1. leden přinese největší změny za čtvrt století
27.9.2013, Hospodářské noviny, str. 17, Jan Klesla Jan Januš
Plíživá revoluce. Tak bude vypadat zásadní změna právních pravidel, která čeká podnikatele a celé Česko od 1. ledna příštího roku. Většinu novinek v kodexech, které nahradí současný občanský a obchodní zákoník, nepocítí ihned. O to větší dopady ale budou mít.
Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přináší zásadní proměnu pravidel obchodování i života společností samotných. Týká se živnostníků, stejně jako majitelů firem, managementu i zaměstnanců. Řada změn nastane už po Novém roce, většina se ale začne prosazovat postupně.
První se projeví nová pravidla pro uzavírání smluv. Ta se dotknou všech obchodů sjednávaných po Novém roce. Do té doby uzavřené smlouvy budou pokračovat podle stávajících pravidel. „Přepsat se nemusí nic. Pro smlouvy uzavřené do 31. prosince 2013 včetně platí starý právní režim po celou dobu jejich trvání,“ říká v rozhovoru pro HN hlavní autor nového občanského zákoníku Karel Eliáš.
Společnosti navíc mají více času - až do konce června příštího roku se mohou rozhodnout, zda se novým normám podřídí rovnou jako celku, nebo se omezí jen na některá pravidla závazná už od 1. ledna. Postupně se začnou využívat například i nové možnosti vydávání různých druhů akcií, spojených s rozdílnými právy.
Těžké začátky „Vliv nového zákoníku začnou podnikatelé pociťovat postupně: tu zjistí, že v jejich smlouvě neplatí něco, co dříve platilo, jindy se nevědomky k něčemu zavážou nebo způsobí nějaký následek, o kterém nevěděli. Půjde tedy spíše o sérii často nepříjemných překvapení,“ upozorňuje advokát Robert Pelikán, jeden z hlavních kritiků nových kodexů.
O tom, že začátky a minimálně první měsíce roku 2014 budou těžké, nepochybuje nikdo z oslovených právníků. „Největší změnou bude změna myšlení,“ říká prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová. A upozorňuje, že dnes se na výkladu nových pravidel s kolegy často neshodují.
Na první pohled největší změnou bude sjednocení pravidel pro smlouvy do občanského zákoníku. Většina ze stovek změn ale nebude takto kosmetická a velké množství novinek čeká i v dalších navazujících zákonech. Řada z nich navíc není ještě stále schválena a čeká doslova za pět minut dvanáct na nouzové řešení v Senátu. Politiky za to nekritizují jen podnikatelé, ale také soudci.
„Mám vážné obavy, zda budou mít soudy čas a podmínky řádně se na nové úkoly připravit. Zákoník je sice platný už dlouho, ale další zákony, bez nichž se neobejde, byly přijaty teprve před několika dny. A na ně musí navázat podzákonné předpisy řešící praktické postupy v justici. Mnoho času nezbývá,“ hodnotí současnou situaci prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.
Podle Petra Čecha z advokátní kanceláře Glatzová & Co. a odborného asistenta Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze způsobí změny hlavně nejistotu. „Nezbytné předpisy se dotvářejí na poslední chvíli, došívají se horkou jehlou. Budou třeba velké novely. Neshodujeme se ani na základních otázkách výkladu. Některá ustanovení znějí děsivě. Advokáti nebudou umět spolehlivě poradit,“ obává se Čech.
Nejenže se kompletní pravidla sestavují až těsně před začátkem platnosti, ale nové zákoníky stojí na přelomových a dosud nezvyklých zásadách a principech. Rozbíjejí pořádky a problémy zavedené dosavadním komunistickým zákonem z roku 1964. Právě snaha odstranit zbytky sovětského práva z českého prostředí je jedním z argumentů autorů nového kodexu. Méně neplatných smluv Stávající občanský zákoník především stanoví řadu formálních podmínek a požadavků pro platnost smluv, například aby byly mnohé z nich uzavírány písemně. I když se traduje, že si stačí podat ruku a ústní dohoda platí bez ohledu na cokoliv dalšího, v řadě případů tomu tak v současnosti není. A advokáti měli díky tomu po léta snadný klíč na vyřešení problémů se smlouvami, které se jejich klientům přestaly líbit. Soudy formálně vadné smlouvy prohlašovaly za neplatné.
