Sporem vás místo soudu může provést mediátor
17.2.2014, Mladá fronta DNES, str. 5, Dana Jakešová
Chcete se rozvést, ale nedokážete se dohodnout na rozdělení majetku či na péči o děti. Nebo se přete se sousedem o pokácení stromu. Zkuste pomoc mediátora, můžete se tak vyhnout soudu.
Pokud nejste schopni vyřešit svůj spor sami a hrozí, že se budete muset obrátit na soud, je tady ještě jedna možnost. Nalézt řešení vám může pomoci mediátor. Takzvaná mediace je poměrně mladá „disciplína“, kterou ale využívá stále více lidí, již se dostanou do nějakých potíží. „Mediátor strany nesoudí, není právní zástupce, nenavrhuje řešení jejich situace,“ vysvětluje Martina Doležalová, vedoucí sekce pro alternativní řešení sporů při České advokátní komoře a současně také advokátka-mediátorka.
Úloha mediátora je jiná. Pomáhá lidem spolu komunikovat a překonávat překážky při hledání řešení přijatelného pro obě strany. Jinými slovy, řešení sporu není v rukou mediátora, ten jenom vede strany k tomu, aby ho našly samy. „Jedním ze základních principů mediačního řízení je tudíž dobrovolnost a ochota obou stran sporu se takového procesu účastnit,“ vysvětluje advokátka Tereza Šmicová. Pak je skvělým řešením.
Musí se vyznat v právu i psychologii
O výhodách této možnosti se přesvědčili i dnes již bývalí manželé Anna a Petr Čermákovi při svém rozvodu. Nemohli se dohodnout na výši výživného, na formě péče o dva syny ani na tom, do jaké školy nastoupí jejich budoucí prvňáček. Vypadalo to, že se u nich bude odehrávat „válka Roseových po Česku“. Pak ale Petr Čermák na doporučení svého zahraničního kolegy přišel s návrhem na mediaci. Ze seznamu na stránkách ministerstva spravedlnosti si vybrali mediátorku a ta jim dělala při jejich dohadech prostředníka – vedla jejich diskusi tím správným směrem. Nakonec se dokázali dohodnout na kompromisu, který byl pro oba přijatelný. Aby tomu tak bylo, musí mediátor splňovat hned několik předpokladů.
Musí být vždy nezávislý a nestranný, a to jak vůči oběma stranám, tak i vůči sporu, který se projednává. Zároveň musí přísně dodržovat mlčenlivost a být profesionálem v oboru komunikace. Tomu odpovídá i obsah zkoušek, který každý uchazeč musí splnit. „Při zkoušce je nutné ukázat, že má dobré teoretické znalosti z oblasti práva, mediace, ale také psychologie. Při ústní části se pak prokazují praktické schopnosti provést strany jejich sporem,“ říká Šmicová.
Uplatnění najde mediace především v případech, kdy jsou strany na sobě nějak závislé či jsou v nějakém vztahu. Obecně se jedná o spory v oblasti rodinné, občanské a obchodní. V rodinné mediaci se řeší například spory o děti, respektive jejich výchova, úprava styku s rodičem, volba školy, zájmových kroužků, stanovení výše výživného. Patří sem také spory o majetek, zejména pak při rozvodu manželů. A také třeba vztahové spory, například mezi seniory a mladšími příbuznými. „Z obchodní sféry lze jmenovat spory mezi partnery společností, spory z průmyslového vlastnictví, finanční, nájemní či ze sféry IT,“ uvádí další příklady Martina Doležalová.
Bez komunikace to nejde
Šance mediačního řízení se zvyšují, pokud obě strany spolu ještě dokážou komunikovat. Ve fázi vrcholícího konfliktu a maximálního vypětí emocí zřejmě moc nápomocné nebude. I s tím se však mediátoři učí v kurzech zacházet. Součástí jejich výuky je rovněž práce v obtížných situacích, ať už jde o pasivitu či agresivitu některé ze stran, nebo neochotu spolupracovat. „Pokud se mediátorovi nepodaří strany získat pro spolupráci, vždy může mediaci ukončit,“ doplňuje Šmicová.
Mediaci může nařídit i soud, a to první tříhodinové setkání s mediátorem, na dalších se s ním již dohodnete sami. Po tu dobu se průběh soudního řízení přeruší, maximálně však na tři měsíce. Pokud se strany nedohodnou, bude soud v řízení pokračovat.
Výsledkem celého procesu je mediační dohoda. „Ta je závazná jako každá jiná smlouva. V případě jejího porušení některou ze smluvních stran zakládá právo poškozené strany obrátit se na soud,“ říká Doležalová. Tomu, aby spor nakonec stejně skončil u soudu, se však dá docela jednoduše zabránit. Stačí závěrečnou mediační dohodu nechat schválit soudem nebo ji sepsat formou notářského zápisu s takzvanou doložkou vykonatelnosti. Mediační řízení probíhá v řádu týdnů až měsíců, zatímco soudní spor se může táhnout i roky. „Řešení je navíc trvalé a rozvíjející dobré vztahy,“ uvádí Tereza Šmicová. Rozsudek soudu řeší jen právní stránku věci. Z jedné strany dělá vítěze a z druhé poraženého. Špatné vztahy mezi sousedy, obchodními partnery či členy rodiny se tím nevyřeší. Mediace je narovná tak, aby ke konfliktům již nedocházelo. Obrovskou výhodou je také skutečnost, že probíhá za zavřenými dveřmi. Soudní jednání je naopak zpravidla veřejné.
A cena? Stanovuje se smluvní hodinovou sazbou, je však možné sjednat i pevnou částku. Obě strany ji hradí rovným dílem. „Pouze v případě mediací z podnětu soudu je stanovena sazba za úvodní informační schůzku stran s mediátorem ve výši 400 Kč za hodinu, a to v rozsahu do tří hodin. Samotná mediace ale už probíhá vždy podle smluvní sazby,“ dodává Doležalová. Kolik přesně bude v součtu stát, záleží na tom, jak je konflikt hluboký a složitý.
***
»Jedním ze základních principů mediačního řízení je dobrovolnost a ochota obou stran sporu se takového procesu účastnit.
Kdo je mediátor
Mediátoři podle živnostenského zákona Ještě před dvěma lety u nás fungovali pouze mediátoři podnikající na základě živnostenského zákona a tato možnost je zde stále. Jde o volnou živnost. V tomto případě se mediátorem může stát kdokoli, kdo si takovou živnost zaregistruje. Stát nijak negarantuje ani jejich vzdělání, ani jejich schopnosti.
Zapsaní mediátoři Až zákon 202/2012 Sb. o mediaci přinesl v této oblasti velkou změnu. Upravuje mediaci ve všech typech civilních sporů a reguluje její principy a postupy. Tito mediátoři jsou zapsaní v rejstříku Ministerstva spravedlnosti ČR. Podmínkou pro zápis je zejména vysokoškolské vzdělání magisterského typu a složení náročných zkoušek, které organizuje Ministerstvo spravedlnosti ČR a pro advokáty Česká advokátní komora.
