Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Nový občanský soudní řád bude účinný do pěti let

27.6.2013, Právní rádce, str. 68, Jan Januš

S místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou, který z pozice předsedy Komise pro rekodifikaci civilního procesu řídí přípravy nového občanského soudního řádu, o současných problémech civilního procesu, možnostech řešení i novém občanském zákoníku.

* Jak bude Komise pro rekodiikaci civilního procesu fungovat?
Bude složena z širokého spektra zástupců všech právnických profesí, kteří budou připomínkovat veškeré materiály zpracovávané užším pracovním týmem komise. Práce bude rozdělena do postupných kroků. Nejprve musí být podrobně analyzován stav civilního procesu sporného, nesporného i exekučního. Následně je třeba zpracovat zásady nového procesu a na jejich základě vytvořit věcný záměr nového občanského soudního řádu. Teprve poté lze přistoupit k vytvoření paragrafového znění zákona. Každý postupný krok musí získat podporu napříč politickým spektrem. Snažím se už nyní průběžně diskutovat s těmi politiky, které procesní právo zajímá, tedy s těmi, kteří představují právní reprezentaci jednotlivých politických stran. Je třeba, aby vnímali práce na novém civilním procesu jako zcela apolitické, jako něco, co není a nemělo by být předmětem jakýchkoli politických střetů.

* Kdy by měl být předložen věcný záměr nového občanského soudního řádu?
Všem musí být jasné, že reálné výsledky, zejména v podobě věcného záměru, zřejmě budou až v době příští vlády. (Rozhovor vznikl před podáním demise vlády Petra Nečase – pozn. red.) Nechci, aby práce byla uspěchaná. V procesu stálých změn občanského soudního řádu jsme trochu zapomněli, že civilní proces má být nástrojem jednoduchého, přehledného a spravedlivého komunikování mezi účastníky řízení a mezi účastníky a soudem. Zdá se, že proces je čím dál tím víc zdrojem spíše nedorozumění než jednoduchých řešení. To je nutné odstranit. Ani v justici zatím není zcela jednotný názor na podobu nového procesu. Soudy prvního stupně volají především po rychlém a rázném procesu. Vyšší soudy více akcentují garance práv účastníků. Velmi si vážím toho, že současný ministr spravedlnosti zahájil práce na novém občanském soudním řádu, i když věděl, že zřejmě nebude moci sklízet politické body za výsledky její práce.

* Máte představu i o účinnosti nového občanského soudního řádu?
Vycházím-li z toho, že bude docházet ke standardním výměnám vlád, tak by mělo dojít k dokončení práce za příští vlády. Nemělo by to tedy být tak dlouhé období jako u přípravy hmotného práva, tedy deset let.

* Tedy v horizontu pěti let?
Myslím si, že ano.

* Kde vidíte hlavní problémy v současném občanském soudním řádu? Věci, které by se měly bezpodmínečně změnit?
V první řadě je zde problém, který jsem už popsal. Proces byl tolikrát měněn, a často zdaleka ne koncepčně, že už netvoří homogenní celek. Musíme se také zamyslet nad tím, zda proces sporný, nesporný a exekuční je ve vzájemných vztazích nastaven tak, jak by to mělo být. Myslím si, že spíše ne. Tendence, které vedly ke vzdalování jednotlivých procesů, jsou spíše nešťastné a nežádoucí. Vytvořil se nepřehledný systém různých nesladěných pojmů a institutů, které se musí složitě judikatorně řešit. To nepřispívá k jednotnému výkladu práva, a tedy ani k jistotě občanů. Ti předstupují před soud a důvodně očekávají, že jeho jednání bude jasné a jednoznačné.
Nejistota soudců při aplikaci a interpretaci procesního práva je dnes velký problém.

* Co bude předmětem rekodifikace? V souvislosti s novým občanským zákoníkem došlo například k vyčlenění nesporů, budou se zase vracet zpět?
Všechny tyto úvahy musí být předmětem analýzy situace a vymezení hlavních zásad, na kterých bude proces stát. Dokud si neodpovíme na to, jak bude proces koncipován ve vztahu spory, nespory a exekuce, nebudeme vědět, jak nový kodex vystavět. Mému srdci bližší je kodifikace civilního procesu jako organického celku, který zahrne všechny tyto části, byť s vědomím jejich relativní samostatnosti.

* Je tak správné, že účinnost nového občanského zákoníku a nového o. s. ř. nebude jednotná?
Rozhodl jsem se, že na to nebudu myslet, nicméně by rozhodně bylo lepší, kdyby účinnost obou kodexů nastala současně. Předešli bychom tak mnoha problémům a pochybnostem. Jsou oblasti civilního práva hmotného, které když se nedělají spolu s procesem, tak se nedělají úplně. To je třeba problém celého dědického práva. Pokud bychom se zamýšleli nad principy hmoty a procesu současně, bylo by to správné.

