„Lex Frenštát“ nebo nová právní úprava exekucí?
www.blisty.cz, Aleš Uhlíř
Jelikož jsem nikde v médiích nenašel oficiální stanovisko Městského úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm k materiálům, které již delší dobu kolují internetem (zmínil jsem je v článku Frenštátská tragédie je nejspíše důsledek likvidačních exekucí), podíval jsem se přímo na stránky městského úřadu. Dosavadní mlčení tam vysvětluje „Tisková zpráva k tématu – Moc zajímavé, Kdo byl A.B., Vrah nebo také oběť, Opačný pohled na výbuch ve Frenštátě, Z medií se pravdu nedovíš, atd.“
S poukazem na to, že zpráva „Moc zajímavé, Kdo byl A.B., Vrah nebo také oběť, Opačný pohled na výbuch ve Frenštátě, Z medií se pravdu nedovíš, atd.“, je zasílána na elektronické adresy představitelů města Frenštát pod Radhoštěm, podávají starostka a místostarosta tuto informaci:
„V souvislosti s případem výbuchu plynu, ke kterému došlo dne 17. 2. 2013 v domě č. 39, ul. 6. května ve Frenštátě pod Radhoštěm informujeme, že okolnosti a události předcházející výbuchu v rozmezí 10 let šetří na základě pokynů státního zástupce Generální inspekce bezpečnostních sborů, které město Frenštát pod Radhoštěm poskytuje potřebnou součinnost. Do doby uzavření šetření nebudou poskytována oficiální vyjádření k příčinám a případným souvislostem výbuchu.“
Není tak zatím ani potvrzena ani vyvrácena autentičnost otevřeného dopisu, který Antonín Blažek 16. 11. 2010 měl údajně poslat představitelům města na radnici. V něm se hovoří o řadě letitých problémů a sporů, což by odpovídalo délce období, ve kterém se zpětně bude vyšetřovat, co tragédii předcházelo.
Nyní však v médiích (novinky.cz z 14. 3. 2013) promluvila v údajném otevřeném dopise zmíněná pracovnice městského úřadu Beáta Houšťavová. S Antonínem Blažkem dokonce bydlela ve stejném domě. Právě končí bakalářské studium a téma její bakalářské práce je problematika institutu společenství vlastníků.
Podle ní je to problematické téma, zákony nejsou dostatečné a také forma vlastnictví bytových jednotek není dobrá. „Možná ta společenství vlastníků bytových jednotek ve vysokých panelácích, kde je velké množství bytů a ne jen šest, jako bylo u nás, tak tam to snad může fungovat“, tak to vidí úřednice z Frenštátu. K tomu se nestojí za to ani vyjadřovat. V bytovém domě nerozděleném na jednotky, kde vlastníci nevlastní konkrétní byty ale ideální podíl na nemovitosti, popřípadě v bytovém družstvu by to bylo lepší? Což tak vymyslet něco „originálního“. Není divu, že tato úřednice nepovažuje zákony za dostatečné, když i frenštátská starostka se domáhá legislativy k ochraně „spořádaných občanů“.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedávno hovořil o legislativní posedlosti, která v Česku panuje. O tom, že jedním ze základních problémů českého právního řádu je neustálé vytváření nových, často zbytečných zákonů. Podle Baxy v Česku panuje představa, že čím více je zákonů, tím je také větší spravedlnost.
Zákonodárci jsou nakloněni k tomu, aby na nějakou větší událost ihned vytvořili nový zákon a vůbec si – přes masivní zastoupení právníků v parlamentu – neuvědomují, že právní norma musí být obecná a ne pojata kasuisticky. Jak by měl asi vypadat „Lex Frenštát“?
Vysoce diskutabilní je připravit někoho o vlastní bydlení pro dluh 140 000 korun a vyhodit člověka na ulici jako nějaký odpad. Z jaké částky a jak ten dluh narostl? Nejsme sice Albánie ani Bulharsko, ale nemůžeme spoléhat donekonečna, že lidé budou přijímat bezdomovectví nebo likvidační exekuce jako ovce, jako něco normálního, proti čemu se nelze postavit, třeba i hrůzným činem.
Čeští zákonodárci se „zasloužili“ o něco, co jinde nemá srovnání. Dívka žijící po smrti rodičů v dětském domově je exekvována pro kdysi dávno vinou opatrovníka nezaplacený poplatek za komunální odpad a jsou jí ukradeny úspory ze sirotčího důchodu, za nezaplacenou jízdenku z městské dopravy se v exekuci vyždímá 80 000 korun a nesvéprávná osoba žijící v ústavu je kvůli jízdence MDH za pár korun exekutorem okradena o nemovitost z dědictví po rodičích. To je dílo našich zákonodárců a není to jistě náhoda, že to je tak umožněno. Nebylo by moudřejší namísto nesmyslné žaloby z vlastizrady pustit se konečně do zbrusu nové úpravy exekucí?
