Odškodnění za zmařený život by mělo být maximálně 20 milionů, navrhují experti
29.11.2013, Hospodářské noviny, str. 4, Julie Daňková
Způsob, jakým se budou soudy určovat výše náhrady za poškození lidského zdraví, se od ledna radikálně promění. Na místě, kde jej nový občanský zákoník popisuje, stojí jediná věta: Soudce o nich rozhodl podle zásad slušnosti.
Skupina soudců, advokátů i lékařů proto rok pracovala na manuálu odškodňování, kterého se soudy po Novém roce mohou držet. „Pomůže tomu, aby v Praze nebyla za utržený malíček koruna a v Ostravě sedm milionů,“ podotýká Tomáš Zima z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Částky, které nemocnice lidem vyplácejí při poškození zdraví pacienta nebo které pojišťovny hradí za úrazy svým klientům, byly přitom doposud popsány na desítkách stránek ministerských tabulek.
Podle návrhu nové metodiky, kterou její tvůrci včera představili veřejnosti, mají soudci za zmařený lidský život od ledna postiženým přiznávat deset milionů korun. Tato částka se má týkat naprostého ochromení možnosti společenského uplatnění u „průměrného člověka“. Pokud ale půjde třeba o mladého, společensky aktivního člověka, který vychovává děti, náhrada za trvalé následky se může vyšplhat na dvojnásobek.
V případě, že pacient neochrne celý, ale doživotně nebude moci hýbat rukou nebo zůstane slepý, soudci vyřknou, na kolik procent je podle nich vyřazen ze života, který mohl žít. „Pokud člověk ochrne na dolní polovině těla, z běžného života bude vyřazen z padesáti procent, a odškodné by tudíž bylo pět milionů korun,“ uvádí příklad Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdraví a medicínského práva 1. lékařské fakulty. Zároveň dodává, že nízký věk by částku zvedl o dvacet procent, slibná sportovní kariéra ještě alespoň o třicet. Dva lidé se stejnou diagnózou tak jen zřídka dostanou ty samé peníze.
Nová metodika ale není závazná. Kredit jí dodává autorský tým, ve kterém jsou i soudci Nejvyššího soudu a krajských soudů, kteří odškodnění nejčastěji řeší. V praxi tak vysouzené částky mohou být i vyšší než oněch 20 milionů.
Rekordní odškodné v Česku vysoudila rodina dnes padesátileté Zuzany Rokosové. Během vyšetření jí lékaři sokolovské nemocnice do těla vstříkli látku, na kterou byla alergická, a matka dvou dětí tak ochrnula po celém těle. Soud tehdy rozhodl, že nemocnice jí musí odškodnit sedmnácti miliony. „Zasloužila by si pětadvacet milionů korun,“ odhaduje Petr Šustek, právník Ústavu hematologie a krevní transfuze, který vyučuje zdravotnické právo na pražské právnické fakultě. Její případ totiž neposuzuje pouze dle tělesné újmy, ale dle příležitostí, o které žena kvůli postižení přišla – postavení ve společnosti, zážitky se svými dětmi, o vnoučata. A právě to je filozofie nového zákoníku.
Právníci počítají s tím, že po nástupu nového občanského zákoníku budou odškodnění štědřejší. „Drtivá část žalob jsou částky do milionu korun, a právě ty se budou nejvíc zvedat. To, za co dnes soudci vyřknou odškodné ve statisících, budou napříště přiznávat miliony,“ odhaduje Šustek.
A kvůli tomu by mohly zdražit i pojišťovny. Ty totiž výši úrazových pojistek či pojistek pro nemocnice dosud nastavovaly dle platných tabulek. „Zatím se pohybujeme v rovině odhadů, ale z analýz vyplývá, že náklady vystoupají pojišťovnám důsledkem působení nového občanského zákoníku až o dvě miliardy korun,“ říká za Českou asociaci pojišťoven Jolana Ackermannová.