Ústředním motivem nového zákoníku přitom je, že jednání má být spíše platné než neplatné. Když to jen trochu půjde, bude se tak podle smlouvy, kterou obě strany chápou stejným způsobem, postupovat i do budoucna, a to bez ohledu na její formální nedostatky. Například smluvní pokutu, která dnes musí být stanovena v písemné smlouvě, půjde dojednat i ústně. Stejně tak například i převzetí dluhu.
„Snazší cesta k platné a účinné smlouvě bude mít ale i stinné stránky. Přibude závazků ukvapených, neuvážených a nejspíš i zčásti nechtěných,“ uvádí k tomu Čech.
První leden přinese největší změny za čtvrt století
Dokončení ze strany 17 Ruku v ruce s volností a odbouráním formalit zdůrazňují nová smluvní pravidla i odpovědnost. Tím se boří dosavadní řád, který ale dával do velké míry i jistotu. Větší odpovědnost může více než dnes představovat větší zátěž v běžném životě i v podnikání.
„Při porušování dopravních předpisů mají lidé u nás strach z policie, z pokuty a z toho, že přijdou o body. Veřejná moc ale neuhlídá všechno. Stačí se podívat, jak funguje dodržování předpisů v Německu. Není to proto, že bychom měli horší policisty. Každý tam má v hlavě, že když někoho zraní nebo zmrzačí, tak ho to ekonomicky významně poškodí nebo zlikviduje. To je základní civilizační poselství nového občanského zákoníku. Přijímat odpovědnost sám za sebe a uvědomovat si ji,“ vysvětluje filozofii kodexu Eliáš.
Manažeři začnou vracet odměny Posilování odpovědnosti za vlastní chování výrazně dopadne i na členy vedení obchodních společností. Těm přitom už příliš času na přípravu nezbývá - účinnost nového občanského zákoníku pocítí okamžitě po 1. lednu. Šéfové firem a členové představenstva budou muset především zvážit, jestli na svou funkci opravdu stačí. Nové předpisy přesněji vymezují pojem takzvané péče řádného hospodáře.
„Každý člen statutárního orgánu bude mít jasnou povinnost jednat loajálně a pečlivě. Zákon tak vymezuje péči řádného hospodáře a dodává, že každý, kdo jí není schopen - a je jedno, zda při převzetí funkce, nebo při jejím výkonu - musí z toho pro sebe vyvodit důsledky,“ varuje hlavní autor zákona o obchodních korporacích Bohumil Havel v článku pro časopis Právní rádce.
Nové zákony přinášejí pro manažery i velmi citelné ekonomické sankce, které dopadnou i na jejich další pracovní možnosti. Trestem může nově být například vydání prospěchu, který manažer získal na úkor své firmy. Pokud ji ale přivedl porušením svých povinností do insolvence, může být nucen vrátit své výdělky za poslední dva roky.
Zákon přichází i s ručením manažerů za dluhy společnosti a potrestat je možné i zákazem členství v představenstvu či dozorčí radě až na tři roky.
Autoři nových zákoníků přitom odmítají výtku, že postavení managementu bude od Nového roku rizikovější. „Zvýšená míra přísnosti může vést k nižší ochotě členů statutárních orgánů riskovat. Zákon proto přináší možnost obrany označovanou jako pravidlo podnikatelského úsudku. Pokud totiž například jednatel prokáže, že jednal v dobré víře, že měl a zohlednil potřebné informace a že jednal v zájmu společnosti, bude jeho jednání považováno za jednání řádné, i kdyby společnosti přivodilo újmu,“ uvádí Havel naopak příklad zvýšené ochrany manažerů.
Nový občanský zákoník také přichází s často diskutovanými novými termíny i definicemi. Kromě návratu prvorepublikových termínů jako pacht nebo výprosa ale mění i některé zavedené pojmy svůj obsah. Navíc přináší nové instituty, jako například anglo-americkým systémem inspirovaný svěřenský fond. Nicméně právě u nich nikdo přesně neví, co od nich čekat a jak se uplatní v praxi. Častá kritika změn proto dopadá především na fakt, že se dlouhou dobu nebude vědět, jak budou k novým případům přistupovat soudy.
Najdou soudy správnou cestu?
