Karel a továrna na peníze
23.3.2013, Lidové noviny, str. 15, Tomáš Němeček
V pražské advokátní komunitě budí jisté popuzení smlouva, kterou zdejší magistrát uzavřel (bez výběrového řízení) s Karlem Muzikářem z kanceláře Weil, Gotshal&Manges. Za právní služby při emisi dluhopisů a směnek mohou dostat až 818 tisíc eur (21 milionů korun, včetně DPH 25 milionů).
Právní služby mají půvab v tom, že laik nepozná, zda stojí 8, 18 nebo 818 tisíc eur. Autor tohoto sloupku si proto podle informačního zákona vyžádal z magistrátu smlouvy s kanceláří i s bankami (ČSOB a UniCredit) zodpovědnými za emisi. V dokumentech je číslo, které dosud nezaznělo. I banky si totiž objednaly právní služby pro emisi dluhopisů – od PRK Partners a Clifford Chance – a jejich odměna činí 40 tisíc eur (milion korun) za dluhopisy a 450 tisíc korun za směnky. Tak to už chápu, že se zlobí.
Weil, Gotshal & Manges autorovi neoficiálně vzkázala, že měla s emisí víc práce než právníci bank a že 25 milionů korun byl jen strop. Nyní jsou náklady pět milionů a nepřekročí osm milionů. K tomu tři poznámky.
1) Weil, Gotshal & Manges dává najevo, že nesnížila účtované náklady jen kvůli poprasku kolem smlouvy. Stejně tak si ale můžeme myslet, že nebýt poprasku, čistý zisk by byl slušný, fakt slušný – už za 13 milionů se dá pořídit luxusní dům v Praze-Modřanech. 2) Autor tohoto sloupku si smlouvy přečetl a rozhodně nenabyl dojmu, že Muzikářova kancelář měla mít víc práce; i osm milionů je dost. 3) Zástupkyně ředitele magistrátu Zdena Javornická, která smlouvu 14. prosince podepsala, možná neví, kolik stojí právní služby, což je špatná zpráva. Nebo to ví a pak je to horší.
