714 tisíc lidí zmáčkli exekutoři. Kdo zastaví smršť?
10.4.2014, Mladá fronta DNES, str. 14, Jana Blažková
Jde o velký byznys s malými dluhy. Do exekucí padá tolik lidí, protože nezvládají zaplatit své malé dluhy navýšené o vysoké poplatky za právníky. Ty se počítají v miliardách. Vláda se tento systém chystá změnit.
Je to dobré vědět: Dlužíteli v Česku 1 020 korun a nemáte-li se k placení, riskujete, že vám záhy ve schránce přistane platební rozkaz na 5 320 korun. To proto, že celkem 3 900 korun od vás dostane váš věřitel navíc jako náhradu za služby advokáta, kterého si najal, aby mu dluh pomohl vymoci.
Poskytování právních služeb při vymáhání nízkých dluhů je byznys, který momentálně patří k nejlukrativnějším v Česku. A právě kvůli tomu u nás v posledních letech tolik dlužníků nedokáže zaplatit včas a skončí v exekuci. „Když si budu chtít dobře vydělat, založím si firmu a budu skupovat – a pak i vymáhat – stokorunové dluhy. Vydělám tak tisíce. Bohatě se mi to vyplatí,“ popisuje praxi Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.
Podle propočtů této organizace tvoří právě menší dluhy do deseti tisíc korun více než polovinu všech, které v Česku končí exekucí.
Poplatky za právní služby totiž i malou dlužnou částku promění ve velkou. Málokdo pak dokáže v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě platební rozkaz, který dostane od soudu, zaplatit. Takže spadne do ještě mnohem dražší exekuce.
Srovnejme si to: V sousedním Německu mají také drobné dlužníky. Poplatek za právní služby však při vymáhání částky odpovídající výše zmíněné tisícikoruně tam vyjde podle vyhlášky na 744 korun. V Polsku je to 360 korun. V Británii se náhrady za právní zastoupení nepřiznávají vůbec.
Politici pod tlakem
Vyhlášku, která udělala v Česku z vymáhání drobných pohledávek zlatý důl pro některé právní kanceláře, podepsal exministr spravedlnosti Pavel Němec. Bylo to krátce před jeho odchodem z funkce v roce 2006. A od té doby se vymáháním pohledávek se svou právnickou kanceláří také živí.
On sám se ovšem k vyhlášce nehlásí. „Ministr Pavel Němec žádné změny vyhlášky neinicioval, do její přípravy nezasahoval. Změnu připravoval podle standardních pravidel legislativní útvar ministerstva,“ napsal Němec přednedávnem MF DNES.
Co tahle vyhláška s exekucemi provedla, je dobře patrné ze statistik Exekutorské komory.
V roce 2005 – před Němcovou vyhláškou – bylo v Česku 270 480 exekucí. V roce 2007 – už s Němcovou vyhláškou – jich bylo 427 800. A v roce 2011 bezmála milion.
Ústavní soud sice už tuhle vyhlášku zrušil, vysoké náhrady však zatím zůstaly. A právě to se teď politici chystají změnit.
Ve sněmovně leží už dokonce dvě poslanecké novely zákona, které do exekucí zasahují. A další velkou novelu, která má vyřešit problémy s exekucemi, chystá Ministerstvo spravedlnosti. To také už teď pracuje na změně tarifů za souvisící právní služby.
Přichystaná tabulka mimo jiné počítá se snížením náhrad za právní služby v případě dluhů nepřesahujících 10 tisíc korun na 600 korun v občanském soudním řízení a 300 korun při výkonu rozhodnutí. „Odměny za právní služby by měly korespondovat s vymáhanou částkou. Na to také upozornil Ústavní soud,“ říká první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová.
Prosadit změny bude obtížné. Advokátní a exekutorská lobby patří k nejsilnějším v zemi.
Však už se Advokátní komora ozvala. Návrh nezamítá úplně, ale podle svého stanoviska na webu komory chce, aby byla odměna za právní služby v případech vymáhání pohledávek do 10 tisíc korun alespoň více odstupňovaná. U vymáhané částky blížící se stropu 10 000 korun by pak odměna měla být podle advokátů 1 500 korun.
