Podvedení se cítí opět podvedeni
4.1.2013, Lidové noviny, Jan Vodička, Petra Jůzlová
Napálení klienti bank a fondů nesouhlasí s Klausovou amnestií
PRAHA V devadesátých letech si v Union bance otevřel běžný účet. Před jejím krachem v roce 2003 ale nestačil, stejně jako dalších 75 tisíc klientů, své peníze z banky vybrat. Vpadlé „Unionce“ utopil Miroslav Jerije téměř 300 tisíc korun. Prezidentská amnestie, díky které mohou manažeři zkrachovalé banky uniknout trestu, ho šokovala.
„Je to pro mě obrovské zklamání,“ hodnotí Jerije Klausův krok. Díky němu nejspíše nezazní rozsudek nad hlavními aktéry pádu Union banky JiřímBabišem, Miroslavem Fučíkem, Tomášem Michalem, Alenou Pejčochovou a Tomášem Seidlerem.
Klienti Union banky ale zdaleka nejsou jediní, komu se amnestie nelíbí. Trestu totiž pravděpodobně unikne i Karel Takáč a Oldřich Bakus, bývalí manažeři zkrachovalého obchodníka s cennými papíry KTP Quantum.
Oba přitom od poloviny 90. let do roku 2001 připravili nabídkou až čtrnácti procentního zhodnocení vkladů asi deset tisíc klientů celkem minimálně o miliardu korun. S touto částkou pracoval soud.
„KTP vylákala ze svých klientů mnohem víc peněz. Jen co já vím, šlo asi o 2,5 miliardy,“ říká František Zimáček, předseda Občanského sdružení Spartakus, které sdružuje podvedené klienty KTP. Případ dosud neskončil rozsudkem a podle Zimáčka ho amnestie zamete pod stůl.
O své peníze se mohou bít dál Podvedení klienti tak budou muset spolknout hořkou pilulku a smířit se s tím, že Takáč a Bakus za mřížemi neskončí. O své peníze ale mohou bojovat dál, na vlastní náklady.
Ztracených peněž se totiž ti, v jejichž případech ještě nepadl rozsudek a nebyla tak stanovena zároveň i náhrada škody, mohou domáhat u civilních soudů. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek navíc včera řekl, že jim může pomoci i právní poradna, která by od pondělí měla fungovat při advokátní komoře.
Na civilní soud i na poradnu se mohou kromě klientů KTP Quantum obrátit i klienti zkrachovalé Union banky. Ani to je ale příliš neuklidňuje. „Pan prezident se snad zbláznil,“ neodpustí si podvedený Miroslav Jerije. Jeho kolega z Občanského sdružení klientů Union banky Roman Hájek je mírnější, přestože i on přišel kvůli krachu banky o statisíce.
„Konto jsem si otevřel na konci devadesátých let. Když chtěl člověk tehdy v bance něco vyřídit, strávil tam klidně i celé odpoledne. V Union bance šlo všechno rychle,“ vypráví Hájek. Když banka na jaře 2003 padla, opravoval zrovna rodinný domek, který poničila povodeň. „Hned po bankrotu jsem dostal z fondu pojištění vkladů 790 tisíc. Na zbytek peněz čekám dodnes,“ říká a dodává, že z něho v konkurzu získal zhruba čtvrtinu.
Proto s ostatními klienty založil občanské sdružení. Společně obcházejí poslance a senátory a snaží se je získat pro podporu novely zákona o bankách. Ta má zajistit, aby byli klienti „Unionky“ odškodněni podle stejných pravidel jako ostatní klienti zkrachovalých bank. Ti většinou dosáhli na vyšší odškodné z fondu pojištění vkladů, protože jeho výše po krachu Union banky postupně narůstala. „To, že manažeři možná uniknou trestu, je zvláštní. Amnestie ale naše úsilí příliš neovlivní. Nám jde o změnu bankovního zákona,“ říká Hájek.
Trestu se ale kromě manažerů Unionky a KTP Quantum ale zřejmě vyhnou i jiní.
Amnestie by se totiž měla vztahovat třeba i na bývalého výkonného ředitele kladenských hutí Poldi, Marko Stehlíka, který je podezřelý, že se na úkor podniku obohatil, na osm bývalých manažerů Českomoravské družstevní spořitelny, kteří v roce 2000 nechali svou firmu zkrachovat, nebo na tři manažery stavební firmy H-System. Ti dostali v roce 2011 za účast na vytunelování společnosti podmíněné tresty.
Zastavení stíhání by se mohli dočkat i bývalý šéf představenstva firmy Bena Milan Vomela a někdejší obchodní ředitel státního ropného gigantu Čepro Martin Pechan. Ti byli už v roce 2003 obviněni v kauze údajného miliardového krácení daní kvůli dovozu pohonných hmot, dosud ale žádný verdikt nepadl. Amnestie by pak měla zrušit i dvou- až tříleté tresty pro čtveřici manažerů za vytunelování fondů Trenda Mercia.
