Chudák občanský zákoník aneb sláva právní (ne)jistotě
22.2.2013, Hospodářské noviny, str. 27, Jan Spáčil
Pokud s podnikateli řešíte, co je trápí, opakuje se nestabilita a nepředvídatelnost právních předpisů. Občas se zdá, že v očích politiků je právní jistota prázdným pojmem a úkolem byznysu je dle nich primárně řešení právní a daňové úpravy a až potom podnikání. Domníval jsem se, že mne v tomto ohledu už nic nepřekvapí. A ejhle – diskuse ohledně odložení účinnosti nového občanského zákoníku (a tím i zákona o obchodních korporacích) mě, mírně řečeno, velmi zaskočila.
V rámci přednášek či setkání s klienty jsem v minulých měsících mnohokrát odpovídal na dotaz, zda bude nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích opravdu účinný od roku 2014, a připouštěl posunutí účinnosti snad pouze z důvodu nepřipravenosti navazující daňové legislativy. Ačkoliv mám k nové úpravě výhrady (bude třeba mnoha let k překlenutí výkladových nejistot, jsem zvědav, jak se s novým tlakem vypořádají soudci atd.), jsem proti zakonzervování současné úpravy a tudíž pro novou úpravu jako jedinou možnou alternativu.
Nedělám si iluze o úrovni právní jistoty u nás, stále se můžeme vymlouvat, že náš systém prochází či v nedávné minulosti prošel transformací. Fakt, že chybí jeden ze základních předpokladů právní jistoty, a to předvídatelnost právní úpravy, však na transformaci svést nemůžeme.
Skutečnost, že vládní sliby ohledně nových zákonů berou za své, mě už nechávají klidným, respektive nepřekvapují, stejně jako hrozby opozice slibující zrušení řady přijímaných právních předpisů. Po hrátkách a nejistotě ohledně výše DPH by opravdu nemělo moc co překvapit. Úvahy vlády o posunutí účinnosti občanského zákoníku až za její funkční období z důvodu nepřijímání nepopulárních kroků, které snižují preference vládních stran (a to přes aktuální zamítavé hlasování sněmovny ohledně posunutí účinnosti), jsou však něčím opravdu novým.
Předkládané důvody – nutnost připravit se na novou úpravu – a argumentace tím, že posunutí účinnosti není problém, jsou zástupné a svědčí o neznalosti reálného stavu. Posunutí účinnosti dává smysl, pokud je nutné pro aktivity státu směřující k lepší připravenosti na novou úpravu. Ale tady? Občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích byly schváleny po řadě diskusí zhruba před rokem. Nezaznamenal jsem přitom, že by ze strany státu probíhala nějaká koordinovaná aktivita, která by měla přispět k seznámení veřejnosti s novými předpisy a připravenosti na jejich aplikaci v praxi. Stejně tak se nezdá, že by vláda v případě odložení něco takového pro období odložením získané plánovala.
V soukromém sektoru naopak už řady měsíců běží vzdělávací programy, přípravy nutných úprav atd. U velkých firem, jako jsou banky, pojišťovny atd., se přitom jedná o náročné komplexní projekty. Zkrátka již byla investována spousta úsilí, času a finančních prostředků, přičemž se počítá s účinností od roku 2014.
Nemyslím si, že podnikatelé uvítají odložení účinnosti, jelikož tak získají více času na přípravu. Ti méně zodpovědní nechají veškerou přípravu na poslední měsíce či týdny před vstupem v účinnost, ať to bude kdykoliv. A ti svědomití a obezřetní budou vyděšeni z toho, zda nevyhodili spousty peněz a nestrávili moře času úplně zbytečně a zda bude účinnost skutečně pouze posunuta.
Pokud tak někdo předpokládá, že odložení účinnosti občanského zákoníku prospěje právní jistotě, mýlí se. Domnívám se však, že se mýlí i tehdy, pokud si od takového kroku slibuje zvýšení popularity. Spíše bych se obával ztráty důvěryhodnosti.