„Tím by zůstal zachován jednotný princip, podle kterého úspěšný účastník dostane od druhé strany alespoň částečnou náhradu nákladů právního zastoupení,“ lobbuje komora. Tlak proti chystaným novelám je velký.
„Naštěstí je ale také velká část právníků, kteří se tímto neživí, nejsou na tom zainteresovaní a pomáhají to hájit,“ říká poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, spolupředkladatelka dvou poslaneckých novel, jež mají exekuce zkrotit.
Normy už prošly prvním čtením a nyní jsou zaparkované ve výborech. Tam čekají, až bude konkrétní i vládní návrh změn v oblasti exekucí. „Jsme připraveni naše novely upravit a uvést do souladu,“ říká Langšádlová.
Tlak cílí nejen na politiky, ale třeba i na firmy poskytující spotřebitelské úvěry. Přicházejí varování, že půjčky zdraží kvůli vyšším nákladům na vymáhání dluhu. „Ty tlaky jsou enormní. Ještě nikdy však nebyla politická konstelace tak příznivá pro změnu. Je potřeba, aby se to pohnulo, aby lidé dostali šanci dluhy zaplatit dříve, než spadnou do exekuce,“ apeluje Daniel Hůle.
Podaří-li se novely prosadit, vyhrají právě věřitelé – své peníze dostanou dříve. „Když někdo dluží 1 020 korun, přijde mu platební rozkaz na více než 6 000 korun, které má zaplatit do 15 dnů. Spousta lidí ty peníze na účtu prostě nemá a pak spadne do exekuce. Když to bude jen polovina, víc lidí to zaplatí hned,“ míní Hůle.
Snížení náhrad za právní služby však není tím jediným, co vláda plánuje změnit. Novelizovat chce i rok platný občanský soudní řád, exekuční řád a nový občanský zákoník, jenž do problematiky exekucí zasáhl letos.
Tyto zákony totiž zavedly několik sporných novinek: jednak že exekutoři mohou nařídit srážky ze mzdy i manželovi či manželce dlužníka, jednak že manželé vzájemně ručí i za dluhy, jež vznikly dávno před svatbou, a konečně, že do exekuce spadá i majetek „nedlužícího“ manžela, i když není součástí společného jmění. Opatření mělo zabránit účelovému přepisování majetku na příbuzné. Zprávy z terénu jsou však zdrcující.
„Nový občanský zákoník a soudní řád způsobily s trochou nadsázky konec manželství v Čechách. Lidé se kvůli tomu účelově rozvádějí, nebo se ze strachu neberou,“ upozorňuje Ondřej Načeradský z Občanské poradny Společnou cestou, která pomáhá mimo jiné zadluženým lidem. Vzpomíná přitom na případ muže, který se v jeho poradně objevil.
„Byl několik let ženatý se svou partnerkou, měli spolu dítě. A najednou bum, jde po nich exekutor kvůli několikamilionovému dluhu. Ten na ně spadl kvůli tomu, že ta žena dávno před svatbou podepsala ručení za úvěr bývalému příteli,“ popisuje dopady nové legislativy Ondřej Načeradský.
Exekutoři si naopak novinku chválí. „Na základě nového občanského zákoníku je možné postihovat majetek ve společném jmění i kvůli dluhu, který vznikl před sňatkem. V takovém případě je však postihován pouze ten díl na společném jmění manželů, který náleží partnerovi, jenž je dlužníkem. Druhého z manželů, který není osobním dlužníkem, se tedy exekuce netýká,“ vysvětluje věc poněkud absurdně mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.
Jinými slovy: exekuce v tomto případě například nepostihne celé auto, ale jenom jeho polovinu. Těžko říci, k čemu je podle logiky exekutorů jednomu z manželů polovina auta, když s ním nemůže jezdit.
