Nový občanský zákoník je rizikový
25.10.2013, Právo, str. 6, Pavel Vrcha
V posledních dnech se sám sebe stále ptám, kdo z odborné veřejnosti (vyjma jeho tvůrců a školicích skupin) má vlastně zájem na novém občanském zákoníku. Tedy z těch právníků, kteří si tento kodex alespoň přečetli a letmo zauvažovali, jakpak by jeho interpretace a aplikace mohla v praxi od 1. ledna 2014 vypadat.
Za poslední týdny, ba měsíce jsem totiž osobně nepotkal žádného právníka, který by považoval nový občanský zákoník za přínosný legislativní počin, jenž zásadním způsobem zlepší poměry v regulaci soukromoprávních vztahů. Všude na něj slyším jen kritická slova.
Proto jsem uvítal rozhodnutí sněmu České advokátní komory z 11. října, který naléhavě žádá státní orgány minimálně o odložení a přepracování zákoníku.
Sněm ČAK argumentuje tím, že „příprava odborné i běžné veřejnosti na zavedení nového občanského zákoníku a s ním souvisejících předpisů byla v minulosti ze strany státních orgánů značně podceněna a ani snaha o zpřístupnění znění občanského zákoníku veřejnosti v posledních dnech nepostačuje, odborná veřejnost na chystanou změnu není připravena, chybí dostatek odborné kvalifikované literatury, není v řadě případů zřejmé, jaké judikáty bude možné aplikovat v budoucnu“.
Jsem přesvědčen, že čím více bude ubývat neznalých textu nového kodexu, tím více se bude zvyšovat tlak na jeho odklad. Rovněž Sdružení nájemníků se k novému kodexu kriticky vyslovilo; jeho zástupci namítají, že v zákoníku jsou nedořešené pasáže, které mohou způsobit zmatky.
Apel na odložení účinnosti zákoníku naposledy zazněl také na nedávném shromáždění Soudcovské unie. Premiér Jiří Rusnok tam k možnosti odložit nový civilní kodex naopak uvedl, že „s touto romantickou představou se už všichni rozumní lidé rozloučili“. Nemíním tento názor premiéra, jehož vláda je v demisi, komentovat. Nicméně jak si vyložit informaci, která v posledních dvou týdnech zazněla z úst mnoha představitelů politických stran, že odložení účinnosti zákoníku je nezbytností?
Z toho lze dovozovat, že jedním z prvních legislativních kroků nové Sněmovny by mělo být přijetí zákona, jímž se nový kodex a s ním spojené právní předpisy odloží. Legislativně to zvládnout jde, čímž by se vytvořily důstojné podmínky pro korektní debatu, zda vskutku a za jakých případných korekcí má být nový zákoník uveden v život.
Tvrzení, že mnohé banky či pojišťovny vynaložily nemalé náklady v souvislosti s očekávanou účinností nového zákoníku, či snad, že v justici intenzivně probíhají školení, podle mého názoru nepředstavují přesvědčivé názory, aby byl uveden v život kodex, o jehož kvalitě odborná veřejnost vyslovuje vážné pochybnosti a pro jehož realizaci v praxi nejsou fakticky vytvořeny odpovídající podmínky.
Osobně problém vidím takto: panují zde vážné obavy, že v případě odložení účinnosti tohoto předpisu – vzhledem k novému obsazení dolní komory parlamentu – se může zvednout oprávněná vlna nesouhlasu s přijatou regulací soukromoprávní úpravy a samotná existence nového civilního kodexu může být tím pádem i ohrožena.
Jestliže ovšem soudci a advokáti upozorňují, že nejsou vytvořeny odpovídající podmínky pro zavedení nového zákoníku a obrovského množství prováděcích předpisů, je nasnadě, jak by v zájmu právní jistoty mělo být asi ke konci tohoto roku legislativně postupováno.
Já osobně preferuji, aby tento projekt byl jako nevhodný nástroj soukromoprávní regulace (nemodernost návrhu, radikální diskontinuita, problematická koncepce vazeb na veřejné právo, absence odpovídající procesní úpravy, archaické či problematické formulace) úplně opuštěn a aby byli osloveni zkušení legislativci, kteří by pracovali na nové koncepci civilního kodexu.
Novou základní legislativní tezí by klidně mohl být před 241 lety vyjádřený názor Marie Terezie, že zákony vůbec nemají upravovat události, které se přihodí jen velice vzácně, ale mají se zabývat jevy, které se dějí obvykle a běžně. Občanský zákoník má být co nejstručnější, nemá suplovat učené ani jiné knihy a má být sepsán řečí každému srozumitelnou.
***
Odkladem by se vytvořily podmínky pro korektní debatu, zda má být zákoník uveden v život
