Právník roku 2012: Vítězí tvůrci českého práva
31.1.2013, Ekonom, str. 39, Jan Januš
Ocenění Ivana Štenglová i Bohumil Havel významně ovlivnili právní vztahy v českém byznysu.
Bývalá soudkyně Nejvyššího soudu Ivana Štenglová vstoupila na konci ledna v rámci galavečera Právník roku 2012 do právnické síně slávy. Jde o jedno z nejvyšších vyznamenání, kterého se může českému právníkovi dostat. Poctěných ale bylo mnohem více. Plastiky sv. Yva, patrona advokátů, soudců a notářů, totiž byly rozdány v celkem jedenácti kategoriích. Jména oceněných za rok 2012 provází základní charakteristika: lidem mimo právnické kruhy jsou buď velmi známá, což je zejména případ bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, nebo naopak spíše neznámá, ale pro oblast českého práva často důležitá. Jde například o Bohumila Havla, hlavního autora zákona o obchodních korporacích, který se stal Právníkem roku v oboru obchodního práva.
Akce, jejímž mediálním partnerem jsou týdeník Ekonom a měsíčník Právní rádce, tak naplňuje své ambice, aby se i nejširší veřejnost seznámila s právníky, kteří sice nejsou mediálně známí, zato však významnou měrou přispěli k rozvoji českého práva, ať už tím, jak soudí, vyučují nebo právní předpisy přímo vytvářejí. Organizátorům akce Právník roku - České advokátní komoře a společnosti Epravo.cz - se navíc podařilo to, co by mělo podobná ocenění provázet, a sice vzbudit zájem o vítězná jména zdůrazněním řady úspěchů, jichž laureáti dosáhli.
Vítěze jako každým rokem volila odborná porota složená ze zástupců hlavních právnických povolání a představitelů jejich samosprávných komor. Vedl ji předseda České advokátní komory Martin Vychopeň a zasedali v ní například i prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová nebo prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Oceněné vybírali z celkem 217 jmen, která nominovala odborná veřejnost.
Vlivná soudkyně v síni slávy Za „výjimečný celoživotní přínos právu“ uvedla porota do právnické síně slávy bývalou předsedkyni senátu Nejvyššího soudu Ivanu Štenglovou. Docentka obchodního práva sice není mimo právnickou obec příliš známá, platí však za jednu ze zásadních autorit, která svým rozhodováním významně ovlivnila české podnikatelské prostředí. Její důležité rozsudky se týkají například souvislostí změny předmětu podnikání, vypořádání společníků nebo emisního kurzu akcií. Odbornice na obchodní právo se z pozice členky rekodifikačních komisí podílela také na přípravě nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, podle nichž se bude postupovat od začátku roku 2014.
„Bude nějakou dobu trvat, než právníci a laická veřejnost novou úpravu vstřebají. Novinek je opravdu hodně a určité problémy bude nepochybně po nějakou dobu způsobovat i výrazně změněná terminologie,“ uvedla v rozhovoru pro lednové číslo měsíčníku Právní rádce Ivana Štenglová, která musela loni kvůli dosažení věkové hranice 70 let svléknout soudcovský talár. Podle svých slov by se ráda v nejbližší době věnovala posuzování, které stávající judikáty mohou zůstat použitelné i při aplikaci výše zmíněných předpisů. Nadále bude také působit na pražské právnické fakultě a také u Nejvyššího soudu, a to jako poradkyně jeho místopředsedy Romana Fialy.
Mladý docent, který se zapsal do historie V kategorii obchodního práva se stal Právníkem roku 2012 Bohumil Havel. Mladý docent, který se už stihl zapsat do historie. Spolu s Karlem Eliášem (se kterým ho spojuje i působení na plzeňské právnické fakultě a především snaha o její zreformování ukončená nezvolením Karla Eliáše děkanem a jejich odchodem z fakulty) totiž patří k nejdůležitějším tvářím již zmíněné soukromoprávní rekodifikace.