Náměstkyně Hana Marvanová zase popisuje případy žen, které utekly od manželů, a teď jim exekutoři nařizují srážky ze mzdy. „Jsou to například ženy patologických hráčů, které s nimi už nežijí, snaží se uživit děti a teď mají platit manželovy dluhy. Ocitají se v neřešitelné situaci,“ vysvětluje Marvanová. Podobné zkušenosti má i opoziční poslankyně Langšádlová.
Spor se ve sněmovně vede o další vládou plánovanou novinku, a to o takzvaný princip teritoriality – tedy zavedení pravidla, aby měl každý dlužník nárok na svého spádového exekutora.
Nyní je to tak, že si věřitelé mohou najmout kteréhokoli exekutora v zemi. Právě to vede k někdy až k agresivnímu boji exekutorů o klienty. Při vymáhání dluhů totiž platí, že čím méně eticky a tvrději exekutor proti dlužníkovi zasahuje, tím spíše se peněz domůže. A právě takové exekutory si pak věřitelé spíše najmou. „Takový exekutor do té rodiny přijde a oblepí jim dětskou postýlku. Pak řekne: ‚Když mi dáte pět tisíc, dám vám pokoj.‘ A ten člověk jde a půjčí si u lichváře. Tak to jde dokola. Je to pro společnost nebezpečné,“ míní Daniel Hůle.
Kdyby exekutoři nemuseli o klienty soutěžit a dostávali je ze své spádové oblasti podle pořadníku tak, jak to funguje například u soudců, neměli by podle Hůleho k agresivitě důvod.
Tresty pro tvrdé vymahače
Vláda se k tomuto názoru přiklání. „V komplexním vládním návrhu změn bude i důsledně uplatněn princip teritoriality v exekučním řízení,“ slibuje ve svém stanovisku z 21. února.
Proč je to tak důležité? Omezilo by to vliv obřích exekutorských úřadů, které jsou vyhlášeny tvrdými vymahačskými metodami, a proto mají nejvíce klientů z řad věřitelů. Zároveň však právě na tyto kanceláře míří ze strany Ministerstva spravedlnosti a i Exekutorské komory nejvíce kárných žalob. Jde třeba o přerovského exekutora Tomáše Vránu či o Juraje Podkonického z Prahy a další.
„Na Exekutorském úřadu Přerov, kde pracuje soudní exekutor Vrána, proběhlo loni nejvíce šetření. V letech 2012 a 2013 podala komora proti JUDr. Vránovi a jeho zaměstnancům celkem sedm kárných žalob, dvakrát byla potvrzena vina,“ potvrzuje to mluvčí komory Báčová.
Exekutorům lze uložit písemné napomenutí, veřejné napomenutí, pokutu, v nejzazším případě jej lze z úřadu odvolat. Jenže to poslední se děje naprosto výjimečně. A pokuty obvykle udílené v řádech desetitisíců korun nejsou při velkých příjmech těchto kanceláří kdovíjakou výstrahou.
„I v tomto směru plánujeme zpřísnění zákona tak, aby byly postihy chybujícím exekutorům skutečně účinné,“ slibuje Marvanová.
***
Celkový počet exekucí
2000 4 302
2001 57 954
2003 132 469
2004 177 060
2005 270 480
2006 309 457
2007 427 800
2008 554 128
2009 760 923
2010 701 900
2011 936 219
2012 820420
2013 714 000
Počet důchodů se zařízenou exekuční srážkou
2006 30 855
2007 35 223
2008 40 718
2009 46 121
2010 51 184
2011 60 614
2012 67 614
2013 70 997
35 % pohledávek vymáhaných v exekuci bylo loni původně do 5 000 korun. 52 procent tvoří pohledávky do 10 tisíc. 12 miliard korun ročně zaplatí do dluhového byznysu podle odhadů Člověka v tísni lidé s dluhy do 10 tisíc korun.
Stížnosti na exekutory Počet podnětů k výkonu státního dohledu
800 2011
1 200 2012
800 2013
Zdroj: Exekutorská komora ČR, MSČR, ČSSZ
Žaloby na exekutory Počet žalob ministerstva spravedlnosti
17 2011
21 2012
8 2013