Právě soudci se na novinky intenzivně připravují, ale zároveň se jich obávají. „Změny se dotknou zejména soudů okresních. Nově začnou rozhodovat řadu sporů, které dosud v prvním stupni rozhodovaly soudy krajské. Jedná se zejména o spory obchodní či o ochranu osobnosti,“ říká prezident Soudcovské unie ČR Tomáš Lichovník. „Naprostá většina sporů však bude ještě řadu let posuzována podle současného občanského zákoníku, a nikoli podle toho nového. Kdo však začne ihned aplikovat nové předpisy, budou soudci řešící rodinné věci,“ dodává.
Oslovení právníci se přitom obávají, že rozhodování podle nových pravidel se může ustálit dokonce až za několik desetiletí. Sami autoři připouštějí prodlevu u složitých případů. Podle Eliáše se rozhodování některých z nich může ustálit i za více než dvacet let. Takových by ale podle něj mělo být minimum. Podle ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešové se bude judikatura ustalovat deset let.
Jednotlivé právnické profese, zejména advokáti, soudci, notáři či exekutoři, se ale budou muset s novými pravidly vypořádat jako první, tedy prakticky ihned. „Nastanou aplikační i výkladové problémy a nejasnosti, bude se pomalu tvořit zcela nová judikatura a práce advokátů bude velmi náročná,“ upozorňuje předseda České advokátní komory Martin Vychopeň.
Podle něj lze očekávat alespoň v prvních měsících příštího roku určitou nejistotu v soudním rozhodování. „Nový občanský zákoník je v mnoha případech založen na jiných právních zásadách a předpokládá širší meze pro soudcovské uvážení a rozhodování, typicky při uspořádávání poměrů mezi stranami,“ říká Vychopeň s tím, že advokacie i jednotliví advokáti se na nabytí účinnosti nového kodexu připravují již delší dobu a ani po 1. lednu s tím neskončí.
Obavy má i prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek. Vylučuje ale, že by u exekutorů nastal 1. ledna kolaps: „Stejně jako soudci, advokáti či notáři se budeme muset poprat s absencí judikatury a s tím, že některá ustanovení nebudou zpočátku vykládána jednotně. Do určité míry se tedy sníží právní jistota a naše práce bude určitě daleko komplikovanější,“ říká. Věří ale, že za dva či tři roky toto problematické období odezní a nový zákoník bude vnímán pozitivně.
Nejen exekutoři pak začnou narážet na řadu často skrytých problémů. „Musíme posuzovat, kdo má vlastnické právo k věcem, jakým způsobem působí zástavní práva či jak vymáhaná povinnost působí do společného jmění manželů. Samostatnou kapitolou jsou pak vymáhaná nepeněžitá plnění, jako je například provedení prací a výkonů či vyklizení. Provedení těchto exekucí ovlivňují další právní vztahy, které jsou nově občanským zákoníkem nastavovány,“ vypočítává Prošek změny, které dopadnou na daně, ale třeba i na pracovní vztahy.
Budou dva roky stačit?
Rozdílná situace s přípravou je u podnikatelů. Dlouhodobě se novým zákonům věnují především finanční instituce, banky a pojišťovny. Právě jejich investice do změn se uvádějí jako hlavní důvod, proč zákoník schválený loni v březnu dále neodkládat. Objevují se ale naopak hlasy, že necelé dva roky na přípravu jsou málo a zvláště podnikatelé budou postupně nepříjemně překvapeni.
Možný odklad bude přitom ve hře až do samého konce letošního roku i s ohledem na výsledek říjnových parlamentních voleb. Šance, že by se tak stalo, se ale postupně snižuje. I současná ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová prohlásila, že je již příliš pozdě. Odložení účinnosti by podle ní navíc nic nepřineslo. „V českých zemích je takový zvyk, že když nemusím, tak se to honem neučím, a zase by to bylo na poslední chvíli,“ uvedla Benešová před časem v rozhovoru pro Právního rádce.
Novoroční právní revoluce tak pravděpodobně proběhne. „Pro všechny podnikové právníky znamená 1. leden 2014 pokračování dlouhodobého úsilí, jak se vyznat v úskalích nové právní úpravy a jak dotáhnout změny vyvolané rekodifikací v denní činnosti jejich zaměstnavatele,“ popisuje situaci ve většině podniků prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová. Změny na někdy nečekaných místech nejlépe ilustruje samotná Unie podnikových právníků, která se úderem půlnoci Nového roku formálně změní z občanského sdružení na spolek.
