Vymahači dluhů se pokusili znovu otevřít zlatý důl z pokut
30.9.2013, Právo, str. 1, Jindřich Ginter
Vymahači z řad právníků a exekutorů, kteří jdou ve velkém po malých dluzích, k nimž se přihazují nezanedbatelné sumy navíc, se v tichosti pokusili znovu otevřít zlatý důl z opakovaných nezaplacených pokut či složenek. Ministerstvo spravedlnosti jim letos zisky z pohledávek zkrouhlo tak, že v případě, kdy jsou věřitel a dlužník totožní, se dvě a více věcí spojují v jednu. Advokátovi se pak spočítá jen jedna odměna.
Důvodem byla skutečnost, že vymáhacím továrnám, často patřícím advokátům, tekl z těchto dluhů zisk mnohonásobně vyšší, než samotné dlužné částky.
Ti, kteří se dolováním typizovaných dluhů zabývají v masovém měřítku, se ovšem nyní pokusili do novely vyhlášky o odměnách advokátů propašovat nenápadnou, ale kouzelnou větu, která by zlatou žílu z pokut opět otevřela: „Při spojení dvou a více věcí se odměna určí součtem odměn za všechny spojené věci.“
Přeplácelo by se až osmkrát více
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová sice tento návrh razantně smetla ze stolu, a to ještě dříve, než byla novela vyhlášky vůbec předložena vládě, ale nevládní organizace se obávají, že jeho autor to po volbách zkusí znovu.
Pokud by totiž ona větička v návrhu nakonec vstoupila v platnost, povinní by za relativně malé, opakované pohledávky platili navíc až osmkrát více, než je tomu dnes.
„Toto znění by znamenalo, že u sloučených věcí by se náklady právního zastoupení neplatily, jako by se jednalo pouze o jednu věc, ale odměny advokátů by se sčítaly. To by samozřejmě zvyšovalo náklady exekucí. Tento nápad se rozhodně nezrodil na ministerstvu spravedlnosti a jako ministryně spravedlnosti garantuji, že takové znění vyhlášky neopustí můj resort,“ prohlásila důrazně Benešová.
Utajovaný zlatokop neprošel. Tentokrát
Kdo chtěl znovu nenápadně otevřít zlatý důl z pokut, je však zahaleno důsledně střeženým tajemstvím. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová to odmítla upřesnit: „Jedno je ale jisté – tentokrát neprošel.“ Několik zdrojů, a to jak z resortu spravedlnosti, tak z nevládních organizací, naznačuje, že předkladatelem byla Česká advokátní komora (ČAK) nebo někdo z jejích členů.
ČAK se však ve vyjádření pro Právo od tohoto návrhu distancovala. Nicméně z jejího sdělení vyplývá, že zvýšení odměn pro advokáty žalující pohledávky prosazuje, byť ne v tak razantní výši.
„Důvodem je, že advokát odpovídá celým svým majetkem za škodu vždy v maximálním možném rozsahu, přičemž odměna by měla odpovídat riziku, které na sebe advokát přebírá,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková. Za tlakem na zvýšení zisků z vymáhaných pokut je ale především to, že počet exekucí loni a letos po letech výrazných skoků citelně klesl, takže advokátivymahači a exekutoři z nich už nemají tak královské výnosy jako v předchozích letech.
Naproti tomu ale začíná čím dál tím více vynášet činnost insolvenčních správců, kteří firmám i osobám pomáhají s oddlužením (bankroty). Kasírují odměny od věřitelů, jisté poplatky od dlužníků a přispívá jim i stát.