* Zatím nebylo oznámeno, kdo bude v komisi vedle vás zasedat. Můžete nám sdělit jména dalších členů komise?
Jako první se návrh na složení komise dozví ministr spravedlnosti, to považuji za korektní. Oznámím jej během léta. Seznam osob i jejich souhlasy už většinou mám, ale chci si být jist, že půjde o vyvážený tým. Rozhodně zde budou někteří soudci Nejvyššího soudu i soudci dalších stupňů soudů, aby byla zastoupena celá justice a její jednotlivé pohledy na civilní proces. V komisi zasednou též akademici, procesualisté z kateder občanského práva. O zastoupení v komisi jsem jednal pochopitelně i s předsedou České advokátní komory a prezidentem Notářské komory. Překvapilo mě a zároveň potěšilo, že mi ke jmenování do této funkce předsedy rekodifikační komise blahopřál ministr spravedlnosti Slovenské republiky. Jistě se dohodneme na spolupráci s obdobnou slovenskou rekodifikační komisí. Hodlám také oslovit Evropskou komisi, která dlouhodobě volá po tom, aby hlasy pro přiblížení procesního práva jednotlivých států vycházely z jednotlivých členských zemí. Logická bude také komunikace s Rakouskem, které je nám v této oblasti práva blízké.

* Existují ale i názory, že soudci by neměli psát zákony. Co na to říkáte?
Obecně s touto myšlenkou nemohu nesouhlasit. Ovšem v naší zemi již dlouhá léta není procesní právo civilní příliš pěstováno ani právnickými fakultami, proto nezbývá, než aby se legislativní práce ujali ti, kterým je civilní proces nejbližší, tedy především soudci.

* Jaký to má podle vás důvod? Proč není proces akademicky zajímavý?
Obávám se, že proces jako forma realizace práva byl v minulosti často mylně chápán jako prostý formalismus. To je samozřejmě omyl. Forma i v právu je projevem vyspělosti právní kultury. Nicméně hmotné právo začalo být většinově vnímáno jako zajímavější.

* V souvislosti s novým občanským zákoníkem je aktuální otázka přehlcenosti soudů i kvůli výkladovým nejasnostem. Navíc prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník opakovaně varuje před přesunem telekomunikačních sporů na soudy, k němuž by mohlo příští rok dojít. Co bude se soudy od ledna 2014?
Soudy se vždy vypořádají s každou situací. Otázkou ale je, jak dlouho budou řízení u soudů trvat. Pokud by politická reprezentace s plnou vážností chtěla přesunout například agendu telekomunikačních sporů na soudy, pak by měla zcela otevřeně občanům říct, že přesouvá agendu, která představuje stále narůstající počet věcí, v loňském roce již přesahující 200 tisíc nových případů. A že si je vědoma skutečnosti, že občané budou čekat na rozhodnutí jiných kauz zřetelně déle. V řádu měsíců déle. Pokud se nesdělí i takovýto závěr, nejedná se o odpovědný postoj. Jsem hluboce přesvědčen, že není vhodná doba, aby telekomunikační spory začaly řešit soudy. Tyto spory totiž dosud dobře, kvaliikovaně a rychle vyřizuje Český telekomunikační úřad. Z žádného předpisu, ani Evropské unie, se nelze dočíst, že by tyto věci musely řešit soudy. Naopak podle instrukcí Evropské unie je vhodné, aby takovéto věci vyřizovaly jiné, specializované úřady. Zdůrazňuji, že i proti rozhodnutím orgánů Českého telekomunikačního úřadu je možné se bránit žalobami u soudu. Ale to už jsou jen zlomečky případů, které justici nezatěžují.

* A pokud jde o nový občanský zákoník?
Počítám s tím, že od 1. ledna 2014 bude nový občanský zákoník účinný. Na Nejvyšším soudu děláme vše pro to, abychom se na tuto situaci připravili. Historicky nelze dohledat situaci, kdy by se Nejvyšší soud – který odpovídá podle zákona o soudech a soudcích a koneckonců i podle Ústavy za jednotný výklad práva ve státě – musel vypořádat s takto obsáhlým kodexem, který se dotkne všech stránek lidského života. Nový trestní zákoník je v tomto nesrovnatelný. Nebude to znamenat jen vydávání daleko více sjednocujících stanovisek a přijímání rozhodnutí soudu nižšího stupně k publikaci v reprezentativní Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Bude to totiž v prvé řadě velký problém pro soudy nižších stupňů a pro jiná právnická povolání, která budou muset občanům vysvětlovat, jak se nové instituty hodí do jejich právních vztahů. Budou muset lidem odpovídat na otázky, které nebudou snadné. Co bude následovat, pokud zvolí určitý právní postup a nastane nějaký problém a dojde k soudnímu sporu. Jinak řečeno, jaká je pravděpodobnost, že ve sporu budou úspěšní. Bude tu obrovská spousta problémů a ty problémy budou trvat léta. Je čestné říci, že i kdyby byl nový občanský zákoník zcela a bez výhrad dokonalý, stejně by tyto problémy vznikly. Nový zákoník se musí usadit, musíme si vysvětlit, co které nové slovo, ustanovení nebo institut znamená, co neznamená a jak vychází ze srovnání se starou úpravou. Nový občanský zákoník není, jako vše lidské, dokonalý, tak doba jeho „usazování“ bude trvat déle.
Je třeba odpovědně říci, že pokud zákonodárce dospěl k názoru, že historicky nastala doba pro nový kodex, je také nutné sdělit, že to bude trochu bolet a přesvědčit lidi, že jde o správnou cestu. Justici ale rozhodně nepřísluší, aby se k něčemu takovému stavěla usměvavě nebo zamračeně. Naší povinností je se s takovou situací vypořádat a korektně zajistit občanům spravedlnost v přiměřené době. Udělat co bude v našich silách, aby se rozkolísání právní jistoty omezilo na co nejkratší dobu.

