Obviněný v kauze Havlín býval spojován s Mrázkem
28.2.2013, Právo, str. 1, Jiří Hardoš
Advokátní koncipient Boris Štefl (56), stíhaný se soudcem Ondřejem Havlínem (57) v třaskavé kauze údajné korupce v justici, má mnohem bohatší minulost, než by se mohlo zdát.
Expolicista a první porevoluční šéf policejní inspekce Štefl býval před lety spojován se zastřeleným kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem.
Že jde o stejnou osobu, se Právu podařilo zjistit z nejmenovaných i veřejných zdrojů. Nesedí totiž pouze jméno, ale i datum narození. Není bez zajímavosti, že Štefl je Havlínův vrstevník. Soudce je jen o devět měsíců starší.
Štefl v minulosti figuroval ve firmách spojených s podnikateli Miroslavem Provodem (56), jenž byl souzen s Tomášem Pitrem, či Mrázkem. Včetně kontroverzní Nadace Interpo. Podle dostupných údajů měl sám Mrázka v 80. let jako policista vyšetřovat.
„Štefl za své policejní kariéry v Kolíně například vyšetřoval Mrázka pro podezření z trestné činnosti,“ řekl před deseti lety Právu nejmenovaný kriminalista.
Štefl podle oficiálních informací odešel ze služby v květnu 1989 pro nesouhlas s metodami některých příslušníků tehdejší Veřejné bezpečnosti.
K 1. únoru 1990 byl pak jmenován tehdy ještě hlavním inspektorem Veřejné bezpečnosti ČR.
Již jako ředitel Inspekce ministra vnitra skončil o necelé dva roky později, za ministra vnitra Jana Rumla. Jeho odchod souvisel se zásahem proti demonstraci při Velké pardubické 11. října 1992 a s jeho vyšetřováním.
Podle Rumla byl podezřelý, že vážně porušil své povinnosti, když bezprostředně nepřijal potřebná opatření pro objektivní objasnění přepísklého zákroku.
Štefl s výtkami nesouhlasil, k 31. prosinci 1992 požádal o ukončení služebního poměru. Mezi Rumlem a Šteflem ale trvala vzájemná nevraživost.
Například v roce 1994 podal Štefl, další dva bývalí šéfové inspekce, Josef Kolaja a Mikuláš Tomin, spolu s tehdejším poslancem za ČSSD a budoucím premiérem Stanislavem Grossem na Rumla žalobu kvůli jeho výrokům. Po odchodu z inspekce se Štefl objevil ve společnostech s vazbami na Provoda či Mrázka. Mimo jiné s Provodem a svým podřízeným z inspekce Milanem Jungrem podle obchodního rejstříku od listopadu 1992 do října 1994 spoluvlastnili realitní kancelář Pentagos.
Podle rejstříku je Štefl rovněž od prosince 1993 jednatelem společnosti Pozemní montované stavby Praha, kterou vlastní čtyři firmy: Rodostav, Pentagos, Goldstar CZ a Centrum.
Společnost Goldstar CZ patřila od prosince 1993 do března 1995 Mrázkovi. Po něm firmu asi na rok převzal Vok Wippern, Mrázkův přítel. Wippern dostal loni v listopadu nepravomocně podmíněný trest za vydírání.
Do povědomí veřejnosti se Wippern zapsal i tím, že se pokusil sponzorovat prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Zemanův tým se však rozhodl jeho pětitisícový dar nepřijmout. Štefl figuroval rovněž v Nadaci Karla Gotta Interpo, založené v roce 1993 na podporu dětí policistů, kteří zemřeli při výkonu služby. Štefl byl nějaký čas jejím generálním ředitelem, s Jungrem byli rovněž ve správní radě.
Když se začalo mluvit o podezření, že by nadace mohla sloužit k praní špinavých peněz, Gott z ní odešel. Dodnes se spekuluje o tom, že Mrázek nadaci vytvořil, aby si zavázal policisty.
Co se dělo se Šteflem do současné doby, není úplně jasné. Z internetových zdrojů vyplývá, že před lety zřejmě dělal koncipienta u svého známého z inspekce, advokáta Jungra. Ten mimochodem figuroval před lety jako obžalovaný v procesu s Pitrem a Provodem, který se týkal daňových deliktů, a dostal pravomocně dvouletou podmínku.
Právo se pokoušelo spojit jak se Šteflem, tak s advokátem Vachtlem, u něhož nyní Štefl působí. To se ovšem nepodařilo.