Ústavní soud zatrhl vysoké odměny vymahačům a ukončil tak kupčení s dluhy
25.4.2013, zpravy.iDNES.cz, Jitka Venturová, ČTK
Ústavní soud zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku, která určuje paušální odměny advokáta vítězné strany v občanskoprávních sporech. Měly by tak skončit spory o vymáhání malých částek, například pokut, které se staly výnosným podnikáním. Místo zrušené vyhlášky bude platit advokátní tarif zohledňující počet provedených úkonů. Verdikt soudu i zlevní exekuce.
Ústavní soud tak vyhověl návrhu 11 senátorů ČSSD.
"Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že napadená vyhláška je v rozporu s ústavním pořádkem a se zákonem a zrušil ji ke dni vyhlášení svého nálezu ve Sbírce zákonů," uvedl na webu Ústavního soudu vedoucí jeho protokolu Vlastimil Göttinger.
Původním smyslem přísudkové vyhlášky bylo zjednodušení výpočtu odměny za právní zastupování v občanském soudním řízení a odstranění průtahů způsobených účastníky řízení.
Vyhláška stanovila náklady právního zastoupení paušálem pro právního zástupce, ale u nízkých vymáhaných částek nerozlišovala složitost věci, časovou náročnost a počet provedených úkonů. Tento systém se podle soudu v praxi neosvědčil.
Jednoduše řečeno vymahačské firmy si tak účtovaly paušálem tisíce korun za pouhé podání žaloby. Oficiálně tyto peníze získal klient, tedy ten který peníze vymáhal a advokát mu měl peníze předat. Postupem doby ale vznikla praxe, kdy dluhy skupovaly specializované vymahačské firmy, které podávali prostřednictvím na ně napojených advokátů jednoduché formulářové žaloby, aby následně mohli inkasovat vysoké odměny. Nyní budou muset prokázat, kolik úkonů musel právní zástupce v soudním řízení učinit a zda bylo skutečně právní zastoupení advokátem nezbytné a podle toho budou mít nárok na odměnu.
Ústavní soud ale konstatoval, že vyhláška naopak motivuje věřitele k soudním sporům o bagatelní částky, přičemž jejich ziskem není samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení.
Právě to podle soudců vede ke vzniku trhu s těmito pohledávkami. Při jejich uplatňování pak převyšují přiznané náklady ty, které byly skutečně vynaloženy.
"Lze pozorovat zajímavý společenský jev - z vedení sporů se stává podnikatelský obor," řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Specializované firmy podle něj obchodují s drobnými pohledávkami jako se zbožím.
"Justice se dostává do polohy nikoliv tradičního ochránce práv. Justice se stává inkasní agenturou," doplnil. Zmínil také sociální dopady vyhlášky, která dlužníky i kvůli malým částkám zatížila značnými náklady řízení, vedla k dalším dluhům a exekucím.
Ústavní soudci podle webu doporučují, aby nová právní úprava obsahovala kritéria pro určení výše náhrady. Stejně tak by mělo být stanovení výše odměny za právní zastoupení přiměřené vymáhané částce. "Konkrétní řešení je ale věcí zákonodárců," zdůraznil Musil.
Skupina senátorů se na Ústavní soud obrátila proto, že podle nich vyhláška neplnila svůj účel, nezohledňovala faktickou náročnost sporů a dělala z vymáhání malých částek výnosné podnikání.
Vyhlášku považovali za jednu z příčin systémových problémů české justice, včetně jejího zahlcení množstvím sporů o bagatelní částky.
Česká advokátní komora neměla k návrhu senátorů vyhraněný názor. "Bude-li vyhláška zrušena, nestane se nic. Advokacie existovala před vyhláškou, bude existovat i po ní," uvedla ve středu mluvčí komory Iva Chaloupková.
Vyhláška z roku 2000 podle ní nevznikla na popud advokátů, ale spíše soudců. Těm vadilo jednak to, že museli odměnu advokátů sami stanovit podle množství úkonů, a jednak to, že někteří právníci v minulosti cíleně protahovali spory, aby měli nárok na vyšší náhrady. Verdikt soudu zlevní exekuce a možná jich bude míň
Zrušení přísudkové vyhlášky bude mít dopad i na exekuce. "Ačkoliv se jedná o odměny advokátů, vliv na exekuce je nezanedbatelný. Advokáti totiž zastupují věřitele v nalézacím a exekučním řízení a právě jejich odměny jsou součástí vymáhaného celku, který ve výsledku hradí dlužník," popsal prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek.
Například u dluhu za pokutu 1 012 Kč, kde je typickým způsobem vyřízena formulářová žaloba. Pokud by se odměna advokáta zastupujícího věřitele počítala podle aktuálně platné paušální vyhlášky činila by podle mluvčí exekutorské komory Petry Báčové za nalézací řízení 7 986 korun a za exekuční řízení 4 356 korun včetně DPH.
"Po té, co rozhodnutí Ústavního soudu vyjde ve Sbírce zákonů, bude se odměna advokáta počítat podle nové vyhlášky advokátního tarifu – za nalézací řízení bude činit 3 146 korun včetně DPH a za exekuční řízení 1 936 korun včetně DPH," doplnila Báčová.
Odměny se tedy dle rozhodnutí Ústavního soudu budu počítat podle režimu, který platil před rokem 2000.
Podle exekutorů verdikt Ústavního soudu ovlivní i počet exekucí. "Může se stát, že některým věřitelům a jejich právnímu zastoupení se vymáhání některých pohledávek již nevyplatí, takže budou podávat méně žalob na dlužníky a následně rovněž méně návrhů na zahájení exekucí," odhadl Prošek.