* Na Palackého univerzitě probíhá projekt, který se zabývá použitelností dosavadní judikatury. Jak vypadají tyto práce na Nejvyšším soudu?
V úseku místopředsedy Nejvyššího soudu pracuje celý analytický tým, který se, jako jednou ze svých zásadních agend, zabývá právě vyhodnocováním jednotlivých oblastí judikatury z hlediska nového občanského zákoníku. S některými kolegy na Palackého univerzitě jsme v kontaktu. Věřím, že se naše práce bude stále více doplňovat, nikoli zdvojovat.

* Co bude výstupem tohoto analytického procesu?
Podklady, které budou k dispozici především soudcům Nejvyššího soudu pro jejich práci na srovnávacích stanoviscích při hodnocení judikatury soudů nižších stupňů, jež budou přicházet po účinnosti nového občanského zákoníku. Tak, aby se mohli již dopředu s touto srovnatelnou judikaturou seznamovat a aby v okamžiku, kdy budou řešit nějaký problém, měli kam sáhnout.

* Veřejnosti tedy tyto podklady k dispozici nebudou?
Zatím jsme o jejich zveřejnění neuvažovali. Půjde o interní materiál, který ale současně nebude nikterak utajován. Jeho smysl však není komerční.

* Jste specialistou na dědické právo. Jak hodnotíte jeho vymezení v novém občanském zákoníku?
Svůj pozitivní postoj jsem doufám dal dostatečně najevo tím, že jsem byl jedním ze čtyř lidí, kteří dali dohromady část zákona o zvláštních řízeních soudních, týkající se dědického práva. Jde o velkou část, která čítá více než 200 paragrafů a umožňuje, aby se hmotná úprava stala realitou v praxi notářů, kteří jsou v dědických řízeních soudci prvního stupně. Jsem velmi zvědav, nakolik se nové instituty, které dávají občanům daleko více možností, v praxi projeví jako instituty, jež občané potřebují. Je to, jako bychom vytvořili nový výrobek, ale teprve zákazníci ukážou, zda jej mají chuť kupovat. V tomto ohledu zůstávám zdrženlivý. Mým prvořadým zájmem je, aby se v dědickém řízení občané nedostali do situace, kdy by měli problém při vyřizování pozůstalosti po svých zemřelých. Jde o situace, které jsou lidsky velmi komplikované a citlivé. A mají-li občané řešit složité právní otázky, musí jim stát pomoci. Věřím, že i nově formulovaný dědický proces k tomu přispěje.

* Stále se spekuluje o možnosti odložení účinnosti nového občanského zákoníku. Jaký na to máte názor? Co to dělá s právní jistotou?
Je na Parlamentu, aby se vypořádal s doprovodnou legislativou a buď ji urychleně přijal, nebo urychleně řekl, že ji nepřijme. Občané by měli vědět, zda bude nebo nebude nový občanský zákoník od ledna účinný. Vazba na doprovodnou legislativu je naprosto jednoznačná. Nebude-li přijata, účinnost nového občanského zákoníku není od příštího roku možná, protože některé instituty by byly nerealizovatelné.

* Nový občanský zákoník je obrovské téma i pro laickou veřejnost. Bude podobně velké téma i nový procesní kodex?
Procesní předpis není pro běžného občana zajímavý. Je zajímavý pro právníky, navíc jen pro ty, kteří se dostávají do styku s jednáními v civilním procesu. Nejde o sousto pro média. Dobrý procesní předpis občané i právníci poznají tak, že je povede k postupům, které budou cítit jako samozřejmé a správné, aniž by si toho všimli.

***
Nechci, aby práce byla uspěchaná. V procesu stálých změn občanského soudního řádu jsme trochu zapomněli, že civilní proces má být nástrojem jednoduchého, přehledného a spravedlivého komunikování mezi účastníky řízení a mezi účastníky a soudem.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi