Pomoc pro dlužníky. Ušetří tisíce, klesne počet exekucí
26.4.2013, aktualne.cz, Jiří Hovorka
Ústavní soud zrušil vyhlášku o paušálních odměnách advokátů. Co to znamená v praxi?
Praha - Čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo přísudkovou vyhlášku upravující paušální odměnu advokátů, může ušetřit dlužníkům tisíce korun a zároveň zmenšit celkový počet exekucí.
Místo vyhlášky bude do případného schválení nové úpravy platit advokátní tarif, který zohledňuje počet provedených úkonů. Ten je podle ústavních soudců spravedlivější.
"Může se stát, že některým věřitelům a jejich právnímu zastoupení se vymáhání některých pohledávek již nevyplatí, takže budou podávat méně žalob na dlužníky a následně rovněž méně návrhů na zahájení exekucí," říká Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory ČR.
O sedm tisíc méně
Například u typického dluhu za černou jízdu v dopravních prostředcích, který se skládá z tisícikorunové pokuty a ceny lístku v řádech desetikorun, může "úspora" pro dlužníka oproti dosavadnímu stavu překročit i 7000 korun. Spočítala to Exekutorská komora.
Právě na takovýchto dluzích si postavily podnikání některé vymahačské společnosti, které dopravním podnikům za odkup těchto dluhů někdy platily i více peněz, než jaká byla samotná výše dluhu. I to ukazuje, jak se tento trh i pod vlivem zrušené vyhlášky "pokroutil". Běžné totiž je, že se pohledávky prodávají za desítky procent původní ceny.
Pokud by se odměna advokáta zastupujícího věřitele počítala podle aktuálně platné paušální vyhlášky, činila by za nalézací řízení 7986 korun a za exekuční řízení 4356 korun včetně DPH.
Až rozhodnutí Ústavního soudu vyjde ve Sbírce zákonů, začne se odměna advokáta počítat podle advokátního tarifu a za nalézací řízení bude činit 3146 korun včetně DPH a za exekuční řízení 1936 korun včetně DPH. V případě exekuce zmíněného dluhu by celkové náklady vymáhání tvořily částku 9014 korun včetně DPH, oproti dřívějším 16 274 korun.
Obecné soudy přitom náhrady na advokáty mohou již více jak rok podle dřívějšího nálezu Ústavního soudu přisuzovat ještě v nižší výši. V případě, že jde o takzvané formulářové žaloby a dluhy do výše 10 tisíc korun, totiž ústavní soudci rozhodli, že by věřitel neměl dostat náhradu na advokátní služby přesahující původní výši dluhu.
A i nadále platí, že soudci mohou nárokované náklady dále přezkoumávat, a když to uznají za vhodné, tak je třeba i vůbec nepřiznávat.
Z justice je inkasní agentura
Ústavní soudci ve svém verdiktu uvedli, že vyhláška vedla ke zneužívání práva, zvyšování dluhů a exekucím. "Lze pozorovat zajímavý společenský jev - z vedení sporů se stává podnikatelský obor," řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Specializované firmy podle něj obchodují s drobnými pohledávkami jako se zbožím.
"Justice se dostává do polohy nikoliv tradičního ochránce práv. Justice se stává inkasní agenturou," doplnil Musil. Zmínil také sociální dopady vyhlášky, která dlužníky i kvůli malým částkám zatížila značnými náklady řízení, vedla k dalším dluhům a exekucím.
Podle advokáta Jaroslava Ortmana změna přinese čistší vyúčtování. "Podle tarifů bude zřejmé, konkrétně za co advokát odměnu dostane. Vyhláška byla nečitelná a zvýhodňovala krátké spory proti dlouhodobým," dodal Ortman.
Podobně se vyjádřila advokátka Hana Marvanová, která předpis označila za problematický. Vyhláška prý nepřiměřeně zvýhodňovala advokáty, kteří podávali formulářové žaloby, což je podle jejích slov poměrně snadné a zvládne to i sekretářka.
Podle mluvčí České advokátní komory Ivy Chaloupkové se situace příliš nemění. "Soudy začnou počítat odměnu advokáta v rámci náhrady nákladů řízení opět podle počtu úkonů podle advokátního tarifu, který stále platí a který nikdo zrušit nenavrhuje. Advokacie existovala před přísudkovou vyhláškou, bude existovat i po ní," říká Chaloupková.
Vyhlášku podle ní chtěli před lety zavést hlavně soudci, protože někteří advokáti měli zájem na co nejvyšším počtu úkonů. "Navrhovali postupně stále nové důkazy, čímž docilovali odročování jednání, a spory se tak protahovaly," dodala. Druhým důvodem bylo podle Chaloupkové složité a zdržující vypočítávání odměn.
Zhoršení pro spotřebitele jako věřitele?
"Paušál má ze svého principu svá pro i proti. Jestliže byl spor jednoduchý a krátký, dalo se na paušálu vydělat. Jestli byl spor dlouhý a komplikovaný, na paušálu se prodělalo - vítězná strana za advokáta zaplatila více, než kolik jí měla protistrana za advokáta zaplatit," komentuje efekt zrušené vyhlášky právník Petr Němec.
Advokáti, respektive překupníci pohledávek, podle něj mohli na paušální vyhlášce vydělat ze dvou důvodů. "Protože je efektivní vymáhat sto podobných sporů a protože paušální vyhláška počítala s fikcí zhruba pět úkonů advokáta, ačkoliv ve sporech za dlužníky, kteří jsou většinou zcela pasivní, činí advokát úkony jen tři," vysvětluje Němec.
"Zrušení paušálu povede k tomu, že při hromadném vymáhání budou mít advokáti proplaceny jen ony tři úkony. Což je stále atraktivní. Negativem je však to, že advokáti budou motivování zvyšovat počet úkonů. To se netýká ani hromadného vymáhání, kde na to není prostor, ale všech jiných sporů," pokračuje.
Rozhodnutí Ústavního soudu podle Němce pomůže černým pasažérům a neplatičům dluhů, poškodí prý ale spotřebitele, kteří nejsou dlužníci, ale věřitelé. Nepřímo se tak dotýká své aktivity v projektech Jdeto.de a Poplatkyzpět.cz, které aktivně vyzývají klienty bank, aby po finančních institucích požadovali navrácení podle Němce a už i některých soudů nezákonných poplatků.
„Spotřebitelé, kteří byli ošizeni o pár tisíc velkými subjekty, přijdou o možnost domáhat se svých práv u soudu. Už nyní je obtížné najít advokáta pro pomoc ve sporu o pár tisíc, protože advokát ví, že by z toho moc neměl a teď za to bude mít ještě méně," říká právník.
S takovou argumentací nesouhlasí Daniel Hůle. „Stav po rozhodnutí Ústavního soudu daleko více odráží reálnou náročnost sporu. V případě, že si spor vyžádá více úkonů než dva, zaplatí dlužník více než doposud. Navíc bych připomněl, že v zemích užívajících britsko-švýcarský model nezíská věřitel na nákladech nic a u německého modelu téměř o řád míň než advokát v Česku. Přesto to v těchto zemích funguje," říká expert na dluhovou problematiku ze společnosti Člověk v tísni. „Dalším argumentem je, že proti změně nevystupují věřitelé, ale především právě advokáti," dodává Hůle.
Podle Němce spočívá řešení ve vypuštění advokátů z celého systému. „Kdyby náležela dopravním podnikům a jiným subjektům odměna - třeba jen poloviční, co advokátovi - za to, že svou pohledávku vymáhají, a mají tedy náklady na právní oddělení, nemusíme dnes nikdo nic řešit," uzavírá Němec.
