Dostatečně nehájil vraha, vysloužil si kárnou žalobu
16.10.2013, Lidové noviny, str. 2, Ondřej Stratilík
BRNO/PRAHA Svůj soukromý automobil nechával na služebním parkovišti. Když pak na Petra Coufala, tehdejšího šéfa brněnských žalobců, přišlo trestní oznámení za zneužití pravomoci, stáhl si je k sobě. Vyhodnotil je pouze jako stížnost.
Za tento postup na Coufala na začátku loňského roku poslal olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan kárnou žalobu. Po půl roce Petr Coufal ze své funkce odešel.
Kárné žaloby přitom nehrozí jen žalobcům a soudcům. Advokáti jsou zase pod dohledem svého cechu. Jako třeba Petr Kočí, který označil soudního znalce za podjatého kvůli židovskému původu.
Česká advokátní komora (ČAK) ročně eviduje mezi 160 až 170 kárnými žalobami. „Za první letošní pololetí bylo podáno zatím 70,“ čte ze statistik Iva Chaloupková, mluvčí ČAK.
Jedním z těch, kteří se ještě letos dozvědí, jestli kárnému trestu neuniknou, bude i advokát Vladimír Zavadil. Žalobce jej viní z porušení pravidel profesionální etiky. Zavadil si v první den druhého kola letošních prezidentských voleb zaplatil inzerát „Nevolte Karla Schwarzenberga“ v bulvárním deníku.
Pokud před kárným senátem Zavadil nepochodí, může být vyloučen z advokátní komory. To je nejvyšší trest. Jinak mu hrozí dočasné pozastavení funkce či pokuta. „Ta může být maximálně až stonásobkem minimální mzdy,“ vysvětluje Chaloupková, jak se suma vypočítává. Do konce letošního června komora udělila pouze jednu finanční sankci, loni 22 a předloni 36. Stížnost na advokáta můžou podat jeho kolegové. Případ Petra Kočího ale dokazuje, že stačí třeba i zmínka v tisku. I ta se pak prověřuje. „Když někdo podá stížnost, kontrolní rada ji prošetří. Pokud dospěje k názoru, že advokát pochybil, putuje případ před kárný senát,“ popisuje systém Chaloupková.
Nejčastěji se prohřeší tím, že neplní povinnosti. Nekomunikují se svým klientem, zpronevěří peníze či vystupují hrubě proti protistraně.
V roce 2009 kontrolní rada podala kárnou žalobu na Rudolfa Foriho. „Pokud by existoval trest smrti, tak věřím, že by ho dostal,“ prohlásil během soudu na adresu Antonína Nováka, později odsouzeného na doživotí za vraždu a znásilnění devítiletého chlapce, jehož měl hájit. Tím prý dostatečně nechránil práva a oprávněné zájmy obžalovaného. Rudolf Fori později sám požádal o vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
