Průlom: bránění ve styku s dítětem je zásah do osobnostních práv, řekly soudy
30.7.2013, Právo, Josef Koukal
Rodič, kterému partner odmítá umožnit po rozchodu styk s jeho dítětem, se lépe domůže svých práv žalobou na ochranu osobnosti než klasickou cestou rodinného práva.
Zatímco tahanice u okresních opatrovnických soudů mohou trvat léta, krajské soudy, které řeší v prvním stupni ochranu osobnosti, rozhodují rychleji a jejich verdikty jsou také hned vykonatelné. S receptem, jak co nejrychleji uplatnit rodičovská práva, přišly právničky Eva Ondřejová a Zuzana Fabianová, které působí v advokátních kancelářích v Praze a v Košicích. V srpnu hodlají svou práci publikovat v odborném tisku.
„Tato myšlenka se objevovala jako nepatrná zmínka v odborné literatuře, ale teprve před rokem byly vydány dva na sobě nezávislé rozsudky, potvrzující, že odpírání kontaktu s dítětem je zásahem do rodinného života, potažmo osobnostních práv,“ řekla Právu Ondřejová.
Městský soud v Praze a Krajský soud v Brně skutečně nedávno žaloby na ochranu osobnosti kvůli bránění styku dítěte s otcem řešily.
Bránění ve styku s dítětem je zásah do práv
Brněnský soud otci přiznal odškodnění 16 tisíc korun. Manželka mu odepírala styk se synem s odůvodněním, že by ho mohl sexuálně zneužít. Soud pro takové podezření neshledal jediný důvod.
V Praze žalobce – otec domáhající se kontaktu s několikaměsíční dcerou – 40tisícové odškodnění nevymohl. Soud uznal argument matky, že dítě bylo nemocné a stykům s otcem tak bránily objektivní překážky. I zde však soudci uznali, že nebýt těchto překážek, otcova osobnostní práva by byla zasažena.
V obou citovaných případech spory dopadly tak, že si matka a otec děti bez dalších soudních sporů půjčují, v Brně navíc získal děti do trvalé péče otec.
„Jsou to převratná rozhodnutí,“ komentovala verdikty právnička Ondřejová.
Právě žaloby rodičů, jimž je bráněno ve styku s dítětem, směřované na ochranu osobnosti, by podle ní celý proces urovnání kontaktu s dítětem mohly výrazně zrychlit.
„Standardně se to řeší prostřednictvím rodinného práva. Jsou tam předběžná opatření, pokuty a tak dál. K faktické úpravě styku dojde často po mnoha letech,“ uvedla Ondřejová.
„Výhoda řízení na ochranu osobnosti spočívá v rychlosti sankce. Poškozený rodič má v ruce vykonatelné rozhodnutí, které je zároveň i exekučním titulem,“ podotkla právnička.
Ondřejová s Fabianovou také upozorňují na fakt, že odškodnění přiznávaná v Česku za zásah do osobnostních práv prostřednictvím bránění ve styku s dítětem jsou ve srovnání s jinými zeměmi zatím nízká.
„Brněnský soud, který přiznal otci (požadovaných) 16 tisíc korun, dokonce sám podotkl, že je to málo ve srovnání s tím, co přiznává Evropský soud pro lidská práva, kde se částky v obdobných případech pohybují v řádu 200 až 250 tisíc,“ dodala Ondřejová.
Výhoda řízení na ochranu osobnosti spočívá v rychlosti sankce Eva Ondřejová, právnička
