Komora: Rasismus do obhajoby nepatří
16.10.2013, Lidové noviny, str. 2, Vladimír Křivka
Je to verdikt, kterým advokátní komora zpřesňuje míru, kam až smí právník zajít při obhajobě klienta.
Nepřekročitelnou hranicí jsou prý i zásadní etická pravidla.
PRAHA Vzkaz od advokátní komory je nesmlouvavý a na první pohled čitelný: Rasismus nebudeme tolerovat ani při hájení klientů.
Vyplývá to alespoň z aktuálního postoje, který klíčová stavovská organizace zaujala v kárné žalobě vůči Petrovi Kočímu.
Tedy advokátovi, který chtěl vyloučit znalce ze soudního jednání kvůli jeho židovskému původu. „Odvolací kárný senát dospěl k závěru, že advokát mimořádným způsobem porušil své povinnosti,“ popisuje mluvčí komory Iva Chaloupková.
Senát přesto přihlédl k tomu, že pro Kočího to byl první prohřešek. A zmírnil tak původní verdikt, podle něhož měl vyfasovat roční zákaz činnosti. „Bylo by to nepřiměřené. Senát proto uložil kárně obviněnému pokutu 100 tisíc korun,“ dodává Chaloupková s tím, že částka bude mít dostatečný výchovný efekt.
S námitkou třikrát narazil, pro klientku ale vymohl zproštění O co v kauze tedy přesně jde? Kočí hájil členku Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šlégrovou, která čelila podezření z propagace nacismu a antisemitismu.
To vše na základě jejího vystoupení na pietní demonstraci 17. listopadu 2010 v litvínovském Janově. Její projev vyhodnotil soudní znalec Michal Mazel jako nezákonný (před měsícem byla zproštěna obžaloby).
A na oplátku si vysloužil žádost o vyloučení z případu.
„Jako osoba židovského původu bezesporu vnímá citlivě otázku holokaustu a německého nacionálního socialismu, má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru,“ vyčetl tehdy znalci právní zástupce Šlégrové Kočí.
Jenže narazil. A to hned třikrát. U soudu (námitku zamítl), v právní obci (snesla se na něj velká kritika) a pak i u komory. Ta se případem začala zabývat poté, co jej v lednu 2012 uveřejnily LN.
A po 10 měsících se usnesla, že na rok zakáže Kočímu vykonávat advokacii. Včerejší verdikt je pak důsledkem odvolání a nových výroků. Tentokrát už je platná, doručením rozhodnutí se bere za pravomocný.
Sám Kočí jej přitom prezentuje napůl jako svoji výhru. „Senát potvrdil, že námitka spočívající v etnickém původu znalce, s ohledem na předmět znaleckého zkoumání, byla obecně přípustná,“ říká Kočí.
Pouze prý senát Kočímu vytkl nevhodnou formu námitky. A za tomu uložil zmíněnou pokutu.
Zvykejte si na limity Jenže ani to nemusí být definitivní tečka za sporem.
Kočí se může bránit ještě správní žalobou na komoru k soudu. Sám připouští, že to zvažuje.
Otázka je, zda může vůbec uspět. Z ústavního hlediska o tom pochyboval už dříve předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který patřil k hlasitým kritikům Kočího formy obhajoby. „Být předseda advokátní komory, tak bych takového kolegu doživotně vyškrtl ze seznamu advokátů,“ hlásal Rychetský už v úvodu kauzy.
A příliš nadějí Kočímu nedávají ani další experti. „Počítám, že i soud by vycházel z argumentace, že šlo o závažné porušení pravidel etiky,“ míní někdejší ministr spravedlnosti a dlouholetý šéf komory Karel Čermák.
Byl to právě on, kdo v lednu 2012 podal formální podnět k zahájení řízení s Kočím. S výsledkem je nyní spokojený. „Trest považuji za přiměřený. Důležité je, že i v dnešní době nastaví všem advokátům limity, kam až lze zajít. Že příkaz klienta není vším, že i obhajoba naráží na etická pravidla,“ dodává Čermák.
***
Odvolací kárný senát dospěl k závěru, že advokát mimořádným způsobem porušil své povinnosti