Bohumil Havel je hlavním autorem nového zákona o obchodních korporacích, který spolu s novým občanským zákoníkem nahrazuje od příštího roku dosavadní obchodní zákoník.
Bohumil Havel stojí také za právě schvalovaným rejstříkovým zákonem. Některé věci, které obchodní zákoník upravoval, totiž podnikatelé najdou od začátku roku 2014 rovněž v jiných předpisech. Týká se to například právě pravidel zápisu do obchodního rejstříku. Teprve 37letý akademik, který působí v advokátní kanceláři PRK Partners, tak má a bude mít zcela zásadní vliv na podobu české úpravy podnikatelských vztahů a právních souvislostí korporací. Jak sám Bohumil Havel přiznává, právě během příprav zákona o obchodních korporacích měl se svým mládím určité problémy (přípravy nové úpravy obchodních vztahů mu byly svěřeny už ve 26 letech). Vzpomíná třeba, jak mu profesorka a autorka učebnic obchodního práva Irena Pelikánová, která nyní působí jako soudkyně Tribunálu Soudního dvora Evropské unie, napsala, že mu „nezaschl inkoust na diplomu“. Bohumil Havel říká: „Měla pravdu. Jenže věci se zkrátka měly jinak a všichni jsme postupně hledali cestu. Stále věřím, že i ona, vždy jsem věřil.“ Dodává, že jeho věk byl pro mnohé možná paradox, ale pro něho šlo o vlastní volbu.
Nejznámější vítěz: Eliška Wagnerová Nejvíce ze všech oceněných zná široká veřejnost zřejmě Elišku Wagnerovou, která získala titul Právník roku v kategorii občanská a lidská práva a právo ústavní. Eliška Wagnerová loni na jaře opustila Ústavní soud, jehož byla deset let místopředsedkyní, a na podzim se s podporou Strany zelených stala nezávislou senátorkou. Její profesní zkušenosti jsou ale daleko širší, v minulosti stála například v čele Nejvyššího soudu.
Eliška Wagnerová patřila u Ústavního soudu k těm, kteří stěžovatelům nejčastěji vyhovovali a naopak velmi často nesouhlasili s postoji jiných soudců.
Při své děkovné řeči na slavnostním ceremoniálu připomněla, že dříve byla považována spíše za „enfant terrible“, tedy jakési strašné dítě, což se patrně změnilo až s podzimními volbami do senátu, které v obvodu Brno-město ve druhém kole drtivě vyhrála (získala téměř tři čtvrtiny hlasů) a dočkala se tak široké podpory veřejnosti. Nyní působí jako předsedkyně Stálé komise senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, a má tak stále na ústavní právo výrazný vliv. Na začátku roku se například zařadila mezi významné kritičky amnestie prezidenta Václava Klause.
Řadu oceněných spojených s Nejvyšším soudem rozšiřuje také předseda senátu a soudce Zdeněk Krčmář. Cenu si odnesl v oboru insolvenční právo, za něž byla letos udělena poprvé. „Podle jednoho z Murphyho zákonů lze pokrok v právu měřit počtem přibývajících výjimek z dosud platných zákonů, přičemž současně platí, že každý nový zákon s sebou nese nové právní nedostatky,“ prohlásil o svém oboru Zdeněk Krčmář.
„Za sebe vám mohu jen slíbit, že se při svých aktivitách budu i nadále co nejvíce snažit o to, aby při takto chápaném a v naší zemi hojně šířeném pojetí právního pokroku alespoň v oblasti úpadkového práva neplatilo, že logika je systematická metoda, jak dospívat k nesprávným závěrům s co největší sebejistotou,“ poznamenal.
