Ištvan narazil u advokátní komory, nedala mu věci Rittigova právníka
25.9.2013, zpravy.iDNES.cz, Hana Válková
Česká advokátní komora odmítla vydat vyšetřovatelům část materiálů, zabavených při domovních prohlídkách v kauze Nagyová. Mimo jiné se jednalo o věci Tomáše Jindry, který je advokátem lobbisty Ivo Rittiga a pracoval i jako poradce exministrů Petra Bendla a Martina Kuby. Komora a žalobci se nyní přou o výklad práva. Vést to může k tomu, že k části důkazů se vyšetřovatelé vůbec nedostanou.
Pro materiály z domovní prohlídky si na Českou advokátní komoru před několika týdny přišel olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan spolu s policisty. Komora mu ale zapečetěné dokumenty, nosiče dat či počítač odmítla vydat s tím, že žalobci a policisté nemají právo do nich nahlížet.
Podle mluvčí České advokátní komory (ČAK) Ivy Chaloupkové se vyšetřovatelé k věcem nedostali kvůli povinnosti advokátů zachovávat mlčenlivost a také protože tuto povinnost neprolomil příslušný krajský soud.
Ištvan iDNES.cz řekl, že situace, kdy se vyšetřovatelé k důkazům přes ČAK zatím nedostali, nastala nejméně ve dvou případech. Vykládá si je ale jinak než advokátní komora. "Na naší straně nenastala žádná chyba, postupovali jsme v souladu s právem. V tomto případě ale soud zaujal jiné stanovisko, než které konvenuje advokátní komoře," tvrdí vrchní státní zástupce. Důkazy z domu poradce ministrů a spolupracovníka lobbisty
Případy, kdy ČAK odmítl vydat důkazy, souvisejí s takzvanou kauzou Nagyová. Vyšetřovatelé například žádali o vydání dokumentů a věcí, které byly zajištěny při domovní prohlídce letos 17. května. Tehdy v rámci rozsáhlé operace, která stála u zrodu kauzy, policisté navštívili dům Tomáše Jindry v Hrusicích u Prahy ( více o domovní prohlídce čtěte zde ).
Jindra byl v té době nejlépe placeným poradcem tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla a zároveň působil i jako poradce tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby. Bendl i Kuba už dříve kontakty s Rittigem přiznali, podle nich ale šlo o ojedinělá setkání. Jindra je také spojován s lobbistou Ivo Rittigem. Zajišťoval mu řadu politicko-obchodních jednání poté, co se sám lobbista stáhl více do svého oficiálního bydliště v Monaku.
Rittig a lobbista Roman Janoušek mají být hlavními postavami celé kauzy. Skrze mapování jejich kontaktů se policisté dostala k Janě Nagyové (nyní Nečasové) a následně ji a další lidi obvinili kvůli zneužití pravomocí a uplácení. Janoušek, ani Rittig, který nedávno vypovídal na policii ( více čtěte zde ), ale zatím obviněni nejsou.
Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan Spor dvou výkladů práva
Protože mají advokáti povinnost mlčenlivosti, vyšetřovatelé nemohou kdykoliv nahlížet do jakýchkoliv jejich materiálů. "K domovní prohlídce musí být přizván zástupce ČAK. Ten uděluje souhlas, do kterých listin orgány činné v trestním řízení nahlížet mohou a do kterých nahlížet nemohou, protože obsahují skutečnosti kryté povinností mlčenlivosti advokáta," popsala mluvčí komory Chaloupková.
V případě Jindry zástupce ČAK neudělil souhlas s nahlížením policistů a vyšetřovatelů do nosičů dat, dokumentů a počítače. Věci zajištěné při domovní prohlídce proto zapečetěné skončily u advokátní komory. Okresní soud, který prohlídku nařídil, poté požádal o krajský soud, aby souhlas s nahlížením do listiny vydal on. Podle Chaloupkové to však krajský soud neudělal.
"Krajský soud k návrhu nepřihlédl a souhlas ČAK k nahlížení do listin nenahradil, když dospěl k závěru, že podaný návrh neobsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem," popsala Chaloupková. Podle ní proto komora neměla právo Ištvanovi a policistům důkazy vydat.
Ištvan a jeho kolega Martin Brzobohatý jsou ale jiného názoru. "Krajský soud chybějící náležitosti spatřuje v tom, že věci vůbec neměly být zajišťovány za souhlasu advokátní komory," řekl iDNES.cz Brzobohatý. To znamená, že si je policisté měli odnést přímo z domu advokáta a důkazy neměly skončit v ČAK.
Podle Ištvana krajský soud zaujal názor, že věci byly zajištěny v prostorách, kde advokát nevykonává svoji praxi. Opatření kvůli povinnosti mlčenlivosti, tedy povolání zástupce advokátní komory, proto nebyla třeba.
Žalobci a policisté, kteří prováděli domovní prohlídku, si přesto zástupce ČAK přivolali. "Učinili jsme všechno proto, abychom chránili práva advokátů," vysvětlil Ištvan. Podle Brzobohatého byl zástupce ČAK přivolán, když majitelé prohledávaných nemovitostí upozornili na to, že doma mají materiály, jež podléhají advokátního tajemství. Věci advokátů zůstávají v pytlech
Výsledkem sporu dvou právních výkladů je to, že část důkazů je zatím stále v zapečetěných pytlech. "Je to nyní technická právní otázka a my se pokusíme přijít na to, jak situaci vyřešit," dodal Ištvan. Jaký zvolí žalobci konkrétní postup, odmítl upřesnit.
Brzobohatý připustil, že vyšetřovatelé a žalobci se kvůli nevyjasněné situaci k důkazům vůbec nedostanou: "Je možné, že důkazy zůstanou zapečetěné a později se vrátí zpět svým majitelům."
Žalobci ale tvrdí, že na kauzu a její plynutí v čase to nebude mít dopad. "Dokazování by tím samozřejmě bylo ztížené, ale neznamená to, že se vyšetřování zdrží. Holt místo 50 důkazů jich bude třeba 35, ale není to věc, která by podstatným způsobem narušila délku vyšetřování," dodal Brzobohatý, státní zástupce z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. "My nyní ani nevíme, co ty věci obsahují a zda tam vůbec jsou nějaké využitelné důkazy," podotkl Brzobohatý.
"Nejde o to, jaké důkazy to jsou, ale jde o princip. Tedy to, jestli se můžeme podívat do důkazů, které byly zajištěny při prohlídkách. To, zda jsou tam takové či makové důkazy, je otázka druhotná," domnívá se Ištvan.
To, že policisté provádí domovní prohlídky v bytech či domech advokátů, není zase až ta výjimečné. Unikátní je v tomto případě podle žalobců ale stanovisko krajského soudu. "Takovéto rozhodnutí tu zatím ještě nebylo," podotkl Brzobohatý. "V řadě případů došlo k podobným problémům, ale s jinými aplikačními problémy. Všechny se ale nakonec vyřešily a tento se taky vyřeší," domnívá se státní zástupce.
