debatě se ji ve Sněmovně podařilo protlačit prvním čtením.
Novela podle předkladatelů cílí především na drobné dluhy, jako jsou pokuty za černé jízdy vMHD nebo třeba nezaplacené úroky zprodlení při platbách za elektřinu.
Autorům návrhu vadí, že dnes platí při přiznávání nákladů na soudní řízení stejná pravidla, když jde o skutečný právní spor, kde se předkládají důkazy, i pro případy, kdy jde o pouhou administraci právně nezpochybnitelných pohledávek – což vyžaduje jen pár banálních „formulářových“ úkonů.
Vyplatí se tak vymáhat kvanta drobných pohledávek a ještě je různě dělit, štěpit a uplatňovat postupně dílčí sankce – právě kvůli přiznaným nákladům na soudní řízení, které mnohdy převyšují původní dluh.
Z pár dlužených stovek se vprůběhu soudního řízení snadno stane třeba deset tisíc. A to jsme teprve ve fázi soudního řízení. Později dost často následuje řízení exekuční sdalšími náklady.
Co se má změnit
Podle novely už by nově neměl mít žádný zúčastníků soudního sporu, ve kterém půjde o peněžité plnění do deseti tisíc korun, automaticky právo na náhradu nákladů na soudní řízení – tedy především na odměnu pro advokáta. Soud by ale náhradu nákladů mohl přiznat – když ktomu uvidí skutečný důvod. Dnes náklady na advokáta protistrany vpodstatě automaticky platí ten, kdo spor prohraje.
Podle autorů novely se tak ulehčí statisícům drobných dlužníků, zatímco notoričtí neplatiči a podvodníci budou dostávat přes prsty.
Návrh zákona přináší také další novinku: pokud jde o paušální náhradu takzvaných hotových výdajů, měl by na ně u bagatelních sporů do deseti tisíc nárok ten, kdo spor vyhrál – nově bez ohledu na to, zda ho zastupoval advokát, nebo se zastupoval sám. Dnes vpraxi soudy náhradu hotových výdajů přiznávají pouze tomu, koho zastupuje advokát.
Předkladatelé novely vycházejí ztoho, že úhrada těchto výdajů nijak nesouvisí správní pomocí a službou, má čistě administrativní povahu. Na jejich proplacení by měl tudíž mít nárok i ten, kdo si tyto administrativní úkony zajistí sám. Běžné bývají dva až tři – proplácet by se tedy mohlo šest set až devět set korun.
Člověk vtísni: problémy dlužníků se uměle prohlubují
Podle Daniela Hůle zorganizace Člověk vtísni, která se dluhové problematice vČesku dlouhodobě věnuje a zmiňovanou novelu podporuje, dnes lidé za dluh ve výši 1020 korun zaplatí průměrně 15 500 korun. Náklady na advokáta v nalézacím řízení přitom tvoří 4700 korun, na advokáta v exekučním řízení pak skoro další dva tisíce.
Navrhovaný zákon by podle něj měl omezit zneužívání tísně dlužníků a prohlubování jejich problémů. „Známe také případy, kdy sice žena zaplatila celou pokutu jistého dopravního podniku, ale nezaplatila desetikorunu za přepravu, k čemuž ji podnik nevyzval. Nakonec musela zaplatit 17 tisíc korun, odměny advokátů činily přes osm tisíc korun,“ říká Hůle.
Vcelku překvapivého spojence našli předkladatelé zákona také vbankách. Česká bankovní asociace vyjádřila ústy svého předsedy Jana Matouška iniciativě podporu. Novelu prý vnímají jako pokus vrátit vymáhání pohledávek ke „kořenům“ – základním účelem má být podle asociace uspokojení původní pohledávky věřitele, nikoli zatížení dlužníka neadekvátním nárůstem dlužné částky.
Advokáti: Spravedlnost do deseti tisíc neexistuje?
Sžádostí o vyjádření jsme se obrátili také na Českou advokátní komoru. „Předně, v návrhu nejde o odměny advokátům, jde o náhrady nákladů soudního řízení úspěšnému účastníkovi ve sporu. Návrh se nám nelíbí právě kvůli lidem, kteří se musejí na soud obracet, neboť někdo porušil jejich práva. Přijetí návrhu by znamenalo revoluční negativní obrat v dosavadní úpravě nároků toho, kdo spor vyhrál. Je to nesmysl,“ okomentovala pro Peníze.cz mluvčí komory Iva Chaloupková.
Advokátní komora podle ní navíc odmítá označovat částky do deseti tisíc jako bagatelní. „Ve státě, kde je minimální mzda 8500 korun a minimální důchod ještě nižší, je takové označení výsměchem řadě občanů. Pokud bude mít někdo pohledávku do deseti tisíc korun, třeba za nevyplacenou mzdu, nebo se bude chtít bránit neoprávněné žalobě za nějaký neexistující nedoplatek, bude se obávat jít za advokátem, neboť náklady na něj nedostane zpět, stejně jako soudní poplatek,“ pokračuje Iva Chaloupková. Sníží se podle ní i ochota dlužníků závazky do deseti tisíc platit. Fakticky to podle České advokátní komory znamená, že spravedlnost bude existovat jen od deseti tisíc a jedné koruny nahoru.
dTest se bojí o práva spotřebitelů
Podle sdružení dTest by se plánované změny dotkly většiny spotřebitelských sporů. „Spotřebitel si bude moci vybrat ze dvou špatných řešení. Buď využije profesionální právní pomoc s rizikem, že soud mu nepřizná náhradu nákladů a ve výsledku zaplatí vyšší částku, než je ta, o kterou se soudí. Nebo si bude muset sepsat žalobu sám a při soudním jednání se obejít bez advokáta,“ komentuje Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny dTestu.
Zamezit zneužívání náhrad nákladů soudního řízení podle něj navíc soudy můžou už dnes. „Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně upozorňuje obecné soudy, že by měly zvažovat, zda jsou náklady soudního řízení přiměřené a účelně vynaložené. Pokud soudy již nyní mohou posuzovat opodstatněnost uplatněných nákladů, ale tuto možnost nevyužívají, existuje pochybnost, zda budou individuálně zohledňovat náklady uplatněné účastníky řízení. Novelizaci tedy nepovažujeme za prospěšnou,“ uzavírá Lukáš Zelený.