Další vývoj? Nový občanský zákoník Není náhodou, že úspěch několika oceněných souvisí s rekodifikací soukromého práva a s přípravou nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Právě tyto zákony už brzy začnou určovat další vývoj každodenních lidských a byznysových vztahů v České republice. Za necelý rok tedy nebudou vznikat o nových předpisech už jen teoretické práce a příručky, ale tyto zákony už budou prakticky uplatňovány. Je tak velmi pravděpodobné, že minimálně v kategoriích, jež jsou spojeny se soukromým právem, budou v příštím ročníku akce Právník roku vítězit právě ti, kteří budou se zmíněnými předpisy pracovat - soudit, učit, obhajovat nebo je dotvářet.
ODBORNÁ POROTA
Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory Miroslav Chochola, předseda představenstva společnosti Epravo.cz Pavel Blažek, ministr spravedlnosti (zastupoval ho František Korbel, náměstek pro legislativně právní sekci) Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie Lenka Bradáčová, prezidentka Unie státních zástupců Martin Foukal, prezident Notářské komory Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory Marie Brejchová, prezidentka Unie podnikových právníků
Ocenění právníci
OBČANSKÉ PRÁVO Jaroslav Svejkovský zakládající partner advokátní kanceláře Svejkovský, Kabelková a spol. Podílel se na přípravě nového občanského zákoníku, vydal knihu srovnávající starou a novou úpravu.
TRESTNÍ PRÁVO Vladimír Jan státní zástupce, Krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem Specializuje se na násilnou a organizovanou trestnou činnost. K jeho kauzám patří například nejasnosti s dotacemi na Úřadu regionální rady Severozápad.
OBCHODNÍ PRÁVO Bohumil Havel konzultant advokátní kanceláře PRK Partners, vědecký pracovník Ústavu státu a práva AV ČR Je hlavním autorem zákona o obchodních korporacích a rejstříkového zákona.
PRACOVNÍ PRÁVO Antonín Havlík právník České pojišťovny Působí také jako rozhodce kolektivních sporů nebo v Asociaci pro kolektivní vyjednávání a pracovní vztahy.
PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Karel Čada právník v advokátní kanceláři Čermák a spol. V minulosti byl předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví.
PRÁVO INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Martin Maisner zakládající partner kanceláře Rowan Legal Je také rozhodcem v řadě mezinárodních sporů. národních
INSOLVENČNÍ PRÁVO Zdeněk Krčmář předseda senátu Nejvyššího soudu ČR Působil jako expert Rady Evropy pro posouzení připravované rekodifikace občanského soudního řádu Bosny a Hercegoviny.
OBČANSKÁ A LIDSKÁ PRÁVA A PRÁVO ÚSTAVNÍ Eliška Wagnerová bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu ČR, senátorka Významnou měrou přispěla do velkého komentáře k Listině základních práv a svobod, který vyšel loni.
PRO BONO Jaroslav Baier advokátní koncipient v kanceláři Allen & Overy Pracuje i pro několik neziskových organizací.
TALENT ROKU (1. místo) Jakub Morávek advokátní koncipient kanceláři Felix a spol., interní doktorand Právnické fakulty UK Oceněn za práci „Model práva, Vztah práva a morálky“.
TALENT ROKU (2. místo) Adam Brychta advokátní koncipient v kanceláři Jiřího Matznera Oceněn za práci „Úvaha nad stavem správy soudnictví v České republice aneb Nejvyšší soudní rada jako východisko pro českou justici?“.
TALENT ROKU (3. místo) Ivan Houfek advokát v kanceláři Houfek Oceněn za práci „Trusty v rekodifikaci soukromého práva“.
PRÁVNICKÁ SÍŇ SLÁVY Ivana Štenglová bývalá předsedkyně senátu Nejvyššího soudu ČR Kvůli věkové hranici 70 let musela loni opustit místo soudkyně, u Nejvyššího soudu ale dále působí, a to jako poradkyně jeho místopředsedy.
Porota vybírala z celkem 217 jmen, která nominovala odborná veřejnost.
