Zvláštní stav bez zvláštního předpisu
25.5.2013, Lidové noviny, str. 16, Dan Holubkov
Ústavní soud zrušil paušální vyhlášku - ale občanský soudní řád na ni dál odkazuje
Když Ústavní soud vydal nález Pl. ÚS 25/12, nepromyslel možná všechny důsledky. Zde je další z nich.
Ústavní soud v dubnu z podnětu skupiny senátorů dovodil, že přes dvanáct let platná přísudková vyhláška č. 484/2000 Sb. (o paušálních sazbách náhrad nákladů pro účastníky civilního řízení, zastoupené advokátem) je protiústavní, a celou ji zrušil, a to hned dnem vyhlášení svého nálezu - 7. května 2013.
Na konci dubna pak Ústavní soud ve sdělení č. 117/2013 Sb. ještě doplnil, že zrušená vyhláška neodporovala ústavě (resp. jejímu materiálnímu jádru) natolik, aby nešlo i nadále vymáhat nároky na paušální odměnu, které podle ní už soudy pravomocně přisoudily (viz článek Martina Richtera Horké srdce -a bohužel i horká hlava, Právo &Justice LN 4. května). Tímdo jisté míry odpadla nejistota směrem „do minula“.
Postupujme automaticky... Pokud jde o budoucnost, převážil názor, že určení náhrad nákladů řízení se prostě vrátí před rok 2001, tj. že se budou (znovu) vypočítávat podle advokátního tarifu.
Jako první to vymysleli už senátoři ve svém návrhu pro Ústavní soud - viz body 53 a 82 nálezu. Zhruba totéž uvedla v den vyhlášení nálezu tisková mluvčí České advokátní komory: „Soudy začnou počítat odměnu advokáta v rámci náhrady nákladů řízení opět podle počtu úkonů podle advokátního tarifu, který stále platí a který nikdo zrušit nenavrhuje.“ (V LN naposledy vyjádřila týž názor Daniela Kovářová 7. května v článku Zrušení paušální vyhlášky svět nespasí.)
Jenže... V minulosti stanovil občanský soudní řád (už od roku 1964) v paragrafu 151, že „náklady řízení určí soud podle sazebníků“. Od Nového roku 2001 však tento paragraf stanoví, že „soud určí výši odměny za zastupování advokátem (...) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem“.
...na neexistující políčko Ústavní soud na znění citované pasáže zákona vůbec nic nezměnil, takže od 7. května 2013 se v ní odkazuje na neexistující zvláštní právní předpis. A nejde tu o žádné poznámky pod čarou, o nichž Ústavní soud vícekrát konstatoval, že „nejsou normativní, přesněji závaznou součástí pravidla chování“, resp. právního předpisu.
Nynější dikce paragrafu 151 občanského soudního řádu (až na výjimky) soudům neumožňuje aplikovat advokátní tarif, který žádné paušální „sazby (...) pro řízení v jednom stupni“ neobsahuje. Ke stanovení těch paušálních sazeb je stále paragrafem 374a občanského soudního řádu zmocněno ministerstvo spravedlnosti a to žádný nový zvláštní předpis nevydalo.
Paradoxně nejjistější pozici nyní mají účastníci vlekoucích se řízení zahájených před rokem 2001: těch se paušalizace nedotkla - na ně se advokátní tarif nikdy vztahovat nepřestal... Bude zajímavé sledovat, jak se s novým právním stavem počínaje 7. květnem 2013 vypořádají civilní soudy a jak se s jejich nákladovými výroky spokojí účastníci řízení (a nejen ti právně zastoupení).
Uvidíme, zda nakonec zákonodárci nevyřeší celou lapálii - například novelizací občanského soudního řádu - návratem do časů předpaušálních, kdy ještě nikoho nenapadlo, že by si advokáti účtovali palmáre podle jednoho sazebníku a soudy by jejich klientům přisuzovaly náhrady podle druhého, odlišného. Civilní řád soudní z roku 1895, který u nás platil déle než půl století, stanovil: „Pokud jest míra odměny advokátovy nebo jinak výše nákladů upravena sazbami, budiž výše nákladů stanovena podle těchto sazeb.“
